„Nijak, jako by toho nebylo,“ odpovídá Martin Černohorský na otázku, jak vnímá dosažení životní stovky. Ve svém bytě v Brně - Žabovřeskách žije soběstačně s pravidelnými návštěvami pečovatelské služby. Pohybuje se za pomoci chodítka a podle svých slov se relativně často dostane i na procházku ven.

„Moje hlava už bere za své,“ říká bez známky stížnosti. Denně sleduje televizní zprávy a je v kontaktu i se svými bývalými kolegy z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Janou Musilovou a Michaelem Krbkem, kteří ho občas navštěvují nebo mu telefonují a jsou mu také v lecčems nápomocni, jak říká.

Podstatně častěji bývá v žabovřeském bytě Marie Fojtíková, absolventka přírodovědecké fakulty, bývalá studentka a doktorandka profesora Černohorského, která s ním působila i v České konferenci rektorů (po jejím ustavení v roce 1993 se Martin Černohorský stal kancléřem). „Jsem taková dobrovolnice,“ komentuje s úsměvem svou roli zahrnující výpomoc v domácnosti i spolupráci s historiky Masarykova ústavu Akademie věd ČR a filozofické fakulty, kteří pořádají paměti profesora Černohorského. Budou archivovány v Archivu AV ČR.

Martin Černohorský s historikem Tomášem Pavlíčkem, květen 2023.

Podhoubí, které formovalo

Týkají se nejen dlouholeté akademické dráhy. „V tomto bytě, a zejména v sousedním, když v něm bydlela rodina Milana Jelínka, se scházelo mnoho zajímavých lidí, kterým komunisté ztěžovali nebo znemožňovali působení na univerzitách, ale i v uměleckých profesích,“ zmiňuje bývalý rektor Masarykovy univerzity (MU) Jiří Zlatuška, který do bytu docházel už od dětství s rodiči. I s Martinem Černohorským si Jiří Zlatuška vybavuje řadu příhod, které se týkaly třeba doučování před přijímacími zkouškami. „Dával mi cenné rady k různým životním rozhodnutím. Celkově spoluvytvářel podhoubí, které mě formovalo,“ dodává.

Jiří Zlatuška na návštěvě u Martina Černohorského, srpen 2023.

Na tehdejším Ústavu experimentální fyziky přírodovědecké fakulty začal Martin Černohorský působit už v roce 1948. Z výpomocného asistenta se postupně stal asistentem odborným, docentem a v roce 1991 profesorem. „Panu profesoru Černohorskému záleželo vždy na tom, aby se pedagogové zajímali o své studenty a aby s nimi diskutovali. Individuální přístup vnímal jako náročnou, ale správnou cestu vedení studentů, která přináší své výsledky. O to se také sám snažil a ovlivnil tak řadu svých následovníků. Věřím, že jeho práce je inspirativní i pro dnešní pedagogy, vědce a naše studenty,“ uvádí děkan přírodovědecké fakulty Tomáš Kašparovský. Na výuce se Martin Černohorský podílel až do akademického roku 2020/21 poznamenaného opatřeními proti covidu.

Martin Černohorský se studenty přírodovědecké fakulty na výletě na Jihlavsku, 70. léta.

Řada absolventů se k svému pedagogovi dodnes hlásí – a on k nim také. „Když se studentům daří, je radost to vidět,“ podotýká k tomu a vypráví historku, jak se bezděčně stal svědkem velkého holdu, který mu složil přední český astrofyzik: „Nechtě jsem vyslechl vyjádření Jiřího Grygara, když poskytoval interview pro nějaký časopis. Ptali se ho na to, jak se jeho život vyvíjel po odborné stránce, jaký byl základ jeho odborného vývoje. Bylo to na nějakém schodišti, já jsem neviděn přicházel a slyšel jsem, co říká: že měl ohromnou kliku, že mu přednášel Černohorský. Řekl geniální pedagog, za kterého se tedy rozhodně nepovažuji, a že z těchto přednášek čerpá dodnes. Samozřejmě člověka potěší, když slyší od dobrého odborníka tohle o své práci,“ říká s tím, že si vybavuje, jak si jeho student Grygar psal poznámky do kroužkového bloku.

Martin Černohorský na zasedání brněnské pobočky Jednoty čs. matematiků a fyziků, 70. léta.

Šest let v Opavě

V 90. letech stál profesor Černohorský u zrodu Slezské univerzity v Opavě, kterou vedl po dvě funkční období jako rektor. „Opava je městem, které si zaslouží pozornosti. Nebyla tam vysoká škola, a bylo nasnadě se snažit o to, aby vznikla Slezská univerzita. To se povedlo a myslím, že se jí vcelku daří,“ komentuje to Martin Černohorský. Na otázku, zda odchod do Opavy ze známého prostředí v Brně pro něj nepředstavoval osobní oběť, odpovídá jednoduše: „Bylo třeba se nějak starat, aby nová univerzita k něčemu byla.“  Už 4. září letošního roku se do Opavy „vrátí“, bude po něm pojmenována univerzitní aula.

Martin Černohorský - rektor

„Slezská univerzita si velmi dobře uvědomuje, za co vše profesoru Černohorskému vděčí,“ říká její rektor Tomáš Gongol. Zmiňuje těžké podmínky pro výuku na nově vzniklé univerzitě: materiální nedostatek i omezený přístup ke knižním zdrojům a další výbavě pro akademiky. „Jen díky velkému úsilí a entuziasmu všech, kterým byl první rektor příkladem, měla Slezská univerzita po šesti letech nejen svou identitu a zajišťovala běžný provoz v oblasti vzdělávání a výzkumu, ale také již obdržela akreditaci pro první doktorská studia a právo konat habilitační a profesorská řízení,“ uvádí opavský rektor Gongol.

Martin Černohorský byl prezidentem Václavem Havlem jmenován rektorem.

Dort se stovkou

Ke stým narozeninám jubilantovi blahopřejí bývalí kolegové, studenti i vedení Masarykovy univerzity. „S největší úctou a radostí blahopřeji profesoru Černohorskému k této úžasné a vzácné události, která nás naplňuje vděčností za výjimečný život plný moudrosti a nepopiratelného přínosu do naší společnosti. Století profesora Černohorského je velkou oslavou života, ale také příležitostí pro nás všechny připomenout si odkaz této vynikající osobnosti. Nechť pana profesora provází zdraví, radost a klid v dalších letech jeho pozoruhodného života,“ zmiňuje rektor MU Martin Bareš. I on se 7. září 2023 zúčastní slavnostního semináře, který k poctě profesora Černohorského chystá přírodovědecká fakulta ve spolupráci s Jednotou českých matematiků a fyziků.

A jak vzácné jubileum v poslední srpnový den prožije samotný oslavenec? „Bude narozeninová oslava v užším kruhu a s dortem se stovkou. Pan profesor má rád sladké,“ prozrazuje Marie Fojtíková.

Martin Černohorský na květnovém Dies Academicus společně s (zleva) čerstvou držitelkou Stříbrné medaile MU Marií Fojtíkovou, její kolegyní z Kanceláře České konference rektorů Evou Kalandříkovou, bývalou studentkou a dlouhodobou kolegyní Janou Musilovou a s Eliškou Olšanovou z Kanceláře ČKR.

Martin Černohorský je držitelem Zlaté medaile MU (1993), Ceny města Brna (2021) a řady dalších ocenění.

V den stých narozenin vzkazuje srdečný pozdrav celému společenství Masarykovy univerzity: „Přeji každému, aby se mu dařilo v tom, co dělá a co chce dělat. A aby mohl zjišťovat, že to má ohlas a smysl. Myslím si totiž, že je důležité, aby lidé mohli pracovat nejen tak, že to uspokojuje je samotné, ale aby to dávalo smysl i lidem, kteří se s tou prací seznamují. Pokud se tak děje, je to radostné zjištění. I mně dělalo největší radost, když jsem viděl, že moje práce má ohlas.“

Autor: Filip Breindl

Zdroj: Masarykova univerzita