Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Jak se bude hodnotit věda na vysokých školách?

20. 11. 2018
Jak se bude hodnotit věda na vysokých školách?

Kompletní dopracování tzv. Metodiky 2017+ by mělo být předloženo vládě nejpozději do 30. září 2019, tak aby k plnému náběhu hodnocení mohlo dojít od roku 2020. Vláda se nyní seznámila s návrhem věcného dopracování hodnocení pro vysoké školy v modulech 3 až 5. Návazně se bude řešit procesní stránka hodnocení a vazba na výpočet institucionální podpory.

Českou vědu zřejmě v příštích letech čeká zásadní změna způsobu hodnocení, který by měl klást větší důraz na kvalitu vědeckých výstupů než na jejich kvantitu, jak tomu bylo doposud. Hodnocení podle tzv. Metodiky 2017+ započalo v prvních dvou modulech (kvalita vybraných výsledků a výkonnost výzkumu) již letos a jeho průběh zevrubně okomentoval například Daniel Münich ve svém blogu.

Paralelně připravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v úzké spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) pro oblast vysokých škol hodnocení v modulech 3 až 5, tedy společenská relevance, viabilita a strategie a koncepce, které by mělo naplno naběhnout od roku 2020. Váha jednotlivých modulů v rámci hodnocení má být stanovena tak, aby váha každého modulu byla alespoň 10 %, a aby zároveň souhrnná váha modulů 1, 2 a 3 byla dominantní.

Cílem aktuálního návrhu je stanovit takové podmínky, které umožní vysokým školám v modulech 3 až 5 provádět hodnocení samostatně, ve spolupráci s respektovanými odborníky. Ministerstvo školství bude pouze dohlížet na splnění těchto podmínek. Vyplývá to z předloženého materiálu, se kterým se minulý týden seznámila vláda. „Každý zkušenější vědec ví, že když je hodnotitelem skutečně renomovaný odborník, dokáže být velmi kritický a vysoké škole poskytnout cenou zpětnou vazbu, i když se třeba s někým na dané škole zná“, komentoval návrh pro portál Vědavýzkum.cz místopředseda RVVI Petr Dvořák. Jaká konkrétní témata se tedy podle aktuálního návrhu budou hodnotit v jednotlivých oblastech?

Modul 3 – Společenská relevance

Třetí modul se, stejně jako první dva, zabývá hodnocením dopadů výsledků výzkumu. Zde se budou hodnotit výsledky aplikovaného výzkumu, které mají bezprostřední význam pro nejrůznější oblasti společenských potřeb. Hodnocenou jednotkou bude součást vysoké školy podle § 22 odst. 1 zákona o vysokých školách. Jednotlivé ukazatele budou dle návrhu kalibrovány, aby byly zohledněny mezioborové rozdíly nebo různé typy společenského přínosu. Následně bude provedena syntéza výsledků za jednotlivé součásti na úroveň vysoké školy. S ohledem na různé profily vysokých škol se v návrhu počítá s různou váhou modulů 2 a 3 v rámci celkového hodnocení. Každá škola si tak váhu těchto modulů bude moci zvolit dle svého uvážení.

Obsahem sebeevaluační zprávy za modul 3, kterou zpracuje každá vysoká škola za období posledních pěti let, by měl být například popis pěti nejvýznamnějších projektů aplikovaného výzkumu, popis prostředků získaných z licencí nebo výnosů spin-off společností, či prostředků získaných ze smluvního výzkumu vyšších než 100 tisíc korun. Dále má zpráva obsahovat popis systému transferu technologií na dané škole, aktivit v oblasti popularizace výzkumu nebo přehled nejvýznamnějších zahraničních a českých prestižních ocenění výzkumu.

Modul 4 – Viabilita (výzkumné prostředí)

Jedním z aspektů hodnocení bude i fungování vysoké školy jako instituce, tedy její organizace, kvality řízení, personální politiky, struktury a rozvoje lidských zdrojů, vybavenosti a uspořádání infrastruktury či schopnosti získávat finanční prostředky. Všechny tyto aspekty by měly být hodnoceny v modulu 4, a to za celou vysokou školu, opět v pětiletých cyklech.

Vedle popisu organizační struktury má sebeevaluační zpráva za tuto oblast obsahovat například popis organizace doktorského studia včetně informace o navazující kariéře absolventů, popis systémů kariérního růstu a interního hodnocení výzkumných týmů a jednotlivců, nebo opatření k řešení genderové problematiky. Dále zde bude popsána národní a mezinárodní spolupráce a její konkrétní dopady do oblasti výzkumu na vysoké škole nebo financování z národních a mezinárodních grantových zdrojů a také struktura nákladů a výnosů výzkumu v jednotlivých letech hodnoceného období.

Modul 5 – Strategie a koncepce

I v modulu 5 bude hodnocenou jednotkou celá vysoká škola, přičemž zde bude cílem posoudit jak kvalitně má škola stanovenou vlastní strategii a jaký je její přínos k naplňování odvětvových či národních strategických cílů. Hodnotit se bude nejen předchozí období, ale i předpoklad budoucího vývoje.

Vedle vlastní obecné mise s ohledem na zajišťování potřeb společnosti a vazby svých koncepcí na národní, nadnárodní či odvětvové cíle v oblasti výzkumu vysoká škola v sebeevaluační zprávě mimo jiné uvede, zda je držitelem ocenění HR Award, případně zda a jak usiluje o jeho získání, nebo jaká je její strategie účasti v mezinárodních žebříčcích univerzit. V této části škola také popíše principy zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a zásadní výstupy z vnitřního hodnocení kvality. Je-li hostitelskou organizací projektu velké výzkumné infrastruktury nebo výzkumného centra vybudovaného z Evropských strukturálních fondů, uvede škola i svou strategii udržitelnosti a rozvoje takového projektu či centra.

Pilotáž v příštím roce

Kromě sebeevaluačních zpráv by měly školy odevzdávat také souhrnnou SWOT analýzu nebo tabulkové přílohy, které mají sloužit pro doložení uvedených tvrzení. Zároveň by ale v rámci hodnocení mělo dojít i ke snížení administrativní zátěže kladené na vysoké školy. Sjednotí se totiž formy a definice údajů v různých dokumentech, které poslouží jako zdroj dat pro samotné hodnocení. Pilotní ověření modulů 3 až 5 by mělo probíhat v první polovině příštího roku na Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě a Univerzitě Palackého v Olomouci, tak aby byly včas odstraněny případné nedostatky.

 

Vědavýzkum.cz (JS)