facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Daliborův sen a skutečnost

29. 5. 2019
Daliborův sen a skutečnost

V textu Výzvy sedmé pětiletky splníme za čtyři roky Dalibor Štys reaguje na rozhovor, v němž místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas popisuje klady a zápory nové Inovační strategie ČR na léta 2019 - 2030. Štysova představa o poslání Společnosti Maxe Plancka (MPG) v Německu má se skutečností stejně málo společného jako jeho názor na poslání Akademie věd ČR a smysl Inovační strategie ČR.

V úvodním odstavci Štys líčí svůj nedávný sen:

„…Nástroje jsme rozdělili do několika oblastí… Budeme muset zvednout rukavici, přijmout výzvu nové strategie…, uvádí Zdeněk Havlas. I když odhlédneme od slovníku, který jsme slýchali v časech minulých, sebevědomý místopředseda vědecké instituce, která si připisuje tradici už bezmála 250 let, by premiérovi vlády snad měl odpovědět: ‚Pane premiére, naše instituce sdružuje nejlepší světové vědce vybírané v mezinárodních konkursech. Těžko jim mohu určovat, co mají zkoumat. Jejich úkolem je především prohlubovat poznání a šířit je, zejména mezi nejlepší postgraduální studenty a veřejnost. Pokud budete potřebovat radu nebo oponenturu Vašich záměrů, jsou Vám naši vědci k dispozici.‘ Ale to jsem se zasnil a v myšlenkách se octl vzdušnou čarou 170 km jihozápadozápadně od našeho ústavu … Jenže svobodný, politicky neovlivněný, základní výzkum byl přece tím ideálním (nebo ideologickým?) důvodem proč Akademii věd zachovat. Nebo se pletu a fakticky to bylo něco jiného?“

Nad slovy Dalibora Štyse zůstává rozum stát, ale k tomu až později. Správně tuší, že se plete, nejen v tom, co se týká poslání Akademie věd ČR, ale také v případě MPG. Svobodný, politicky neovlivněný, základní výzkum není ideálním důvodem ani pro existenci MPG, 170 km jihozápadně od jeho ústavu, který má Dalibor Štys na mysli. MPG i Akademie věd ČR mají v německé a české společnosti daleko širší význam a dopad a obě instituce si to dobře uvědomují. Martin Stratmann, prezident MPG, by nikdy na iniciativu vlády v oblasti inovací neodpověděl tak povýšenecky jako Zdeněk Havlas ve Štysově snu, ale premiérovi německé vlády by odpověděl následovně:

Pane premiére, Společnost Maxe Plancka je nejúspěšnější německá výzkumná organizace. Od svého založení v roce 1948 její vědečtí pracovníci získali 18 Nobelových cen, což ji řadí mezi nejlepší a nejprestižnější výzkumné organizace celosvětově.

Co je základem jejího úspěchu? Vědecká přitažlivost MPG je založena na pochopení podstaty výzkumu. Ústavy MPG jsou vybudovány výlučně kolem špičkových světových vědců. Oni sami definují předmět svého výzkumu a jsou jim poskytnuty ty nejlepší pracovní podmínky včetně volnosti při výběru spolupracovníků. To je podstata Harnackova principu, který pochází od Adolfa Harnacka, prvního prezidenta Společnosti císaře Viléma, založené v roce 1911. Tento princip úspěšně aplikujeme již sto let.

Ti, kdo provádí výzkum na hranicích poznání, se často ocitají v situacích, pro něž neexistují vhodné metody, vybavení či testování a postupy analýzy je teprve třeba vyvinout. Protože nutnost bývá matkou invence, vědci jsou často nuceni jít nekonvenčními cestami. Přitom objevují nové materiály a substance s překvapivými vlastnostmi nebo narazí na slibné léčebné přípravky či vyvinou výpočetní metody, které otevírají nepředstavitelné možnosti i v lékařství.

I když trvá několik desítek let než mnohé objevy najdou uplatnění v aplikacích, základní výzkum zůstává fundamentem ekonomicky významných inovací. Pro urychlení přenosu slibných výsledků k potenciálním aplikacím, je třeba posilovat propojení základního a aplikovaného výzkumu. K tomuto účelu MPG začala nedávno v některých oblastech, například informatice, materiálovém výzkumu, nano- a biotechnologii či regeneraci energie, rozšiřovat spolupráci se Společností Fraunhofera a výslovně podporovat projekty na pomezí mezi aplikovaným a základním výzkumem.

Prostřednictvím své dceřiné společnosti Max Planck Innovation GmbH, se MPG stará o to, aby průlomové vědecké objevy byly přetaveny v ekonomický úspěch. Max Planck Innovation přináší patenty a technologie na trh a pomáhá zakladatelům nových firem založených na výsledcích výzkumu MPG.

Jak vidíte, pane premiére, děláme toho pro inovace hodně a rádi do Vaší Inovační strategie přispějeme.

Všechny výše uvedené odstavce, až na ten poslední, který jen jinými slovy říká to, co řekl Zdeněk Havlas, jsou doslova převzaty z webové stránky Portrét MPG, jež je uvedena výrokem Maxe Plancka: Porozumění musí předcházet aplikacím.

A nyní k absurditě Štysovy kritiky na adresu Zdeňka Havlase. Aby mohl místopředseda Akademie věd prohlásit „naše instituce sdružuje nejlepší světové vědce vybírané v mezinárodních konkursech“, musel by být schopný také doplnit „jimž jsou poskytnuty nejlepší pracovní podmínky včetně volnosti při výběru jejich spolupracovníků.“ A aby přetáhl z MPG a odjinud ty „nejlepší světové vědce“ a poskytl jim podmínky, jako mají v MPG, musela by Akademie věd ČR mít nejméně tolik peněz jako má MPG, což by vyžadovalo zdesetinásobit institucionální podporu Akademie věd. Možná, že až se Dalibor Štys zase zasní, bude se mu o tom zdát a napíše na to téma blog. A tak aspoň v jeho snu budeme jako MPG.

Akademie věd není MPG a dlouho ještě nebude mít její postavení v naší společnosti, ale podobně jako MPG si dobře uvědomuje, že jako celek svým výzkumem, základním i aplikačně orientovaným, musí ve vlastním zájmu přispívat k prosperitě, nejenom ekonomické, ale i kulturní, naší společnosti a kvalitě života našich lidí. Akademie věd se o to snaží v rámci své iniciativy Strategie AV21 i tím, že se angažuje tam, kde k tomu má co říci, i v rámci Inovační strategie ČR na léta 2019-2030.

 

Autor: Jiří Chýla