Vůbec poprvé se letošní zasedání Akademického sněmu kvůli trvající nepříznivé epidemiologické situaci konalo distančně. Samotné hlasování proběhlo tajně a prostřednictvím speciální volební aplikace, vyvinuté Ústavem teorie informace a automatizace AV ČR.
Eva Zažímalová vede Akademii věd ČR od roku 2017, kdy vystřídala Jiřího Drahoše. V letošní volbě byla jedinou nominovanou kandidátkou. Eva Zažímalová se narodila v roce 1955 v Praze. Na Přírodovědecké fakultě UK vystudovala chemii se specializací na biochemii. Vědeckou hodnost CSc. získala v Ústavu experimentální botaniky ČSAV (později AV ČR), kde od roku 1983 pracovala jako vědecká pracovnice. V letech 2003-2007 působila jako zástupkyně ředitele a v letech 2007 – 2012 i jako ředitelka tohoto ústavu. Zastávala i řadu dalších funkcí, mimo jiné byla od roku 2013 členkou Akademické rady AV ČR, kde měla na starost hodnocení vědecké a odborné činnosti pracovišť AV ČR. V březnu 2017 byla jmenována předsedkyní AV ČR na čtyřleté funkční období.
Po odborné stránce se zabývá výzkumem fytohormonu auxinu, jeho metabolismem a molekulárními mechanismy jeho transportu a působení v rostlinných buňkách. Byl řešitelkou mnoha tuzemských i zahraničních projektů, spoluorganizátorkou vědeckých sympozií a je autorkou řady citovaných vědeckých publikací. Od roku 2017 je také členkou Učené společnosti ČR a v loňském roce se stala čestnou členkou Maďarské akademie věd. Letos v listopadu jsme informovali, že Eva Zažímalová se stane také členkou sedmičlenné skupiny nezávislých vědeckých poradců Evropské komise – tzv. Group of Chief Scientific Advisors.
V hodnocení svého dosavadního působení v čele Akademie věd Zažímalová zdůraznila, že se podařilo přispět ke stabilizaci a předvídatelnosti institucionálního financování AV ČR na základě uzavření Memoranda o podpoře VaVaI v ČR, kterým se vláda zavázala navyšovat institucionální prostředky na vědu minimálně o čtyři procenta ročně.
K dalším úspěchům zařadila již osmé mezinárodní hodnocení pracovišť AV ČR kompatibilní se zásadami národní Metodiky 2017+, rozšíření nástrojů podpory excelence o prémii Lumina quaeruntur pro mladé vědce, znovuzavedení podpory žadatelů o ERC prostřednictvím dotačního titulu ERC CZ (ve spolupráci s GA ČR) nebo posílení postavení AV ČR ve vznikající právnické osobě ELI ERIC. Podrobněji si o bilanci jejího prvního funkčního období můžete přečíst v říjnovém čísle časopisu Akademický bulletin.
I program na další období, který staronová předsedkyně představila před svým zvolením, se nese v podobném duchu. Podle Evy Zažímalové se musí Akademie věd aktivně věnovat posílení svého mezinárodního postavení, zejména zapojením do rámcových programů EU a úspěšným čerpáním prestižních zahraničních grantů jako jsou granty ERC. Pro spolupráci s podnikatelskou a aplikační sférou považuje za zásadní efektivní převod výsledků badatelského výzkumu do praxe. Podle ní je však nutné dělat to ve stabilním a jasném legislativním prostředí. V neposlední řadě je podle ní potřeba zlepšit mzdové podmínky nejen vědeckých, ale i dalších odborných pracovníků a podpůrného personálu. „Naším trvalým úkolem musí být výrazné posílení přímé institucionální podpory AV ČR i dalších složek české vědy a výzkumu až na hranici 70–80 % jejich rozpočtů, jako je tomu u srovnatelných institucí ve vědecky vyspělých zemích,“ uvedla ve svém projevu Zažímalová. „Akademie věd je nesporně nejvýznamnějším aktérem české vědy a výzkumu a pevně věřím, že program, který jsem stručně nastínila, dále posílí její postavení,“ dodala.
Akademický sněm je nejvyšší orgán AV ČR, má 257 členů, schází se dvakrát do roka. V jaké formě se uskuteční další jarní zasedání sněmu, které se plánuje na březen 2021, se teprve uvidí podle aktuální epidemické situace. V březnu 2021 by se měla volit nová Akademická rada a Vědecká rada AV ČR.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Foto: Ondřej Pýcha
