Názory - Results from #350

I nejštědřejší země bádá spolu s Čechy

Šance, že máte doma nějakou tu elektroniku – mobil, televizi či počítač – jihokorejské provenience, je dosti veliká. Značky jako Samsung nebo LG Electronics udávají světové trendy, což platí i pro korejské automobilky: Hyundai a KIA Motors. Není pak náhodou, že Korea patří k nejvýznamnějším investorům v České republice a že v přírodovědných a technických oborech hledá spolupracující mozky i zajímavé nápady v oblasti inovací.

Základní údaje: Martin Rychlík; 14.3.2019

Okna vesmíru vědeckých časopisů dokořán

V IDEA jsme spustili interaktivní on-line nástroj otevírající pohled do vesmíru vědeckých časopisů - umožňuje vyhledání a srovnání vědeckých časopisů podle citačních indexů IF a AIS. Ty dlouhá léta byly a nadále jsou pilířem národního hodnocení výzkumných organizací. Navzdory tomu vlády relativní oborová pořadí časopisů na těchto indexech založená české vědecké komunitě neukázaly.

Základní údaje: Daniel Münich; 11.3.2019

Čeští vědci luští záhadné rondely

Archeolog Jaroslav Řídký s kolegy vydal ve Velké Británii knižní monografii o tajuplných rondelech, tedy pravěkých kruhových stavbách. Výzkum podpořil mimo jiné grant Neuron.

Základní údaje: Martin Rychlík; 2.3.2019

Proč má stále smysl psát o vědě česky?

Inspirací pro téma tohoto blogu se stala diskuse, která proběhla 7. ledna 2019 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v rámci tradiční Tříkrálové konference zaměřené na setkávání mladých českých a slovenských fyziků. Téma Má ešte zmysel písať texty o fyzike česky alebo slovensky? navrhnul kolega Jaroslav Bielčík a pozval mě jako jednoho z diskutujících.

Základní údaje: Jan Valenta; 26.2.2019

popularizace

Vědci nabízejí politikům expertizu

Akademie věd ČR začíná vytvářet pro zákonodárce stručné svodky podkladů ke složitým problémům, jako jsou Big Data, sucho nebo pokroky v genetické modifikaci. Vzorem jsou slavné POSTnotes, které užívají britští poslanci.

Základní údaje: Martin Rychlík; 25.2.2019

Co mě napadá, když si čtu Inovační strategii ČR

Vypracování nové Inovační strategie České republiky (IS ČR) pokládám za pokrok a přeji všem aktérům, aby se podařilo (aspoň) to, co je zatím nejslabší stránkou celého systému – udržet tempo a uskutečnit vše, co bylo úsilím mnoha vážených a moudrých lidí vymyšleno, sepsáno a veřejnosti prezentováno.

Základní údaje: Miroslav Janeček; 21.2.2019

Český vědec dekóduje zemětřesení

Před otřesy dochází ke „skluzům“, které lze měřit. Ukazuje to studie z 55 seizmometrů v oceánu, na níž se podílel i Václav Kuna. Je mu třicet let a nyní studuje v americkém Oregonu. A ještě před obhájením disertace a získáním doktorátu (Ph. D.) už má článek v předním oborovém časopise Nature Geoscience!

Základní údaje: Martin Rychlík; 16.2.2019

Hodnocení 2018: Bibliometrické zprávy

Máme únor 2019 a pomalu se nám rozjíždí práce panelů Hodnocení'18 výzkumných organizací (VO). Důležitým podkladem budou opět bibliometrické zprávy za VO a obory. Čekalo se, že na základě posbíraných zkušeností z Hodnocení'17 doznají výrazných zlepšení. Zprávy samotné však zatím dostupné nejsou. K mání jsou pouze zásady toho, co by měly zprávy obsahovat. V tomto blogu novinky komentuji a srovnávám s desaterem mých doporučeních z loňského léta.

Základní údaje: Daniel Münich; 13.2.2019

K čemu vede požadavek na aplikačního garanta v programu ÉTA TAČR?

Akademie věd ČR ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR (TAČR) pořádala dne 5. února 2019 pracovní setkání k problematice aplikovaného výzkumu v humanitních a sociální vědách. Podtextem semináře byla připravovaná třetí výzva v programu ÉTA, který má takový výzkum podporovat. Byl jsem pozván vyjádřit svůj pohled do diskusního panelu. Zaměřil jsem se na nežádoucí vedlejší (a nezamýšlené) dopady požadavku na tzv. “aplikačního garanta”.

Základní údaje: Martin Srholec; 11.2.2019

Vysoké školy: příjmy z licencí klesají, smluvní výzkum roste

Víme, jak se vyvíjí objem smluvního výzkumu a příjmy z licencí na veřejných vysokých školách? Odpověď nabízí níže uvedený článek, který si za vstupní data vzal informace z výročních zpráv o hospodaření veřejných vysokých škol za období 2013-2017. Tento základní rozbor tak shodou okolností volně navazuje na článek Karla Novotného „Veřejný výzkum a vývoj se zatím prodat neumějí“, který vyšel na portále Vědavýzkum.cz minulý týden.