Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Jak podpořit přelomové inovace?

9. 11. 2018
Jak podpořit přelomové inovace?

Research Valuation – tak se jmenovala konference, která se konala ve čtvrtek 8. listopadu 2018 v rámci Dne Technologické agentury ČR v Hauch Gallery v pražském Karlíně. Její program se soustředil na mladou generaci v kontextu změn, které přináší inovace a nové technologie.

konference tacr

Konference se zúčastnila řada významných osobností z oblasti výzkumu a inovací z domácí i zahraniční scény, včetně Roberta Jana Smitse, jednoho z hlavních architektů obou aktuálních evropských programů na podporu výzkumu – stávajícího Horizont 2020 i toho připravovaného s názvem Horizont Evropa.

Investice do rizikových inovací s velkým potenciálem

Jak ukázalo hodnocení, program Horizont 2020 s rozpočtem 80 miliard eur přinesl řadu pozitivních efektů - ať už v podobě řešení aktuálních společenských problémů nebo vzniku nových pracovních míst. I proto se pro nový program, jehož alokace má být dokonce ještě o pětinu vyšší, nechystají žádné převratné změny. V některých parametrech přesto k úpravám dojde. Podle Smitse se bude klást větší důraz právě na mladé výzkumníky, podporu inovací a startupovou scénu.

Ve svém příspěvku také zdůraznil, že je potřeba změnit způsob hodnocení vědy na základě publikačních výstupů a více se zaměřit na přenos poznatků či přínos k řešení problémů. Za velkou výzvu považuje i otevřené sdílení vědeckých výsledků a využívání výzkumných dat. Technologické agentuře pak Smits doporučil, aby se více zaměřila na evaluaci svých aktivit. Její role totiž v budoucnu poroste. Chce-li si Česká republika udržet rostoucí ekonomiku, musí se podle něj více soustředit na podporu inovativních firem, mladou generaci a projekty s vysokou mírou rizika ale i velkou přidanou hodnotou – tzv. disruptive innovations. V nich vidí Smits, stejně jako další řečníci, hlavní motor budoucích změn.

Ostatně bohaté zkušenosti se zakládáním inovativních společností zprostředkovali i další zahraniční speakeři – Ryan Thorpe z jednoho z nejrychleji rostoucích startupů v oblasti finančních služeb Revolut a Swen-Thore Holm, který se řadu let věnoval budování systému inovací ve Švédsku a mimo jiné je i zakladatelem legendárního technologického parku IDEON v Lundu.

Systém PhD studia je nutné transformovat

Ve druhé části programu spolu diskutovali čeští zástupci výzkumné a inovační scény nad kroky, které je potřeba učinit k odstranění bariér a rozvoji inovačního prostředí v České republice. Podle Petra Dvořáka, místopředsedy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, je potřeba transformovat systém postgraduálního vzdělávání, který aktuálně nevychovává nadané vědce a inovátory, ale odpovídá spíše jakémusi prodlouženému studiu vysoké školy. Současně je podle něj potřeba překonat neochotu k riskování a akademický inbreeding zakořeněný v řadě českých institucí.

Dvořákova slova potvrdili i dva mladí čeští vědci, Ivan Lukačevič a Eliška Selinger, kteří podle svých slov nejsou motivováni ke snaze o přenos vědeckých výsledků do praxe a žijí v zavedeném systému grantového financování a publikování vědeckých článků. „Nikdy jsem se nepohyboval mimo grantová schémata, člověk nemá šanci uvažovat o tom, co je lepší,“ reagoval Lukačevič na dotaz moderátora Tomáše Sachera na výhody a nevýhody různých zdrojů vědeckého financování.

Petr Šídlo z inovační agentury DirectPeople také upozornil, že vyšší míře inovací brání nejen neochota riskovat, ale mnohdy i nedostatek zkušeností a neexistence návodů či metodik k zakládání spin off společností. „Lidé se obávají, že budou obvinění z vyvádění veřejných prostředků do soukromých rukou,“ dodal Šídlo.

Praktickou výukou k inovacím

Diskutující se opakovaně zabývali otázkou podpory inovativního myšlení v celé české společnosti. Miroslava Kopicová, ředitelka Národního vzdělávacího fondu zdůraznila potřebu proměny způsobu výchovy a vzdělávání již od útlého věku, směrem k nižší míře soutěživosti a větší spolupráci. Podle Martina Kotka, zakladatele a prezidenta Asociace virtuální a rozšířené reality, potřebují mladí lidé také získat sebevědomí a motivaci tím, že se již v mládí budou zapojovat do reálných projektů. Reálná zkušenost jako součást vzdělávací praxe jim nejlépe umožní pochopit, k čemu je vzdělání dobré. „Je potřeba lidi podporovat v podnikavosti obecně, aby zkoušeli nové věci. Je jedno jestli pak pracují v akademii nebo ve firmách, je potřeba si přičuchnout k něčemu, co je reálné a co má dopad,“ souhlasil s jeho tvrzením i Michal Hrabí, zakladatel úspěšného startupu Phonexia, který aktuálně usiluje o ocenění v soutěži Innvoation Radar Evropské komise.

Den Technologické agentury ČR vyvrcholil slavnostním galavečerem v Nové budově Národního muzea, kde byly předány ceny za nejlepší projekty aplikovaného výzkumu. Více si přečtěte zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)