facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Transfer v Česku: Univerzita Pardubice

2. 8. 2021
Transfer v Česku: Univerzita Pardubice

Akademie věd ČR, vysoké školy a ostatní výzkumné instituce jsou úrodnou půdou pro nápady a řešení, které mají dopad na kvalitu našeho života. Kdo stojí za transferem výzkumných výsledků a inovací z akademického prostředí do běžného života v České republice? Tentokrát jsme se podívali do Centra transferu technologií a znalostí na Univerzitě Pardubice.

Příběh Centra pro transfer technologií a znalostí (CTTZ) se na Univerzitě Pardubice začal psát díky projektu v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj  pro inovace (OP VaVpI) v roce 2012. CTTZ bylo zařízené tak, aby mohlo ihned poskytovat kompletní právní služby, podporu duševního vlastnictví, komercializaci a doplňkovou činnost, tedy smluvní výzkum, školení nebo analýzy.

CTTZ1

„Univerzita Pardubice má sedm fakult se specializací v oblasti přírodních, technických, společenských i ekonomických věd, uměleckých a zdravotnických oborů. Je to široké spektrum. Nejlépe se nám pracuje na transferu v technických oborech a takovým lídrem je pro nás Fakulta chemicko-technologická. Nicméně na Dopravní fakultě Jana Pernera a Fakultách elektrotechniky a informatiky a zdravotnických studií už máme také spolupráce. Díky projektu GAMA se zapojili i vědci z Fakulty ekonomicko-správní,“ popisuje záběr CTTZ na Univerzitě Pardubice Petra Hawlová, která se stará o strategii transferu.

V rámci zkvalitnění procesu komercializace se CTTZ snaží vyhledávat průmyslové partnery a investory. Na jejich stránkách je k nahlédnutí celkový přehled patentů, z nichž je několik zdůrazněných. Jde o pomyslná želízka v ohni, například screening karcinomu slinivky, katalyzátory nebo zdravotnické pomůcky s kyselinou hyaluronovou.

Úspěchy

„Opravdový transferový úspěch se nám podařil v oblasti vývoje veterinárních léčiv. Společnost vyrábějící farmaceutické substance se v jednom odvětví své produkce dostala do slepé uličky, když přišel legislativní požadavek, že rozpouštědlo, které používali, bude zakázáno. Díky tomu, že už tehdy probíhala aktivní spolupráce, naši vědci dokázali nalézt náhradu a firma mohla pokračovat ve výrobě této substance. V tomto případě jsme se podíleli na patentování technologie, jejím dalším licencování a následně i prodeji,“ popisuje Hawlová příběh, kdy CTTZ pomohlo zachovat jednu z výrob společnosti.

Takových pozitivních příběhů má CTTZ ve svém portfoliu více, například když se podařila spolupráce s biotechnologickou firmou. Vědcům se povedlo připravit vlákno kyseliny hyaluronové, a na tento objev navázal vývoj unikátních krytů ran na bázi kyseliny hyaluronové s dalšími složkami.

CTTZ2

Hawlová doplňuje: „Pokročili jsme také v projektu včasné diagnostiky rakoviny pomocí speciálních markerů z tělních tekutin, převážně z krve. Zprostředkovávali jsme spolupráci s patentovou kanceláří a externím partnerem projektu. Nyní je nutné provést klinické ověření samotné metodiky. A jedna z variant realizace projektu je případně i naše první spin-off firma.“

Transferová centra ještě nejsou bytostnou součástí univerzit

Transferová centra se na české akademické půdě stále potýkají s předsudky. Hawlová vysvětluje: „Běžný člověk vůbec netuší, co to znamená transfer technologií. My propojujeme svět aplikační sféru, respektive průmysl, s tím, co dělají vědci na univerzitě. Dostáváme vědecké inovace do společnosti.“

Podle Hawlové některé univerzity stále neberou transferová centra jako svoji interní součást. Transfer je zatím ve srovnání s některými převážně zahraničními univerzitami spíše potenciální než skutečný zdroj peněz. Přitom by měla důležitost pozice transferových center z pohledu univerzity spíše stoupat, protože univerzitní ekosystém se mění. Patenty, užitné vzory a licenční smlouvy dostávají vyšší význam.

„Zpočátku pro nás bylo také těžké proniknout k akademikům. Jsme poměrně mladé oddělení a akademici k nám neměli důvěru. Mysleli si, že nebudeme přínosem, že představujeme jenom další byrokratickou zátěž. To se mění,“ říká Hawlová a vyzdvihuje přínos programu GAMA, k ověřování výsledků výzkumu a vývoje pro praktické uplatnění a komerční využití. „Akademici vidí, že jsme tu pro ně a že jim budeme pomáhat.“

„Přístup průmyslových partnerů k univerzitě byl zpočátku také problematický. Občas mají pocit, že univerzity jakožto veřejné instituce, by se o svoje technologie měly podělit zdarma,“ doplňuje.

Potenciál pro projekty v oblasti life-sciences

CTTZ rozvinulo od roku 2018 spolupráci se Stanford University v USA. Jedná se o účast v komunitě SPARK, což je konsorcium, které pomáhá přechodu vědeckých inovací do společnosti. Cílem iniciativy je propojení transferových center.

Podporují se projekty z oblasti life-sciences, tedy transfer nových léčiv, vakcín nebo diagnostických metod. Členství v konsorciu SPARK představuje významnou pomoc při vyhledávání komerčních partnerů po celém světě. SPARK znamená jak transferovou, tak edukační oporu. Probíhají například školení o marketingu pro vědce, komunikaci projektů směrem k průmyslovým partnerům či o různých finančních možnostech, co se týče získání dotací z evropských zdrojů.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)

Zdroj: Univerzita Pardubice (1, 2, 3, 4, 5)