Budování výzkumných infrastruktur je v popředí zájmu národních států i Evropské unie. Česká republika má 43 velkých výzkumných infrastruktur, které jsou součástí Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR. Na evropské úrovni jsou pak ty nejvýznamnější výzkumné infrastruktury uvedeny v cestovní mapě ESFRI. Pro výzkumné infrastruktury operující na celoevropské úrovni zavedla Evropská unie i speciální právní formu nazvanou European Research Infrastructure Consortium (ERIC).
Konference styčných kanceláří ze zemí Visegrádské čtyřky (V4) v Bruselu však nebyla pouze společenským setkáním, ale řešila mnoho palčivých problémů, které infrastruktury řeší, například financování. Konferenci otevřel José Luis Martínez, předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), který upozornil na to, že „někdy členské státy samy nevědí, kolik utratily za výzkumné infrastruktury, v některých případech to ani nechtějí vědět.“ Martínez doporučil vytvořit jasnou metodologii pro výpočet nákladů infrastruktur a prohloubit porozumění vnitrostátním zdrojům financování. Členským státům pak doporučuje zavést nástroje pro monitorování financování, aby bylo možné zachytit celé spektrum nákladů na výzkumné infrastruktury a zdroje jejich financování, a realizovat každoročně seminář s cílem sdílet poznatky mezi členskými státy.
Po vystoupení hlavního řečníka následovaly prezentace zástupců vybraných infrastruktur (za ČR to byla infrastruktura ELI ERIC) a panelová diskuze, kterou moderovala Jana Kolar, výkonná ředitelka CERIC-ERIC (přehled všech panelistů je uveden na konci tohoto článku). Jana Kolar zdůraznila, že výzkumné infrastruktury jsou vynikajícím příkladem toho, jak Evropa aktivně usiluje o naplnění cílů Evropského výzkumného prostoru. Rovněž zmínila založení Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) jako jednu z prvních klíčových iniciativ v této oblasti, která přispěla k vytvoření rozsáhlých výzkumných infrastruktur, protože před založením ESFRI bylo zakládání těchto infrastruktur poměrně obtížné kvůli nedostatečné koordinaci mezi jednotlivými členskými státy. Kolar dále podtrhla důležitost výzkumných infrastruktur prostřednictvím Závěrů Rady o výzkumných infrastrukturách, které byly přijaty během českého předsednictví v Radě EU, a vytvořením nového právního nástroje, konsorcia evropské výzkumné infrastruktury ERIC. V rámci první panelové diskuze se také řešila přidaná hodnota výzkumných infrastruktur v zemích V4. Dle Allena Weekse z ELI ERIC vyžadují výzkumné infrastruktury kontinuální investice a podporu, protože přinášejí mnoho pozitivních příležitostí a dopadů (například vytváření nových pracovních míst či větší propojení vědecké komunity) i pro menší státy Evropské unie, jako je například Česká republika.
Situaci kolem výzkumných infrastruktur okomentoval Ondřej Hradil z Masarykovy univerzity: „Mám pocit, že situace ohledně výzkumných infrastruktur začíná připomínat zoologickou zahradu. Máme ERICs a EDICs a výzkumné klastry, které samy o sobě nejsou právnické subjekty. K tomu všemu jsme se dotkli problematiky tzv. Single a multi sited výzkumných infrastruktur. Začínám se bát, že se z toho stává až moc velká zoo z hlediska počtu entit, které někdo potřebuje provozovat, respektive zaplatit. Bude tento systém udržitelný do budoucna?“ Na tento jeho dotaz se panelisté shodli na tom, že je potřeba nastolit lepší systém a zároveň zdůraznili, že je dobré si dát pozor na to, abychom neměli zoo jen s jedním zvířetem.
Marek Vyšinka z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vyzdvihl evropskou výzkumnou infrastrukturu EIRENE RI, která je první evropskou infrastrukturou koordinovanou z České republiky. Jejím koordinátorem je česká infrastruktura RECETOX. V tomto se Česká republika liší od Slovenska, které momentálně nemá výzkumnou infrastrukturu evropské úrovně, jak uvedl Martin Šponiar ze slovenského Ministerstva školství, vědy, výzkumu a sportu (SVK). Nicméně na národní úrovni disponuje například výzkumnou infrastrukturou zaměřenou na analýzu textu AI na sociálních sítích nebo regionální infrastrukturu zaměřenou na dřevařský průmysl. Obě nedávno získaly Horizon Europe projekt (díky widening podpoře).
Panelisté se také zamysleli nad rolí politické deklarace na podporu infrastruktur. Shodli se, že deklarace podpory výzkumných infrastruktur posílají jasná sdělení a ukazují směr, kterým se chce komunita ubírat. Na druhou stranu také od Istvána Szabó z Hungarian Research Network zaznělo, že „z výzkumného hlediska je někdy těžké se v těch strategiích/deklaracích zorientovat.“ Patricia Postigo McLaughlin z Evropské komise proto vyzvala ke konkrétnějším deklaracím s hmatatelnými cíly. Dle Marka Vyšinky z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jsou deklarace důležité, jsou užitečné pro státní správu jako vodítko toho, na čem pracovat. Bohužel deklarace nejsou jediné věci, které ovlivňují politiku. Výzkumné infrastruktury v ČR fungují jako veřejná služba pro vědeckou komunitu. MŠMT ze strukturálních peněž platí jejich provoz. Problematické jsou však globální výzkumné infrastruktury a jejich udržitelnost. ČR je platí jako zřizovatel a zároveň platí jejich provoz, jsou přístupné všem badatelům zdarma. To má velký zásah do rozpočtu a veřejná společnost to může vidět jako „plýtvání penězi“.
Na konci konference došlo i na probrání budoucnosti výzkumných infrastruktur ve vztahu k 10. rámcovému programu pro výzkum a inovace (tedy nástupci programu Horizon Europe). István Szabó vyzval k transformaci financování výzkumných infrastruktur, Agata Janaszcyk ze Stálého zastoupení Polska při EU vyzvala k tomu, aby se nezapomnělo na zvláštní podporu widening zemí, jejíž budoucnost zatím není jistá: „V rámci wideningu bychom chtěli vidět nástroje, které se zaměří na ,nováčky´ programu a přitáhnou nové stakeholdery.“
Patricia Postigo McLaughlin představila pohled Evropské komise: „Dosud jsme poskytovali nadnárodní přístup prostřednictvím financovaných projektů. Otázkou je, uděláme to jinak? Jaké nové legislativní nástroje zvolíme a jakou část rozpočtu vyčleníme pro výzkumné infrastruktury? Veřejná konzultace k přípravě pracovního programu Horizontu Evropa pro rok 2025 bude otevřena 6. května a zahrnuje i téma výzkumných infrastruktur. Věřím v sílu hlasů veřejnosti – čím více lidí se vyjádří, tím větší šance, že Evropská komise vezme jejich názory v úvahu.“
Harmonogram:
- Keynote speech by José Luis Martínez (ESFRI Chair)
- Prezentace výzkumných infrastruktur V4 zemí a EOSC
o ELI ERIC: Allen Weeks (CZ) a Péter Dombi (HU)
o Institute of Landscape Ecology, Slovak Academy of Sciences: Luboš Halada
o Poznań Supercomputing and Networking Center, Polish Academy of Sciences: Tomasz Parkoła
o European Open Science Cloud: Ute Gunsenheimer
- 1. panelová diskuze, kterou moderovala Jana Kolar, výkonná ředitelka CERIC-ERIC, řečníci:
o Ute Gunsenheimer (European Open Science Cloud)
o Luboš Halada (Institute of Landscape Ecology, Slovak Academy of Sciences)
o Maciej Maryl (Polish Academy of Sciences | Operas)
o Allen Weeks & Péter Dombi (ELI ERIC)
- 2. panelová diskuze, kterou moderoval Ondřej Hradil z Masarykovi univerzity, řečníci:
o Stálé zastoupení Polska při EU: Agata Janaszczyk
o Evropská komise, GŘ RTD: Patricia Postigo McLaughlin
o Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu (SVK): Martin Šponiar
o Hungarian Research Network: István Szabó
o Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (ČR): Marek Vyšinka
Autor: Vladislava Vojtíšková, Martina Kurfirstová (Vědavýzkum.cz), Michaela Hnízdilová, Lenka Procházková (CZELO)
Foto: Dáša Kneřová
Zdroj: CZELO
