Téma Open Science se pomalu, ale jistě, stává všeobecně známé v rámci mezinárodní vědecké komunity a Masarykova univerzita v tomto směru není pozadu. Již více než rok Ústav výpočetní techniky ve spolupráci s Odborem výzkumu Rektorátu MU systematicky rozvíjí tuto agendu.
Open Science představuje na MU zejména implementaci podpory, služeb a nástrojů ve dvou klíčových oblastech. První je „Open Access“, tedy otevřené publikování, a druhou „FAIR Data“, která se vyznačuje správou a zpřístupňováním vědeckých dat. Na MU se tato problematika řeší na několika úrovních, pro výzkumníky jsou nejdůležitější metodici, což jsou většinou zaměstnanci knihoven a projektových oddělení, a jejich prací je individuální poradenství a osvěta v oblasti otevřeného publikování a správy dat pro vědce.
V oblasti humanitních a společenských věd je důležitost Open Science vnímána většinou v závislosti na konkrétním oboru. „V některých oborech se tyto prvky již využívají, jinde je potřeba v tomto směru ještě vyvinout úsilí. Velmi dobře jsou principy Open Science zavedené například na katedře psychologie fakulty sociálních studií, kde se promítají již do výuky studentů a veškeré koncové výstupy vědeckých výzkumů jsou zveřejněné v podobě otevřeného přístupu nebo otevřených dat. Dalším příkladem dobré praxe ze skupiny humanitních a sociálních oborů je filozofická fakulta, která již několik let dominuje v oblasti Digital Humanities a spravuje repozitář LINDAT/CLARIAH-CZ, který je reprezentativní ukázkou otevřených dat v oblasti humanitních věd na MU,“ popisuje koordinátorka Open Science pro humanitní a společenské vědy Marika Hrubá.
V přírodovědných, lékařských a technologických oborech je téma Open Science tradičně spojované s publikováním odborných článků, ale stále častěji proniká i do oblasti správy výzkumných dat. Dvě fakulty MU mají zřízený interní fond, ze kterého je možné za určitých podmínek hradit poplatek za publikování článku v otevřeném režimu. A na mnoha pracovištích MU je Open Science podporována v aktuálně řešených projektech.
Mezi vědeckými pracovníky stále víc rezonuje potřeba systematického zajištění ukládání, anonymizace citlivých dat a jejich dlouhodobé archivace. Některé obory produkují velké množství výzkumných dat a jejich správa musí být bezpečná. „U nás je zatím menší vůle k otevírání dat, sledujeme určitou obavu ze zcizení. Například před udělením patentu nebo před publikováním finálních výsledků v odborném časopise. Ovšem tato obava velmi často plyne z nedostatečné informovanosti ohledně FAIR principů. Výzvou v oblasti Open Science pro výše zmíněné obory je především zvýšit informovanost a zajistit technickou, metodickou a administrativní podporu,“ uvádí koordinátorka pro přírodovědné, lékařské a technologické obory na MU Pavla Foltynová.
Chystá se strategie
Díky celouniverzitnímu šetření, kterého se ve druhé polovině loňského roku zúčastnilo přes 450 osob a které se týkalo správy výzkumných dat, má projektový tým podklady pro přípravu Strategie Open Science MUNI 2022–2028.
„Ze šetření vyplynulo, že i když by vědečtí pracovníci data rádi sdíleli a s kolegy na nich spolupracovali, často jim v této oblasti chybí podpora nebo infrastruktura, tedy to, co řeší související právní a projektová témata a pokročilé konzultace. Většina dotazovaných výzkumníků však shledává za důležité uchovávání dat, a to v dostupné formě a čitelném formátu v delším časovém horizontu. Třeba i po několik desetiletí či déle. Umožní to například pokročilé zpracování výzkumných dat ve formě data nebo text miningu, což jsou techniky, které budou v informační době nabírat čím dál více na důležitosti,“ shrnuje manažer Open Science Jiří Marek.
Kromě lokálního školení na jednotlivých pracovištích tým Open Science každoročně organizuje širší workshop pro univerzitní vědeckou komunitu. První z nich se uskutečnil loni v říjnu a jeho součástí byla i přednáška Belgičana Karla Luyebena o evropské iniciativě „European Open Science Cloud“, která by měla do roku 2025 přinést podporu a propojení celoevropské správy výzkumných dat.
„Vnímání tématu Open Science ze strany akademiků se stále mění a zlepšuje. Všimli jsme si velkého posunu. Od původní většinové skepse je nyní více znatelná snaha tématu porozumět a využít ho pro svoji vědeckou práci. Vědci se čím dál častěji setkávají s podmínkou otevřeného přístupu jako s projektovou podmínkou u svých publikačních výstupů. Open Science tak již není jen politikou a vyjádřením postoje univerzity v rámci společenské odpovědnosti, ale stává se novou infrastrukturou pro vědecké prostředí – infrastrukturou pokročilých vědeckých služeb,“ dodává Marek.
Autorka: Gabriela Perigerová
Článek vyšel v únorovém čísle časopisu Masarykovy univerzity Magazínu M.
