Ocenění je určeno perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph. D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let. Do této doby se nezapočítává rodičovská dovolená.
Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno profesora Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd. Uděluje se od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330 tisíc korun rozložených do tří let. Prémie Otto Wichterleho se uděluje ve třech kategoriích – vědy o neživé přírodě, vědy o živé přírodě a humanitní a společenské vědy.
V oblasti věd o neživé přírodě bylo oceněno celkem osm vědeckých talentů. Mezi nimi je například Jan Berger z Fyzikálního ústavu AV ČR, jehož parketou jsou elektrony, atomy a molekuly. Nanosvět zkoumal Jan Berger během studií na ČVUT i v rámci svého doktorského a postdoktorského programu. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR začal působit v roce 2011 při doktorském studiu v laboratoři Pavla Jelínka. Následně strávil dva roky postdoktorandského studia ve Švýcarsku, během kterého získal prestižní grant Marie Skłodowska-Curie Fellowship, a v roce 2020 se vrátil do Fyzikálního ústavu AV ČR.
Dalším oceněným v této vědní oblasti je také Zuzana Roxerová z Geofyzikálního ústavu. Mladá vědkyně se zabývá strukturní geologií, zejména deformací hornin, tokem magmatu a modelováním geologických procesů v laboratoři. Její hlavní vědecké práce popisují vývoj magmatických a přeměněných hornin v zemské kůře. Získala za ně ocenění na mezinárodních konferencích.
V oblasti věd o živé přírodě byla letos prémie udělena dvanácti mladým vědkyním a vědcům. Ocenění získala například Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců, která se zabývá výzkumem evoluce a ekologie parazitů. V rámci své vědecké činnosti spolupracuje s prestižními pracovišti v USA (Cornellova univerzita v Ithace, Minnesotská univerzita) a v Japonsku (Kjótská univerzita, Univerzita Oita).
Prémii se letos podařilo získat také Pávelovi Matos-Maravímu z Biologického centra AV ČR, jenž je odborníkem na fylogenetické analýzy, molekulární metody v ekologii, makroevoluci a biogeografii. Podle Libora Grubhoffera, ředitele Biologického centra AV ČR, je Pável Matos—Maraví ideálním vědcem, který je schopen navrhnout a uskutečnit zajímavý, inovativní výzkum, výborně ho publikovat, zaujmout a vést studenty a sdílet své výsledky s veřejností.
Oceněni byli také vědci z oblasti humanitních a společenských věd. Mezi čtyřmi oceněnými vědeckými talenty je v těchto oblastech mimo jiné historik a politolog Jan Květina z Historického ústavu AV ČR. Jeho tématy jsou politické myšlení, historie idejí, republikanismus, nacionalismus a další příbuzná témata. Kromě rozsáhlého pole působnosti a bohaté publikační činnosti má mladý vědec i cit pro srozumitelné vysvětlování a boření stereotypů. To ostatně dokazují i názvy jeho monografií – Mýtus republiky nebo Šlechtická demokracie –, jež pojednávají o ideovém světě polsko-litevské aristokracie.
Dalším oceněným v této oblasti je i Jakub Drápal. V centru jeho pozornosti stojí kriminologie a empirické vědy, zejména kvantitativní výzkum ukládání trestů ve střední a východní Evropě. Jeho výzkumná témata jsou naprosto klíčová pro fungování právního státu. Jedna z Drápalových analýz, která upozornila na nedostatky v oblasti kumulace trestů, již vedla ke konkrétní úpravě české legislativy. Potvrzuje tak, jak silný celospolečenský dopad mohou mít výsledky bádání sociálních vědců.
Medailonky všech oceněných vědců najdete na webu Akademie věd ČR.
Autor: Vědavýzkum.cz (SA)
Foto: Jana Plavec, AV ČR
Zdroj: Akademie věd ČR
