Novela zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (zákon č. 130/2002 Sb.) přichází po dvaceti letech. Podle programového prohlášení vlády ČR má přinést mimo jiné vytvoření legislativního rámce pro transfer znalostí a technologií, přípravu nových Národních priorit orientovaného výzkumu, větší provázanost výsledků hodnocení s financováním, podporu excelence nebo snížení administrativní zátěže.

„Velmi oceňuji, že problematika transferu byla zařazena do nového zákona. Přenos získaných poznatků do aplikační sféry je i jednou z dlouhodobých priorit Akademie věd,“ zdůraznila Eva Zažímalová s tím, že Akademie věd vloni ve spolupráci s partnery z průmyslu připravila vlastní strategii, která by měla celý proces transferu znalostí a technologií významně urychlit.

„Vytvoření legislativních podmínek pro podporu transferu umožní dále rozvinout potenciál Akademie věd a samozřejmě dalších výzkumných organizací v této oblasti. To přispěje k rozvoji spolupráce s podnikatelskou sférou a k vyšší prosperitě naší země,“ uvedla předsedkyně AV ČR.

Připomněla, že k tématu strategického směřování českého výzkumného a inovačního prostředí by se měla zahájit veřejná diskuse.

Zpráva o hospodaření i činnost Akademické rady

Hosty v pořadí 61. zasedání Akademického sněmu, nejvyššího orgánu Akademie věd ČR, jsou dnes ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš, místopředsedové Sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček a Jan Skopeček a další.

Na programu jednání Akademického sněmu je mimo jiné Zpráva o hospodaření Akademie věd ČR v roce 2022 a její závěrečný účet, Zpráva Dozorčí komise Akademického sněmu AV ČR anebo prezentace významných vědeckých výsledků. Akademický sněm se schází dvakrát do roka, tvoří jej zhruba 270 členů z řad vědeckých pracovníků a ředitelů 54 pracovišť Akademie věd ČR, zástupců vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu.

Zdroj: Akademie věd ČR