Ve zprávě o činnosti Akademické rady AV ČR shrnula předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová především aktivity Akademie věd ČR od předchozího sněmu v prosinci 2017. V kapitole o přípravě rozpočtu Akademie věd na rok 2019 s výhledem na léta 2020 a 2021 ocenila, že aktuální návrh Rady vlády respektuje střednědobý výhled státního rozpočtu pro rok 2020.
„S politováním však musím konstatovat, že pro letošní rok došlo zásahem vlády bez projednání v Radě vlády ke krácení celkových výdajů na vědu a výzkum, což pro Akademii věd znamená snížení rozpočtu o 100 milionů korun. S tímto postupem jsme vyjádřili zásadní nesouhlas,“ uvedla Eva Zažímalová, současná předsedkyně Akademie věd.
Akademie věd s výší institucionálních výdajů navrženou Radou vlády na léta 2019–2021 nesouhlasí. Na rok 2019 požaduje oproti schválenému střednědobému výhledu navíc 82 milionů korun a na roky následující 312, respektive 326 milionů korun.
„Tady chci zdůraznit, že náš požadavek je zcela v souladu s Prohlášením o stabilizaci systému VaVaI v České republice,“ dodala Zažímalová.
Sněm nesouhlasí se snižováním výdajů na vědu
V této souvislosti schválil Akademický sněm usnesení, ve kterém nesouhlasí se snížením zákonem stanovených výdajů státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace pro rok 2018, o němž bylo rozhodnuto bez odůvodnění konkrétních změn u jednotlivých rozpočtových kapitol. Požaduje, aby při projednávání a určování výdajů státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace bylo vždy respektováno postavení a kompetence Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
Sněm uložil předsedkyni Akademie věd a členům Akademické rady projednat s předsedou vlády a předsedou Rady vlády nekoncepční krácení rozpočtových prostředků na vědu a výzkum na rok 2018, zejména skutečnost, že krácení nebylo projednáno v Radě vlády.
Proti snižování rozpočtu se ostře ohradil v otevřeném dopise také Fórum Věda žije. Plánované změny také vyvolávají obavy i mezi ostatními příjemci veřejné podpory. Víc čtěte například v článku Martina Rychlíka.
Spolupráce s vysokými školami
Eva Zažímalová dále informovala, že Akademie věd uzavřela další tři Dohody o spolupráci při uskutečňování doktorských studijních programů, a to s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Západočeskou univerzitou v Plzni a Ostravskou univerzitou. K podpisu jsou připraveny i příslušné dohody s Masarykovou univerzitou v Brně, a to včetně Memoranda o spolupráci a Smlouvy o výměnných pobytech vědeckých pracovníků.
Ocenila, že se podařilo schválit Memorandum o spolupráci s Univerzitou Karlovou a připravit i příslušnou dohodu. „Při spolupráci na doktorském studiu nám jde zejména o to, abychom podporovali konkrétní formy spolupráce mezi pracovišti AV ČR a jednotlivými fakultami vysokých škol a vytvářeli tak kvalitní podmínky pro přípravu mladé vědecké generace. Do budoucna budeme proto usilovat o rozšíření této spolupráce i se zahraničními vysokými školami,“ konstatovala Eva Zažímalová. Smlouvy tak byly uzavřeny i s Univerzitou Palackého v Olomouci a Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Sněm zvolil nové členy
Akademický sněm kromě toho na svém zasedání zvolil i dvacet pět nových členů na období 2018–2022. Stali se jimi například prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, bývalý rektor ČVUT Petr Konvalinka, ředitel Siemens ČR Eduard Palíšek či Wilhelm Ansorge z École Polytechnique Fédérale Lausanne.
Akademického sněmu se jako obvykle zúčastnila řada významných hostů včetně předsedy České konference rektorů a rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka, prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého a dalších.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: AV ČR
