„ČR dosahuje v řadě oborů špičkové úrovně. Přesto však nedokážeme tento potenciál dostatečně využít. Velmi zřetelné mezery – přestože se situace výrazně zlepšila – má ČR v propojení výzkumu s byznysem. Přetrvává například i dlouhodobý problém s patenty. V roce 2021 u nás podle záznamů Evropského patentového úřadu připadaly dvě patentové přihlášky na každých 1000 lidí zaměstnaných ve vědě a výzkumu, což je významě nižší číslo ve srovnání s evropským průměrem, který představuje 22 patentových přihlášek na 1000 těchto lidí. Podobně výmluvným ukazatelem je také počet vznikajících akademických spin-off firem, kterých jsou u nás jednotky ročně, zatímco v sousedním – srovnatelně velkém Rakousku – je to šestkrát více. Dále pouze ojedinělé případy startupů se u nás zaměřují na nové progresivní technologie. S těmito údaji se musíme určitým způsobem vyrovnat, což není jednoduché… Od začátku jsme věděli, že musíme konečně vytvořit takové podmínky, aby česká ekonomika dokázala lépe využít znalosti objevů, které u nás přímo vznikají, a proto se také věnujeme tomuto reformnímu úsilí,“ nastínil nutnost a důvody rozsáhlejších změn premiér Petr Fiala ještě před prezentací samotné reformy.
Premiér dále zdůraznil, že v případě vyvíjeného úsilí v cestě ke konkurenceschopnosti nelze spoléhat jen na stát, ale je nutné zapojit všechny součásti inovačního ekosystému – včetně firem a výzkumných institucí.
Formou videozáznamu promluvila ve třetím úvodním vystoupení i Iliana Ivanova, eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež, která se akce ze zdravotních důvodů nezúčastnila. Celá konference včetně panelových diskusí (kterou lze ze záznamu zhlédnout online zde) se omezovala na základní otázky reformy a její představení. Podrobnější informace včetně aktualizací budou – jak uvedl na začátku konference Nikita Poljakov, který celou konferencí provázel – k nalezení na oficiálních stránkách.
Inspirace v zahraničí a realizace v dohledné době
Roční příprava reformy transferu znalostí těží podle slov ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové, jež stála v čele příprav, ze zahraničních zkušeností – inspirací pak bylo ukotvení a realizace transferu v západní Evropě, Izraeli a ve Spojených státech.
Ministryně dále uvedla, že konkrétní první kroky jsou již realizovány: „Návrh zákona o výzkumu, vývoji a inovacích a transferu znalostí je nyní ve fázi vypořádávání připomínkových řízení. Před jednáním vlády je novela vysokoškolského zákona, v rámci kterého se také upravuje otázka transferu. V tuto chvíli je dále navržena celá sada nástrojů nepřímé podpory. Stejně tak máme připraveny nástroje na podporu klíčových technologií, jako je umělá inteligence, polovodiče a kvantové technologie.“
Podle slov premiéra Petra Fialy vláda směřuje k tomu, aby rychle a efektivně změnila systém transferu technologií již do poloviny příštího roku. „Toto datum je realistické za předpokladu, že se do aktivity skutečně zapojí všichni klíčoví aktéři,“ okomentoval připravované změny předseda vlády.
Science2Business a Science2Policy – dvě podoby transferu
Zmíněná reforma cílí na dva hlavní rozměry transferu technologií. Cílem první části Science2Business je komerční využití výsledků – z pohledu výzkumné organizace formou prodeje duševního vlastnictví, licence či založení spin-off firmy.
Cílem druhé části Science2Policy je širší propojení vědy a státní správy, tedy účelné využití dosažených výsledků pro tvorbu a zkvalitňování veřejných politik po podporu výzkumných kapacit rezortů.
Do těchto dvou prioritních kategorií spadá podle slov ministryně Heleny Langšádlové třicet podpůrných opatření, jež jsou rozděleny do šesti tematických bloků: Orientace byznysu na výzkum a vývoj, Orientace výzkumných organizací na transfer, Posílení transferového ekosystému, Bezpečné a transparentní legislativní prostředí, Cílená a efektivní veřejná podpora a Posílení soukromých investic.
Vlajková aktivita bloku Posílení soukromých investic – Investiční fond pro transfer
Právě poslední zmíněný blok, v němž figuruje finanční sektor, jenž je spolu s akademickým světem, podnikovým sektorem a státní správou hlavním aktérem celého systému, může v posunu k ekonomice poháněné vědou sehrát významnou roli. Součástí reformy je proto i záměr vzniku transferového investičního fondu ve spolupráci s Evropskou investiční bankou. Ten již získal podporu Vládního výboru pro strategické investice.
„V investicích do znalostní ekonomiky vidíme velkou budoucnost, proto jsme také nedávno ohlásili investici do transferového fondu zaměřeného na biotechnologie. Musí pro to být ale připravena celá infrastruktura, kromě samotných výsledků výzkumu také dobře zaměřený investiční fond, který dokáže vyhledávat perspektivní projekty a ty rozvíjet. Ohlášenou reformu vnímáme jako příležitost tyto podmínky na všech stranách připravit,“ potvrdil Tomáš Salomon, generální ředitel České spořitelny a jeden z řečníků konference. (O zmíněném fondu i&i Biotech Fund, který působí při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a do kterého Česká spořitelna vstoupila, více zde.)
Vlajková aktivita bloku Orientace byznysu na výzkum a vývoj – daňové odpočty na výzkum a vývoj
Reforma dále spatřuje jako hybatele změny podnikový sektor, pro nějž je směřování k inovacím podmínkou rozvoje, a cílí tak i na různé formy zejména daňových zvýhodnění pro firmy, které se věnují výzkumu a vývoji.
„Dlouhodobě upozorňujeme na to, že nastavení daňových odpočtů na výzkum a vývoj je u nás nevyhovující. Jiné nástroje, které usnadní firmám pouštět se do rizikových aktivit s potenciálně vysokou přidanou hodnotou, zatím chybí úplně. V tom jsme v Evropě zcela výjimeční. Reforma transferu jde jednoznačně správným směrem v tom, že tyto nástroje tematizuje. Bude to ještě náročná cesta, my v tom ale určitě nabízíme pomocnou ruku,“ uvedl Martin Jahn, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a člen představenstva Škoda Auto, jenž se po představení reformy zúčastnil panelových diskuzí konference.
„V kooperaci s ministerstvem financí připravujeme takovou úpravu zákonů, aby pro podnikatele daňové odpočty představovaly bezpečný a předvídatelný nástroj. Víme totiž, že se jedná o jediný nástroj nepřímé podpory, který je v tuto chvíli legislativně ukotven,“ doplnila klíčovou aktivitu zmíněného bloku ministryně Helena Langšádlová.
Pohled akademické obce? Zhodnocování výsledků vědecké práce vnímá jako podstatné
„Zhodnocování výsledků se ale netýká jen aplikovaného výzkumu. V zahraničí vidíme, že mnohé přelomové objevy s významným ekonomickým i společenským dopadem vznikají ze základního výzkumu. V historii českých objevů to nakonec platí taky,“ vyzdvihl zhodnocování výsledků jak aplikovaného tak základního výzkumu Jiří Homola, místopředseda Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a člen Akademické rady Akademie věd ČR.
„Všechna opatření, která budou stimulovat výzkumné organizace k transferu a pomáhat jim rozvíjet jejich transferové aktivity, proto pokládám za velmi přínosná,“ dodal Homola s poukazem na přelomové objevy Antonína Holého, který stál u zrodu léčiv proti žloutence typu B či AIDS, či Otto Wichterleho, který dal světu kontaktní čočky.
Blok Posílení transferového ekosystému reformy pak také cílí na transferové kanceláře, kterými disponují vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a další výzkumné organizace. Řada z těchto kanceláří pak dokázala za poslední roky „prošlapat transferu znalostí cestu“.
Tuto skutečnost potvrdil i další účastník panelových diskusí konference Martin Fusek, ředitel transferové kanceláře IOCB Tech a jeden z průkopníků transferu znalostí v České republice: „Mnoho let se u nás o transferu na vládní úrovni jen hovořilo, přesto vznikla řada velmi profesionálních a úspěšných transferových pracovišť. Jsem rád, že teď se jen nehovoří, ale konečně se opravdu něco děje. Reforma je totiž nezbytná. Pozitivně vnímám zejména podporu akademických spin-off firem. Reforma odstraňuje některé překážky v legislativní rovině a zaměřuje se i na financování.“
Kromě některých z výše uvedených jmen se panelových diskusí zúčastnily i další osobnosti ze světa vědy, státní správy, byznysu a finančního sektoru, jako je Andrea Ferjenčíková, zástupkyně skupiny Evropské investiční banky v ČR, Jan Urban, vedoucí odboru pro transfer technologií a fundraisingu ČVUT, Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR, Milena Králíčková, předsedkyně České konference rektorů či Vít Horký, zakladatel Czech Founders.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
Zdroj: Vláda ČR, Oficiální stránky Reformy transferu znalostí, Konference k představení reformy transferu znalostí
