Začátkem tohoto roku je očekáván zrod německé transferové agentury, spadající pod křídla spolkového Ministerstva vzdělávání a výzkumu, jako vlajkové lodi připravované Strategie pro budoucnost (Zukunftsstrategie). Jde o jeden z pilířů vládní podpory výzkumu a vývoje, na kterém se shodla koalice Sociální demokracie (SPD), Zelených a Svobodných demokratů (FDP), která dále avizuje podporu evropské výzkumné integrace, zajištění lepších startovacích podmínek a rozšíření akademických úvazků pro začínající výzkumníky.
Německá agentura pro transfer a inovace (Deutsche Agentur für Transfer und Innovation, DATI) bude v letošním roce operovat s rozpočtem 14,6 milionu eur, který bude primárně použit na formální i personální ustavení agentury a také přípravu a komunikaci pilotních projektů. Pokud se nenaplní obavy, že ministryně pro vzdělávání a výzkum Bettina Stark-Watzinger nedokáže zajistit pro slibované reformy dostatečnou politickou a finanční podporu, rozpočet by měl podle předpokladů v následujících letech přesáhnout 50 milionů eur.
Vedením DATI je pověřen státní sekretář spolkového Ministerstva vzdělávání a výzkumu, jímž se v červnu 2022 stal Mario Brandenburg, který byl v minulém vládním období členem parlamentního výboru pro hodnocení vzdělávání, výzkumu a technologií, digitální agendy a studijní komise pro umělou inteligenci. Nejen Brandenburgův politický profil, ale také zkušenosti s komerční implementací cloudové architektury předznamenávají jednu z hlavních premis vzniku agentury: důraz na decentralizaci a digitalizaci transferu.
Předpoklady vzniku agentury DATI
Diskuse o potřebnosti spolkové agentury, která by usnadnila transfer vědomostí a technologií v kontextu přísných regulací a robustních administrativních požadavků veřejného financování, mají v Německu, a ostatně také v České republice, relativně dlouhou historii.
Jedním z hybatelů této debaty bylo paradoxní zaostávání Německa, jinak silného evropského inovátora s vysokými výdaji na vědu a výzkum (od roku 2017 přesahují 3 % HDP a podle koaliční smlouvy by měly směřovat k 3,5 % v roce 2025) – konkrétně v kategorii snadnosti zakládání startupů. Podle Evropského inovačního skóre (EIS) dosáhla vládní podpora byznysu v oblasti výzkumu a vývoje pouhých 40 % evropského standardu a výdaje rizikového kapitálu podprůměrných 90 %.
Na tuto situaci již dříve reagovalo několik iniciativ, které se pokusily vyplnit strukturální nedostatek národního koordinátora divergentních aktivit. Jejich společným jmenovatelem bylo to, že i přes podporu akademické obce a dalších zúčastněných nezískaly politický mandát, který je závislý na konsensu v ožehavé otázce veřejného financování komerčních projektů.
Patřily k nim také projekty koaličních stran. V roce 2017 FDP spolu s některými univerzitami neúspěšně prosazovala založení Německé transferové komunity, načež Zelení v roce 2021 představili iniciativu D. Innova. S byrokratickými překážkami se dokonce potýkala i vládní Spolková agentura pro převratné inovace (Die Bundesagentur für Sprunginnovationen, SPRIND) založená v roce 2019, jejíž potíže se současná vláda zavázala řešit.
Cíle a dynamika DATI
V podstatných rysech agentura nezapře inspiraci britským modelem založeným na síti regionálních klastrů a synergiích mezi univerzitami orientovanými na aplikované vědy na straně jedné a start-upy či malými a středně velkými podniky na straně druhé.
Akceleraci transferu poznatků a technologií z akademické sféry, tedy primární cíl agentury, má umožnit zejména výrazná redukce podmínek pro zakládání spin-offů, které podle zástupců soukromého sektoru blokují komplikované a těžkopádné programy financování, vyžadující takřka pedantské reportování a směřující spíše k naplňování krátkodobých cílů.
Na mikroúrovni by se agentura měla zasadit o efektivní financování lokálních transferových služeb, rozvoj informační báze, prohlubování networkingu nebo o vytváření pobídek pro vstup rizikového kapitálu do start-upů. Iniciací a podporou těchto aktivit budou pověřeni koordinátoři tzv. inovačních regionů, které by měly účinněji mapovat a vyhodnocovat místně specifické potřeby a impulzy, které zanikají v administrativní mašinérii spolkových zemí.
I proto nebude činnost agentury podřízena pouze technologickým či marketingovým ohledům. Zapojí se do ní rovněž odborníci a zástupci veřejnosti, kteří se budou podílet na hodnocení sociálních a etických konsekvencí daného transferu.
Naopak z celonárodního hlediska by DATI mělo zajistit sjednocení a rozšíření již dostupných dotačních titulů napříč rezorty, začlenit relevantní nástroje, kterým je třeba rámcový program Innovative Hochschule, ale také využít existující partnerství mezi univerzitami a lokálními inovačními ekosystémy. Nadto by se agentura měla stát důležitým poskytovatelem opory pro výzkumné start-upy pronikající na mezinárodní trhy.
Širší smysl vzniku DATI
Motivovat stále spíše konzervativní německé akademické prostředí k zakládání spin-offů by podle Maria Brandenburga měla také možnost založit spin-off digitální cestou. Ve druhém sledu by tak mělo mezi výzkumníky dojít k osvojování podnikatelského étosu.
Smyslem DATI tudíž není jen strukturální update či reforma veřejného financování, ale rovněž posun hodnotového nastavení u pretendentů politiky vědy a výzkumu a proměna univerzitní kultury po americkém vzoru, tj. směrem k přímočařejšímu zaměření na ekonomické a společenské benefity.
Nakolik bude nová agentura ve svém počínání úspěšná, závisí ovšem i na tom, zda se jí podaří udržet a nadále posilovat politickou podporu, která jí tzv. rozváže ruce, aby mohla progresivně upínat veřejné a lidské zdroje ke komerčním aktivitám a přitom reagovat na okamžité pohyby inovačního ekosystému na všech jeho úrovních.
Autor: Vědavýzkum.cz (MP)
Zdroj: Science Business (1, 2, 3), Technopolis Group, EIS
