facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Jaký je vědecký výkon Akademie věd v porovnání s německými výzkumnými společnostmi?

12. 3. 2020
Jaký je vědecký výkon Akademie věd v porovnání s německými výzkumnými společnostmi?

Jak si stojí Akademie věd ČR v oblasti publikační činnosti, patentové aktivity a zapojení do mezinárodní spolupráce v porovnání se Společností Maxe Plancka (MPG) a Společenstvím Gottfrieda Wilhelma Leibnize (WGL)? Komparativní analýzy zpracované Technologickým centrem ukazují silná a slabá místa při zohlednění počtu výzkumných pracovníků a rozpočtu.

Oddělení strategických studií Technologického centra AV ČR zpracovalo na základě iniciativy zástupců Akademické rady AV ČR analýzy porovnávající počty vytvořených vědeckých publikací a jejich kvalitu, patentovou aktivitu a zapojení do mezinárodní výzkumné spolupráce. Studie byly zpracovány s využitím údajů z výročních zpráv jednotlivých institucí a dat ze specializovaných databází publikací, patentů a projektů mezinárodní spolupráce v programu Horizont 2020. Dynamika vývoje institucí je zachycena v časovém období let 2013 – 2017.

Akademie věd ČR je ve všech strukturálních charakteristikách menší institucí než MPG i WGL, oborová struktura všech tří institucí je však obdobná s dominantním zastoupením přírodních věd.

V institutech Leibnizovy i Max Planckovy společnosti pracuje přibližně o polovinu respektive o 60 % více zaměstnanců než v Akademii věd. V případě WGL je to však dáno velkým množstvím nevýzkumných zaměstnanců – výzkumníků je zde jen asi o desetinu více než v AV ČR.

Rozpočty obou německých institucí však výrazně převyšují rozpočet Akademie věd – v případě WGL přibližně 3,5 krát, v případě MPG dokonce čtyřikrát. Kromě výše rozpočtu je pak zcela zásadní i způsob financování. Zatímco u WGL tvoří institucionální podpora asi 78 % a v případě MPG okolo 75 % celkového výzkumného rozpočtu, v AV ČR se institucionální podpora podílí na financování přibližně z 35 %. Akademie věd je tak v porovnání s oběma institucemi v daleko větší míře závislá na projektovém financování a příjmech z vlastních zdrojů.

příjmyStruktura příjmů AV ČR a WGL

Publikační činnost

V tvorbě vědeckých publikací zveřejněných v časopisech evidovaných ve WoS je při zohlednění rozdílného počtu výzkumníků MPG přibližně dvakrát aktivnější než AV ČR a WGL, jejichž aktivita je srovnatelná. Akademie věd však vyprodukuje přibližně dvojnásobný počet publikací na jednotku rozpočtu než MPG a 3,3 krát více než WGL.

Rozdíl mezi MPG a WGL na jedné straně a AV ČR na straně druhé je patrný i v impaktu publikací, kde průměrná citovanost publikací AV ČR je přibližně o 15 % nad světovým průměrem, zatímco publikace MPG jsou citovány přibližně o 30 % a publikace WGL asi o 40 % nad světovým průměrem. Obě německé instituce mají ve srovnání s AV ČR také výrazně vyšší podíl publikací vzniklých ve spolupráci s průmyslem.

Patentová aktivita

Jak WGL, tak MPG jsou rovněž aktivnější v podávání patentových přihlášek, a to i při zohlednění rozdílného počtu výzkumníků. Naopak, Akademie věd je schopna dovést výzkum k patentové přihlášce s přibližně polovičními finančními náklady oproti WGL i MPG.

Zatímco Akademie věd i instituty Leibnitzovy společnosti podávají převážnou část prioritních přihlášek u domácích patentových úřadů, kdy u WGL většina a u AV ČR asi jedna třetina pokračuje navazující mezinárodní přihláškou, ústavy Maxe Plancka podávají většinu přihlášek u Evropského patentového úřadu (EPO) nebo jako mezinárodní přihlášku podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT), což se následně odráží ve větším rozsahu patentové rodiny MPG i vyšším počtu citací.

Mezinárodní spolupráce

Také zapojení MPG a WGL do projektů podpořených v rámcovém programu Horizont 2020 je poněkud vyšší, než u AV ČR, a to zejména v případě grantů Evropské výzkumné rady (ERC).

MPG má s ohledem na počet realizovaných projektů H2020 relativně nižší počet koordinací kolaborativních projektů H2020 než Akademie věd ČR, naopak zapojení pracovišť MPG do řešení ERC grantů a projektů MSCA v kategorii Individual Fellowship je mnohonásobně vyšší než v případě pracovišť AV ČR.

Akademie věd v programu H2020 dosud získala necelých 60 % objemu prostředků, které získala WGL. MPG z rámcového programu získala více než dvanáctkrát větší objem prostředků než AV ČR.

 

Podrobnější údaje z porovnání výkonnosti AV ČR a obou německých institucí můžete nalézt ve studiích zpracovaných TC AV ČR:

 

Porovnání Akademie věd ČR a Max Planck Gesellschaft

Porovnání Akademie věd ČR a Leibniz Gemeinschaft

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: TC AV ČR