Shodou okolností je jednou z priorit českého předsednictví Rady Evropské unie v oblasti výzkumu právě podpora a konsolidace evropských výzkumných infrastruktur. „České předsednictví bude klást důraz na přínos výzkumu a vývoje při zlepšování připravenosti a bezpečnosti, posílení odolnosti evropské společnosti vůči socioekonomickým krizím a související roli výzkumných infrastruktur jako ústřední složky evropského výzkumného a inovačního ekosystému a součásti kritické infrastruktury Unie,“ říká program českého předsednictví. Jak také zmínila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, další prioritní oblastí pro ČR je výzkum v oblasti energetiky.
Jednotlivé instituce k problematice přistupují různě. Například Mezinárodní sdružení biomedicínských výzkumných institucí ze zemí střední a východní Evropy Alliance4Life konstatovalo, že současná energetická krize bude mít negativní dopad na výzkum, a to právě zejména na výzkumné infrastruktury. Výzva, kterou Aliance4Life zveřejnila, obsahuje apel na národní vlády, aby uznaly specifičnost výzkumných infrastruktur jako subjektů, pro které se skutečně jedná o energetickou krizi, a aby tak upravily možnosti finanční pomoci těmto organizacím.
Jiří Nantl, který je předsedou aliance a zároveň ředitelem CEITEC MU, již oznámil, že vyzval v dopise ministryni Langšádlovou i ministra školství Vladimíra Baláše, aby situaci začali řešit. „Experimentální výzkum je vysoce nákladná činnost, v dnešní době mimo jiné také proto, že jde o činnost energeticky velmi intenzivní. Například v poměrech našeho institutu CEITEC na Masarykově univerzitě představuje provoz přístrojů a technologií potřebných pro vědu zhruba 90 procent spotřeby energií v daném roce. Energetická krize je proto fenoménem, který na nás coby vědecké instituce významně dopadá,“ uvedl v dopise Nantl.
Energie pro vědu a výzkum jako téma pro všechna fóra
Nad všemi ostatními obory v energetické náročnosti ale ční výzkumná zařízení urychlovačů částic, výkonných laserů, gama paprsků a superpočítačů a datových center. „Současná krize zcela jistě ovlivní energeticky náročné výzkumné infrastruktury,“ uvedla Jana Kolar, předsedkyně Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), a dodala, že krize „[…] bude mít jistě dopad na financování a perspektivy udržitelnosti výzkumných infrastruktur.“ Například jedna z největších výzkumných infrastruktur na světě, CERN, za rok podle serveru Science Bussiness spotřebuje 1300 gigawatthodin elektřiny ročně. To je zhruba stejně, jako spotřebovaly všechny domácnosti v Jihočeském kraji v roce 2020. Energetická situace byla rovněž jedním z témat prestižní globální konference o výzkumných infrastrukturách ICRI, kterou se díky českému předsednictví Rady EU podařilo letos hostovat v Brně.
Jak jsou na tom české výzkumné infrastruktury? Navýšení nákladů se dotkne všech
Portál Vědavýzkum.cz oslovil několik největších výzkumných infrastruktur v České republice. Ptali jsme se například, jak se organizace v současné době vypořádávají s nastalou krizí, jaké jsou jejich strategie nebo jestli budou hledat pomoc na národní či nadnárodní úrovni.
Obdobně jako v laserových centrech ELI a HiLASE i na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava se superpočítačové centrum IT4Innovations (IT4I) ocitlo v kritické situaci. Začátkem roku se totiž do úpadku dostal tehdejší dodavatel elektrické energie. „Přistoupili jsme k razantnímu omezení provozu našich výpočetních prostředků na cca 35 % naší celkové kapacity tak, abychom naplnili alespoň naše závazky v rámci národních i mezinárodních smluv,“ stojí ve vyjádření Víta Vondráka, ředitele IT4I, pro Vědavýzkum.cz.
Centrum IT4I je opravdu extrémně náchylné na změnu cen za elektřinu: „Naše superpočítačové centrum v současné době provozuje dva superpočítače, jejichž spotřeba včetně podpůrné infrastruktury potřebné pro jejich provoz činí téměř 10 000 MWh ročně.“ Ředitel Vondrák ale dodává, že „díky finanční podpoře vlády se nám podařilo tuto mezeru ve financování překlenout a od května byly všechny naše superpočítače opět v plném provozu.“
Vážnou situaci pro výzkumné centrum zaměřené na laserovou techniku ELI Beamlines přiblížil jeho výkonný ředitel Roman Hvězda: „Okamžitě po bankrotu dodavatele na počátku tohoto roku jsme zavedli optimalizační opatření včetně částečných odstávek. Finanční dopad je skutečně dramatický. Intenzivně jednáme s členskými státy mezinárodního konsorcia ELI ERIC o možnostech finanční kompenzace. V případě, že by k tomu nedošlo, bylo by nutné přistoupit k delší tzv. úplné odstávce. Vzhledem k technologickému propojení budovy a technologií by centrum muselo být mimo provoz na cca 3–4 měsíce. Kratší odstávka by bohužel nepřinesla odpovídající úsporu vzhledem k nutnosti zpětného náběhu a 5 až 6týdennímu procesu opětovného náběhu provozu. Tato situace by znamenala významné snížení možnosti využívat experimentální kapacity ze strany externích vědeckých skupin. V tuto chvíli máme závazně dojednaný provoz na první polovinu roku 2023.“ Hvězda dodává, že v porovnání s koncem roku 2021 dojde příští rok k navýšení nákladů jen na elektřinu o 70 mil. Kč. V centru v Dolních Břežanech se také zaměří na hledání úspor, ať už jde o snížení teploty vytápění, investice do úsporných zařízení, instalaci fotovoltaiky, nebo reorganizaci pracovních činností tak, aby byly co nejvíce energeticky efektivní.
Ředitel IT4Innovations Vít Vondrák ale neřeší pouze zvyšování cen elektřiny. „Stále nemáme potvrzenu smlouvu o poskytnutí státního příspěvku na provoz velké výzkumné infrastruktury pro příští rok,“ upozorňuje. To se promítá do velké nejistoty nejen v oblasti provozních nákladů, ale také personálního zabezpečení či dodavatelských služeb.
Brněnský CEITEC zase sází na investice do udržitelnosti. „Rozpočet na energie je pro rok 2022 téměř dvojnásobný ve srovnání s rokem 2021. Vliv ukrajinského konfliktu nelze kvantifikovat, protože ceny rostly významně již před vypuknutím konfliktu. Na celouniverzitní úrovni se podnikají v souvislosti s energetickou krizí úsporná opatření, současně MU realizuje dlouhodobou politiku udržitelného rozvoje, jejíž součástí jsou i investice do úspornějších a životnímu prostřední přátelštějších technologií,“ stojí v tiskové zprávě.
Investice do udržitelnosti, zastropování cen a odstávky provozu
BIOCEV je společné výzkumné pracoviště, jehož členy tvoří šest ústavů Akademie věd ČR a dvě fakulty Univerzity Karlovy. Centrum se zaměřuje na biotechnologie a biomedicínu. Letos se organizace změny ve výši cen elektrické energie ještě netýkají, protože ji má smluvně zastropovánu. „Navýšení se nás týká pro rok 2023, kdy by cena na základě proběhlého burzovního obchodu měla být 6,6krát vyšší, konkrétně meziroční navýšení by činilo částku 246 mil. Kč s DPH. Díky zastropování cen energií, jež se týká i ústavů Akademie věd ČR, bude pro rok 2023 navýšení 2,3násobné. Konkrétně jde o meziroční navýšení 56 mil. Kč s DPH,“ stojí ve vyjádření centra pro portál Vědavýzkum.cz.
Většina oslovených pracovišť se shoduje na tom, že je potřeba o problému jednat na národní i nadnárodní úrovni. „Bez zásahu státu a zastropování cen energií by byl v roce 2023 provoz Centra BIOCEV zásadně ovlivněn. I přes zastropování je navýšení cen energií velmi výrazné a bude potřeba přejít k úsporným energetickým opatřením i přehodnocení investic do přístrojů, infrastruktury a výzkumné činnosti,“ upřesňuje vyjádření BIOCEV.
Ve specifickém postavení je také sdružení CESNET. „CESNET jako součást konsorcia provozujícího národní e-infrastrukturu e-INFRA CZ má ve svém portfoliu služby navázané na energeticky náročné technologické celky. Technologická zařízení CESNET jsou nejčastěji umísťována v prostorách vědecko-výzkumné komunity. Sdružení tak nemůže ceny energií ovlivňovat přímo výběrem dodavatele. Ve srovnání s univerzitami není natolik významným odběratelem, aby získalo zajímavější ceny energií,“ přibližuje situaci společnost ve svém vyjádření pro redakci. Sdružení také uvádí, že letošní náklady na energie jsou oproti roku 2021 více než dvojnásobné a pro příští rok počítá s navýšením až pětinásobným.
To představuje impulz pro hledání řešení v oblasti tzv. green computingu, kdy „[z]ároveň probíhá průzkum energeticky méně náročných technologií a zavádění podrobnějšího měření a vyhodnocování spotřeby energie. Aktivně pracujeme na zajištění finančních zdrojů na pokrytí zvýšených nákladů v rámci stávajících i budoucích dotačních programů tak, abychom zachovali kvalitu námi poskytovaných služeb,“ přibližuje své cíle CESNET, jehož služby využívají všechny velké české univerzity. Podobný postoj má i ostravské IT4I: „Máme výzkumný tým, který se touto problematikou zabývá. Takovými opatřeními jsme v některých případech schopni snížit energetické náklady o 10 %, někdy i 20 %. To však bohužel neřeší celkovou situaci, kdy ceny elektrické energie rostou v celočíselných násobcích,“ upozorňuje ředitel Vít Vondrák.
ELI Beamlines i „sesterské“ výzkumné laserové centrum HiLASE, které v Dolních Břežanech s ELI sousedí, se ocitly v problémech už na začátku roku. „Centrum HiLASE jako součást FZU (Fyzikálního ústavu AV ČR, pozn. red.) mělo vysoutěženo ceny energií na energetické burze na rok dopředu. Nicméně se příslušný dodavatel po skokovém navýšení cen elektrické energie ocitl v likvidaci a Centrum HiLASE bylo od ledna 2022 dočasně v režimu DPI (dodavatel poslední instance, pozn. red.). Následně byla cena elektřiny opět vysoutěžena, ale za násobně vyšší cenu oproti předchozímu období,“ uvádí reakce centra pro portál Vědavýzkum.cz.
Centrum HiLASE také vyjádřilo vážné obavy o svou budoucnost, nebudou-li provedena určitá opatření, zejména na národní úrovni: „Pro plánování rozpočtu je nezbytné mít přiměřenou jistotu ohledně možných kompenzací navýšených nákladů. Ta bohužel v současné době chybí. Např. v rámci OP JAK, jakožto hlavního zdroje ESIF pro financování výzkumu a vývoje v rámci současného programového období, je sazba nepřímých nákladů stanovena pouze ve výši 7 % z celkových přímých nákladů. Příslušná sazba nemůže pokrýt ani související administrativní náklady, natož navýšené provozní náklady v oblasti energií.“
„Zastropování cen a garance dostupnosti energií přineslo nutnou stabilizaci situace. Energie se nicméně násobně a velmi pravděpodobně trvale zdražily. Je tedy zřejmé, že je podstatné v následujícím období najít cestu, jak se na tuto skutečnost adaptovat v dlouhodobé perspektivě při zohlednění klíčových cílů, jako jsou vysoká kvalita výzkumu a další rozvoj infrastruktury,“ zhodnotil komplexně aktuální stav Roman Hvězda z ELI Beamlines.
Autor: Vědavýzkum.cz (TH)
