Zobrazení položek podle značky: žebříček

Právě jsem dočetl studii Jana Kouckého a Aleše Bartuška (dále jen „autoři“) Bohatství v rozmanitosti: Profily veřejných vysokých škol a fakult v ČR 2016 (dále jen „studie“) vydanou Střediskem vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky studie jsou pozitivní: všude bohatství a rozmanitost. Tak to ale není, stav našich univerzit není dobrý a málo se přibližuje stavu normálnímu v civilizovaných zemích.

Minulý týden byly zveřejněny výsledky mezinárodního srovnání vysokých škol QS World University Rankings by Subject 2017. Mezi českými institucemi se v něm nejčastěji umístily Univerzita Karlova, České vysoké učení technické v Praze a Akademie věd ČR.

Po třech letech účinnosti rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 Nikolas Floratos vydal dvě analýzy nejúspěšnějších žadatelů podle počtu realizovaných projektů a podle výše přidělených peněz. Analýzy pokrývají období od počátku programu do 20. 12. 2016. Autor také v patnácti bodech shrnuje doporučení, jak napsat úspěšnou žádost.

Dobří vědci neustále opakují: věda je mezinárodní. Musí být totiž obohacována novými nápady, ideálně i odjinud, aby neustrnula. Dokladem, že nejdůležitější objevy vycházejí z činnosti vícerých týmů, je nejnovější žebříček Nature Index Collaborations. Nejvíce spoluprací v něm mají američtí a čínští vědci.

Vzhledem k výhodné poloze a ekonomickému výkonu země si ani ty nejlepší české univerzity v mezinárodních žebříčcích nevedou dost dobře. Přitom již uběhlo více než čtvrt století od pádu komunismu a státního dirigismu. Chlácholit nás může, že lépe na tom nejsou ani sousední post-komunistické země. Zveřejnění každého nového žebříčku sice u nás vyvolá diskuse, ale prim v nich hraje buď účelová kritika jejich metodiky nebo alibistické výmluvy. Nápadů, jak by naše univerzity mohly zařadit dvojku, je pomálu. Nějaké nápady bych tedy vrátil do hry.