Český výzkum dlouhodobě není schopen dát příležitost kvalifikovaným ženám. Zbytečně tak přicházíme o potenciál, který by nás jako společnost posunul dál. Společnost NKC gender a věda zmapovala zastoupení žen ve vědě u nás i v zahraničí.

Ruská matematička Irina Perfiljeva na konci 90. let minulého století volila mezi Londýnem a Českem. Zvolila naši zemi, vdala se tu a i nadále se věnovala oboru, k němuž tíhla od mala. V roce 2022 poskytla rozhovor pro Národní kontaktní centrum - gender a věda u příležitosti udělování Cen Milady Paulové.

Účast českých vědců, a především vědkyň, je v rámcových programech EU nízká, a to včetně účasti na ERC grantech. Ještě nižší je pak podíl žen v rámci ERC grantů, a to i přesto, že úspěšnost při podávání ERC grantů je podobná u mužů i u žen. Situace se navíc nezlepšuje, zůstává spíše stejná. NKC – gender a věda proto vytvořilo dotazník ke zmapování konkrétních důvodů, proč tomu tak je.

Jiřina Bartůňková se zabývá poruchami imunity a z toho vyplývajícími nemocemi. V oblasti nádorové imunologie například spolu s týmem vyvinula vakcínu, která je vyráběna z bílých krvinek nemocné či nemocného. Působí jako přednostka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a v roce 2017 získala Cenu Milady Paulové.

Kariéra Evy Gescheidtové je, kromě čtyřicetiletého pedagogického působení, neodmyslitelně spjata s přístroji založenými na magnetické rezonanci. Její výzkumné působení tak má velký vliv na zdravotnictví, a to zejména v oblasti diagnostiky chorob. O tom, co ji k oboru přivedlo, proč elektrotechnika láká především muže, ale i o tom, jak se jí dařilo kombinovat práci s rodinou, promluvila v rozhovoru pro NKC – gender a věda.

První univerzitní profesorka českého jazyka, dlouholetá šéfredaktorka časopisu Český jazyk a literatura, spoluzakladatelka češtinářské olympiády a aktivní autorka. Jen krátký výčet úspěchů Marie Čechové, držitelky Ceny Milady Paulové 2019, která v rozhovoru pro NKC – gender a věda hovořila o celoživotním nadšení pro učitelství a český jazyk, i o změnách, které se za jejího působení v oboru udály.

Profesorka japonského jazyka Zdeňka Švarcová, která za svou kariéru významným způsobem ovlivnila podobu a rozvoj české japanologie, za své zásluhy při výuce japonštiny a propagaci japonské kultury obdržela v roce 2010 vyznamenání Řád vycházejícího slunce, zlaté paprsky s nákrční stuhou. V rozhovoru pro NKC – gender a věda hovořila o vývoji svého oboru i své profesní cestě.

Daniela Pelclová se zabývá jednak nemocemi z povolání, kde se zaměřuje na rizika poškození zdraví z nových chemických látek – nanočástic či prachů poškozujících plíce nebo přetěžování organizmu fyzickými nebo psychickými zátěžemi. Také se věnuje toxikologii, např. aktualizaci databáze a publikování otrav z nových zdrojů a produktů.

Eliška Walterová se zabývá srovnávací pedagogikou, analýzou zahraničních vzdělávacích systémů a možnostmi využití jejich zkušeností v českém vzdělávání. V roce 2018 se stala laureátkou Ceny Milady Paulové. Jak vypadala srovnávací pedagogika dřív, jak je na tom obor dnes a co je vlastně jeho cílem?

Více než dvacetileté působení na pozici vedoucí katedry germanistiky na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, post předsedkyně Svazu germanistů České republiky či naprosto zásadní obohacení české historiolingvistiky o transkripci a jazykovou analýzu nesčetných německých středověkých a raně novověkých medicínských rukopisů. Jen krátký výčet úspěchů profesorky Lenky Vaňkové.