Ve čtvrtek 19. 5. 2022 zveřejnili generální ředitel Siemensu ČR Eduard Palíšek a předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová na tiskové konferenci v budově AV ČR výsledky prestižní soutěže Ceny Wernera von Siemense.
Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 56 odborníků a zástupců akademické obce a neziskových organizací.
Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice. Nezávislé poroty vybraly nejlepší práce, projekty a osobnosti z oblasti technických a přírodovědných oborů v osmi kategoriích: nejlepší výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí a školitelé jejich prací. Ocenění byla i letos udělena za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce, za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0. a absolventskou práci na téma chytrá infrastruktura a energetika.
Ve čtyřiadvacátém ročníku Ceny Wernera von Siemense vybíraly poroty z 568 přihlášek, mezi 21 oceněných bylo rozděleno 900 tisíc Kč. Jednatřicet procent přihlášek bylo od žen, mezi vítězi ženy představují 24 %. Nejvíce vítězů je z ČVUT Praha (6 oceněných), následuje Akademie věd ČR (4 ocenění), na třetím místě se umístilo VUT Brno (3 ocenění). Od začátku existence soutěže bylo mezi vítěze rozděleno 14 300 000 Kč.
Revoluční zobrazovací metody a laserové mikroobrábění
Cenu Wernera von Siemense za rok 2021 v kategorii Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získal kolektiv autorů pod vedením Bruna de la Torre. Mladí vědci působící v CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci a Akademii věd ČR získali ocenění za průlomovou zobrazovací metodu, díky níž jako první na světě dokázali pozorovat nerovnoměrné rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu, takzvanou sigma díru. Definitivně tak potvrdili její existenci, která byla teoreticky předpovězena před 30 lety. Členy oceněného týmu jsou také Benjamin Mallada Faes, Aurelio Gallardo a Maximilián Lamanec, kteří se zapojili do rozsáhlé interdisciplinární spolupráce.
Pro dosažení úspěchu byla podle Bruna de la Torre klíčová spolupráce s dalšími špičkovými badateli. „Naštěstí jsem se vždy obklopoval skvělými vědci, od nichž jsem se hodně naučil. Rád bych však vyzdvihl vliv vedoucího mé doktorské práce Josého María Gómeze Rodrígueze, díky němuž jsem se mohl stát lepším vědcem a jehož památce věnuji tuto práci,“ uvedl de la Torre.
První místo v Ceně Wernera von Siemense 2021 za nejlepší disertační práci získal Petr Hauschwitz z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, a to za práci s názvem „Velkoplošná funkcionalizace povrchů pomocí laserem vytvořených mikro a nanostruktur“. Oceněná práce popisuje unikátní metody laserového mikroobrábění a otevírá nové možnosti tvorby funkčních povrchů, například superhydrofobních, antibakteriálních, ledofobních, samočisticích či antikorozních.
V kategorii nejlepší diplomová práce zvítězila Senta Műllerová z Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci za práci s názvem „Inkorporace antibiotik do biodegradabilních nanovlákenných vrstev pro nové medicínské aplikace.“ Ve své práci se zaměřila na zvyšování efektivity nanovláken používaných v lékařství za využití povrchových modifikací a inkorporací aktivních látek do nanovláken.
Bruno de la Torre (uprostřed), Benjamin Mallada Faes (vpravo) a Aurelio Gallardo (vlevo)
Cena pro nejlepší pedagogy i ženy-vědkyně
Jako nejlepší pedagogický pracovník získal Cenu Wernera von Siemense za rok 2021 Petr Kovář z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, kde vyučuje matematiku. Porota ocenila dlouholeté úsilí Petra Kováře budit ve studentech nadšení pro matematiku a složité matematické otázky. Petr Kovář napsal dvě učebnice a mnoho učebních textů, s přednáškami, které popularizují matematiku pravidelně vystupuje na středních a základních školách.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala Hana Macíčková Cahová z Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd. V práci nazvané „Dinucleoside polyphosphates act as 5′-RNA caps in bacteria“ (Dinukleosid polyfosfáty působící jako 5′-RNA čepičky v bakteriích) se svým týmem prokázala, že okrajové konce RNA závisejí na zátěži a prostředí, jemuž je buňka vystavena. Toto zjištění představuje značný potenciál pro budoucí využití v aplikované medicíně.
Ocenění za překonání překážek získal Tomáš Zbavitel z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Tomáš Zbavitel je od narození neslyšící, ale navzdory tomu úspěšně složil státní závěrečnou zkoušku (jako první ve znakovém jazyce) v oboru Inženýrská mechanika a obhájil diplomovou práci s názvem „Klasifikace objektů zpracováním obrazu na základě změny topologie.“ S pomocí neuronových sítí Tomáš Zbavitel vytvořil unikátní technický slovník pro neslyšící, který lze použít pro překlad technických termínů do znakové řeči.
Hana Macíčková-Cahová
Vize budoucnosti a průmysl 4.0.
Ocenění za nejlepší práci na téma Průmysl 4.0 získal Stefan Grushko z Fakulty strojní Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Oceněna byla disertační práce s názvem „Plánování pohybu manipulátoru v dynamickém prostředí při využití informací z RGB-D senzoru“. Ocenění za nejlepší práci na téma chytrá infrastruktura a energetika získal Nikola Pokorný z Fakulty strojní z ČVUT v Praze. Oceněn byl za disertační práci s názvem „Zasklený kapalinový fotovoltiacko-tepelný kolektor“.
Porota udělila také zvláštní uznání za vizionářskou práci v oblasti Průmyslu 4.0, které získal Jan Petrš za práci „Stavební robotické systémy – návrh samorekonfigurovatelného systému se sdílenými aktuátory“. Práce se zabývá robotickým systémem, který umožňuje samosestavitelnost v oblasti architektury.
Foto: Siemens
Zdroj: Siemens, ČVUT v Praze, CATRIN
Redakčně upraveno.
