facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Vojtěch Adam: Najít odvahu, to je první věc, která nám brání být úspěšnější

26. 3. 2021
Vojtěch Adam: Najít odvahu, to je první věc, která nám brání být úspěšnější

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Mendelovu univerzitu v Brně. Jaké má škola zkušenosti s probíhajícím hodnocením výzkumných organizací? Jak běží příprava strategického záměru nebo jakých úspěchů se podařilo v poslední době dosáhnout? Zeptali jsme se Vojtěcha Adama.

IGO 7778

Jak byste z hlediska vědy hodnotil pro MENDELU minulý rok?

Na MENDELU provádíme značnou část výzkumu mimo laboratoře, ať jsou to polní experimenty či studie přímo v lesním porostu. Výzkumné aktivity realizujeme často za hranicemi ČR. Kvůli pandemii covid-19 nebylo možné řadu činností uskutečnit. Byla to však pro nás výzva. Předtím jsme do našich plánů nemuseli promítat vyšší moc takového rozsahu, jako tomu bylo vloni. Ti, kdo řeší projekty nyní, se snaží mít připravený i záložní plán, aby mohli dostát závazkům, které byly formulovány ještě v době před pandemií.

V roce 2020 si každá vysoká škola poprvé prošla hodnocením ve všech pěti modulech Metodiky 17+. Jaké vyplývají z hodnocení závěry pro vaši univerzitu?

Při přípravě sebehodnotící zprávy i organizaci tzv. on-site visit Mezinárodního evaluačního panelu jsme prokázali schopnost táhnout za jeden provaz. Připravili jsme nejenom kvalitní poklady, ale především jsme se museli shodnout na tom, jakým způsobem je budeme prezentovat a co chceme akcentovat. Naše univerzita dokázala ve třech dnech prezentovat a také přesvědčit zahraniční hodnotitele, že děláme skvělé věci. Nastavili jsme si zrcadlo, které nám dalo zpětné informace, jež jsme ještě nikdy předtím neměli k dispozici.

Jak konkrétně u vás probíhalo hodnocení v modulech 3–5, které se konalo formou mezinárodního panelu?

V roce 2018 jsme byli jako jedna z prvních vysokých škol v Česku, která si vytvořila svůj mezinárodní evaluační panel, respektive Radu pro multioborovou mezinárodní spolupráci. Pro tehdejší setkání s kolegy ze zahraničí jsme připravili plán, co chce naše univerzita dělat ve vědě a výzkumu v příštích pěti letech. Myslíme si, že jedním ze základních kritérií pro hodnocení kvality výzkumu, a také obecně ve vědě, není vracet se do minulosti, ale dívat se do budoucnosti. Zpracovali jsme proto výzkumné strategie ze všech našich 57 ústavů. Ty jsme spojili ve vzájemně provázaný celek a následně prezentovali. To nás dobře připravilo na hodnocení v modulech 3–5. Stanovení hodnotitelů znamenalo oslovit naši Radu pro multioborovou mezinárodní spolupráci a rozšířit ji mírně tak, aby reálně pokrývala všechny oblasti vědy, výzkumu a inovací či umělecké činnosti, do nichž spadá tvůrčí činnost na MENDELU. Nutno podotknout, že v našem Mezinárodním evaluačním panelu nebyl přítomen ani jeden odborník s vazbou na Českou či Slovenskou republiku.

Co bylo podle vás hlavním přínosem účasti mezinárodních členů?

Díky mezinárodnímu panelu můžeme lépe nahlédnout na naše příležitosti. Bylo nám kladeno na srdce, abychom na jedné straně intenzivněji rozvíjeli mezinárodní přesah našeho výzkumu, mezinárodní spolupráci a mezinárodní viditelnost naší univerzity. A na druhé straně, abychom vytvářeli širší interdisciplinaritu v rámci univerzity. MENDELU má například k dispozici podniky, které jsou skvělou příležitostí pro tvůrčí činnost. Jeden z našich školních podniků, konkrétně Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, participuje v projektu Horizon 2020. Je to velká výhoda, a v hodnocení to bylo vysoce oceňováno.

Jak si vaše univerzita vede v celonárodním srovnání, zvážíme-li moduly 1 a 2?

V modulech 1 a 2 jsme byli hodnoceni jako univerzita kategorie C, tedy dobrá. To nás, upřímně řečeno, nepotěšilo. Udělali jsme si vlastní analýzu závěrů vedoucích k zařazení do této kategorie. S výsledky zjištění jsme seznámili jak ministerstvo školství, tedy našeho poskytovatele institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj, tak RVVI. Některé závěry byly naprosto relevantní, s něčím jsme nesouhlasili, a snažili jsme se předložit věcnou argumentaci, na níž jsme stavěli náš odlišný postoj.

Měl by se na základě těchto vašich zkušeností systém hodnocení nějak zásadně změnit?

Mně by se moc líbilo, kdybychom prováděli evaluaci do budoucnosti. Bylo by lepší, kdyby se hodnotilo za to, že jsem si v roce 2021 vytknul nějakou strategii a jak ji budu 5 let naplňovat. Nebudeme posuzovat to, co jsem publikoval třeba v roce 2015, přeci jen už je rok 2021. Zvažovalo by se, zda je moje strategie relevantní a zda odpovídá stávajícím trendům. Teď se stále vracíme do minulosti. Nejsem si jist, jestli je to něco, co nás někam posune. Co jsem udělal v roce 2015, nemohu změnit, ale co budu dělat v roce 2023, jsem ještě schopen ovlivnit.

Vysoké školy nyní finalizují své nové strategické záměry na období 2021+. Jaké jsou hlavní strategické plány vaší univerzity?

Za přípravu strategie odpovídá prorektor Martin Klimánek. Zmíním tedy jen hlavní výzvy, co se týče vědy a výzkumu. Naše základní filozofie byla vzít strategický plán MŠMT, podívat se, kam míří, a podle toho vybrat strategické cíle, kterým směrem napnout síly. Prvním cílem se tak ukázala podpora postgraduálního studia. Dále jsme se rozhodli posílit otevřené publikování našich doktorských studentů. Budeme vysvětlovat, proč je to důležité a že tento způsob publikování nespadá do kategorie predátorských časopisů. K Open Access a poplatkům s touto agendou spojeným existuje strategie publikování. Snažíme se jenom ukázat, jak na to dneska nahlíží svět. Také chceme rozvíjet Ph.D. školu a kompetence postgraduálních studentů. Nemluvíme jen o vědeckých kompetencích, myslím i projektový management a způsob vedení výzkumné skupiny obecně. Potom máme druhý velký cíl. Asi před pěti lety jsme začali rozvíjet myšlenku takzvaných core facilities – funkčních sdílených laboratoří. V jejich tvorbě chceme i nadále pokračovat. Vytváříme přístupový systém a učíme se s ním pracovat.

Jak se vám daří plnit takzvanou třetí roli univerzity?

Pokud zmíníme start-upy a spin-offy, chceme do nich investovat dost času. Vytváříme jednoduchý návod, jak start-up založit. Pracujeme také na tom, aby akademická obec u nás nebyla proti. Chceme vysvětlovat, že převod nových poznatků neznamená jejich zcizení. Vědci, kteří provádějí transfer, chtějí univerzitě vrátit to, co jim umožnila vyzkoumat ve svých laboratořích. Je potřeba vybudovat transparentní a ve vysoké míře otevřené zázemí, abychom vyslali jasný signál, že by vědci měli chtít své objevy i přenést do praxe, pokud to samozřejmě jde.

Snažíte se provádět osvětu o transferu už mezi studenty?

Zorganizovali jsme interní soutěž pro naše pre- a postgraduální studenty. Jmenuje se STARTUP MENDELU. Studenti vytvořili týmy, přičemž jim ve vedení pomáhali kolegové z Jihomoravského inovačního centra (JIC). Ti nejlepší dostali podporu, aby své nápady mohli realizovat. Z celé soutěže máme skvělou zpětnou vazbu a budeme v její podpoře i nadále pokračovat.

A co další průnik toho, co vzniká na univerzitě, s vnějším světem?

Máme kvalitní aplikované výsledky. Nejsou sice zatím publikované v Nature nebo Science, ale praxe po nich touží. Někdy mají impakt možná i vyšší než článek, který o nich odbornou veřejnost informuje. Řada kolegů a kolegyň spolupracuje s praxí v tom smyslu, že přednášejí a konzultují odborné problémy. Jsme oborově specifická univerzita, a její přesah do praxe je velký. Velmi často jsou naši odborníci zváni na přednášky pro laickou veřejnost. Rád bych na tomto místě také vyzdvihnul naši univerzitu třetího věku. I toto je důležitý příklad práce s veřejností. Jsem moc rád, že univerzita komunikuje se svým okolím i tímto způsobem.

V roce 2017 jste získal prestižní projekt financovaný v kategorii Starting Grants. V čem byla jeho příprava specifická?

Ředitel CEITEC VUT Radimír Vrba byl první, kdo mě začal motivovat. Poprvé jsem návrh projektu formuloval tak, jak jsem byl zvyklý psát svoje předchozí projekty. Zpětná vazba ale nesplnila moje očekávání, takže jsem musel změnit koncepci i přístup. Podruhé už jsem pracoval jinak. Další verzi jsem psal tři měsíce. A potřetí už dokonce šest měsíců. Bylo třeba vše důkladně promyslet a v textu vážit každý odstavec. Musíte mít jasnou vizi. ERC projekt máte koncipovat na víc než na pět let. Musíte specifikovat, co chcete v životě dělat a jak změníte svým projektem svět, respektive kam posunete lidské vědění v té či oné oblasti daleko za hranice stávajících znalostí.

A co prezentace v Bruselu?

Komisi ERC zajímá vítěz. Musíte ji přesvědčit o tom, že to, co děláte, je nejlepší na světě. Nesmíte mít žádné pochyby. Příprava prezentace byla více než náročná. Po první cvičné prezentaci následovala dvouhodinová kritika, kdy na mně nikdo nenechal nit suchou. Nebylo to nic příjemného, ale připraví vás to dobře na obhajobu. Nakonec jsem v prezentaci změnil úplně všechno, dokonce i první snímek s názvem projektu.

Proč si myslíte, že čeští vědci patří mezi ty méně úspěšné žadatele o ERC granty?

Myslím, že si český vědec často řekne, že na to nemá, i když to rozhodně není pravda! Najít odvahu, to je první věc, která nám brání v tom být úspěšnější. Velmi důležitý je feedback od kolegů z oboru doma a ze světa. Musíte mít tvrdé peer review své žádosti, odeslat ji a nechat si ji zkritizovat. Některé kritiky byly zdrcující, ale pochvala by mě nikam neposunula. Západní univerzity si vybírají určitou skupinu lidí, která je významně podporována. Nakonec vyprofilují prototyp držitele ERC, který bude mít úspěchy, odvahu a cíl. My to tak u nás zatím neděláme, i když vím, že již začala vznikat iniciativa lidí, kteří chtějí víc ERC žadatele podporovat a je naprosto skvělé, že se tomuto tématu věnujeme.

Jak se staráte na Mendelu o rozvoj mladých talentovaných vědců?

Naše univerzita zvolila jako formu podpory MENDELU Ph.D. talent. Nechali jsme se inspirovat Jihomoravským krajem a statutárním městem Brno, které pořádají soutěž pro postgraduály, kde ti nejlepší dostávají stipendium. Letos bychom chtěli upravit formulaci pravidel tak, aby to pro postgraduální studenty znamenalo finančně zajímavé stipendium po celou dobu jejich studia.

Myslíte, že ten stimul je o penězích?

Upřímně, je to o penězích. Za doktorské stipendium nemůže nikdo dospělý pracovat. Pamatuji si, že jsem musel jako doktorand chodit na brigádu, abych si pak mohl dovolit být v laboratoři. Musím říct, že jsem obrovský odpůrce toho, jestli si někdo myslí, že tohle mají Ph.D. studenti dělat. Je to ovšem přístup nahlížený z několika stran. Podpoříme je na jedné straně, ale budeme je mentorovat na straně druhé. Věřím, že jak zacházíte s postgraduálními studenty, ukazuje to, jak přemýšlíte o vědě a jak ji podporujete.

Děkujeme za rozhovor!

 

Za redakci Vědavýzkum.cz se ptala Eva Doležalová.


IGO 7550Vojtěch Adam

Chemik a biochemik specializující na aplikaci pokročilých materiálů v biologii. Je prorektorem pro tvůrčí činnost na Mendelově univerzitě v Brně. Tamtéž také stojí v čele Ústavu chemie a biochemie. Působí na CEITEC VUT, kde vede výzkumnou skupinu Chytré nanonástroje. V roce 2018 získal ERC grant Towards the Understanding a Metal-Tumour-Metabolism.