facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

KRECon 2019: Hledání rovnováhy v otevřeném přístupu ve vědě

12. 11. 2019
KRECon 2019: Hledání rovnováhy v otevřeném přístupu ve vědě

Ve dnech 7. – 8. 11. 2019 proběhla každoroční konference Knowledge, Research and Education Conference (KRECon). Letošní podtitul zněl Open Access – Seeking balance. A právě hledání rovnováhy v otázce otevřeného přístupu k vědeckým informacím bylo ústředním tématem konference.

Krecon 12

Konference s akronymem KRECon pořádá Národní technická knihovna již od roku 2010. Cílem je svést dohromady klíčové osobnosti z oblasti vzdělávání, výzkumu, průmyslové sféry, a také zástupce knihoven a vydavatelství. Otevřený přístup k vědeckým informacím se stal tématem letošní konference právě proto, že se stává stále aktuálnějším a palčivějším tématem pro vědce, knihovníky i vydavatele. Na konci příštího roku má vejít v platnost Plán S, jehož součástí je i Grantová agentura ČR. Podle Plánu S musí všechny projekty, jež financují členské organizace tohoto uskupení, publikovat své výstupy v otevřeném režimu. Otázka tedy již nezní, zda přistoupit k systému otevřeného přístupu, ale především kdy a jak.

Pořadatelé konference také identifikovali několik hlavních bariér na cestě k prospěšnému režimu otevřeného publikování. Za prvé jde o problém nedostatku průzkumů, a tudíž jasných faktů o prospěšnosti otevřeného přístupu. Dále je to neochota publikovat otevřeně či neznalost způsobů otevřeného publikování mezi vědeckou komunitou. Problém je i absence pravidel na nadnárodní úrovni, obavy z porušení autorských práv. Z diskuze by také neměla být vynechána etická, právní a další omezení určitých typů vědeckých informací. Právě tato témata se na konferenci diskutovala.

Den první: evropský kontext

Hlavním letošním řečníkem byl David Sweeney, který je mimo jiné výkonným předsedou Research England, jednoho z devíti poskytovatelů veřejných prostředků sdružených pod UKRI. Je ovšem také jedním z hlavních představitelů iniciativy Coalition S, která sdružuje jednotlivé evropské poskytovatele veřejných prostředků za účelem prosazení Plánu S. Sweeney ve své přednášce zasadil problematiku otevřeného způsobu publikování do širšího rámce, a především upozornil na to, že otevřené publikování sebou nese výdaje, problémy i překážky, o kterých je třeba mluvit a na jejichž řešení je třeba se aktivně podílet. Žádné řešení přitom podle něj není univerzální pro všechny státy. Zdůraznil také nutnost solidarity s chudšími zeměmi – z jeho pohledu může věda prospívat skutečně jen tehdy, když vědecké informace budou otevřené a globálně přístupné.

Na Sweenyho přednášku navázal Jean-Pierre Finance, bývalý rektor Henri Poincaré University ve Francii, s tématem, kam by se měly evropské univerzity v oblasti otevřeného publikování posouvat kupředu. Představil zejména postoj organizace European University Association (EUA).

U publika měla mimořádný úspěch i přednáška Anny Lunden ze Švédské národní knihovny (National Library of Sweden), která s příspěvkem National Licence Negotiations Advancing the OA Transition popsala události, jež vedly k uzavření nové, výhodnější smlouvy s vydavateli vědeckých časopisů. Její hlavní rada pro publikum zněla, že knihovny a vysoké školy by si měly uvědomit, že jsou stejně tak klíčovým partnerem pro vydavatele, jako jsou oni pro ně. To znamená, že při neochotě uzavřít kompromis je odchod od vyjednávacího stolu relevantní strategií, která ve Švédsku nakonec vedla k úspěchu. Jan Konvalinka, prorektor Univerzity Karlovy, ve své přednášce popsal, s jakými překážkami se setkává nejstarší česká vysoká škola při přechodu na systém otevřeného publikování.

Další přednášející, Peter Seeberger z Institutu Maxe Plancka, popsal z perspektivy vědce některé trendy v globální vědě, které vedou k nutnosti otevřeného systému publikování. Připomněl ale také, že věda samotná v posledních desetiletích prochází výraznou strukturální změnou, která nutně musí vést k fundamentální proměně mimo jiné i způsobu, jakým se vědecké výsledky publikují a nabízejí veřejnosti. První den nakonec uzavřel Gareth O'Neill z Leiden University, který se podílel také na přípravě nizozemského národní plánu na přechod k otevřenému publikování. Popsal význam a dopady Plánu S pro jednotlivé vědce, výzkumníky a badatele.

Den druhý: čeští aktéři a jejich postoje

Druhý den konference se účastníci přenesli do českého prostředí. V úvodní přednášce seznámil přítomné Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny, s historií vývoje otevřeného přístupu v Evropě. Eva Hnátková, prezidentka organizace EURODOC, shrnula závěry předchozího dne. Náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Pavel Doleček představil postoj resortu a komentoval Akční plán Národní strategie otevřeného přístupu. Následně Petr Dvořák, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace, demonstroval na vybraných údajích z databáze Web of Science, že Česká republika zatím v publikování v časopisech s otevřeným přístupem pokulhává. Na straně druhé zdůraznil, že v českém kontextu podíl publikování v open access zdrojích nemusí být přímo úměrný kvalitě vědeckých výstupů. 

Závěrečnou panelovou diskuzi moderoval Aleš Vlk z našeho portálu. Té se zúčastnili kromě Petra Dvořáka, Pavla Dolečka a Martina Svobody také Eva Dibuszová jako představitelka pracovní skupiny na vysoké úrovni při CzechELib, Petr Baldrián z Grantové agentury ČR a Petr Slavíček z Učené společnosti České republiky. Diskutující ocenili, že se téma poprvé stává předmět debaty vědeckých pracovníků a různých aktérů ve vědě, nikoliv pouze záležitostí knihovnic a knihovníků. Ukázalo se, že mnohé obavy spojené s problematikou open access pramení především z nedostatku informací. Vědeckou obec a všechny důležité aktéry je nutné dostatečně informovat o událostech na evropské a národní úrovni a také upozorňovat na výhody a nevýhody přechodu k otevřenému přístupu. 

Z finačního hlediska je zřejmé, že na přechodu k open access Česká republika pravděpodobně neušetří. Měla by však směřovat k finančně neutrálnímu řešení, které by neohrozilo ani vědce napříč různými obory, ani žádné výzkumné organizace. V diskuzi zazněly také otázky a názory od představitelů humanitních a sociálněvědních oborů, kde často publikování v časopisech není jedinou a dominantní cestou, jak prezentovat výsledky vědecké práce. Diskutující připomněli, že Plán S se v první fázi věnuje pouze vědeckým časopisům - na monografie či jiné způsoby publikování bychom však neměli v další diskusi zapomenout. Cílem je, aby ti, kteří chtějí výstupy vědecké práce publikovat nebo číst, měli základní informace o tom, co to pro ně znamená. Česká věda by se však měla vyvarovat cesty, kdy způsob publikování bude zásadním způsobem ovlivňovat výzkumnou a publikační strategii jednotlivců, vědeckých týmů či celých organizací. Tato cesta se historicky, například při pragmatickém kopírování "kafemlejnku", neukázala jako zcela šťastná.

 

Prezentace z konference budou zveřejněny na webu KRECon.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT, AV)

Foto: NTK