facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Pět laureátů získalo Cenu předsedy Grantové agentury ČR za vynikající výzkum

1. 10. 2021
Pět laureátů získalo Cenu předsedy Grantové agentury ČR za vynikající výzkum

Excelentní vědci a vědkyně včera odpoledne obdrželi Cenu předsedy Grantové agentury České republiky (GA ČR) za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů, kterou letos výjimečně předala místopředsedkyně GA ČR Stanislava Hronová.

LB 3363 2048x1366

Prestižní ocenění za nejlepší základní výzkum obdrželi Martin Pivokonský (Akademie věd ČR), Vladimír Šindelář (Masarykova univerzita), Zdeněk Lánský (společné centrum Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy BIOCEV), Klára Šeďová (Masarykova univerzita) a Marek Eliáš (Ostravská univerzita).

Oceněné výzkumné projekty přinášejí významné poznatky, díky kterým bude možné zajistit vysokou kvalitu pitné vody, využít některé organické látky při přípravě léčiv, lépe poznat dění v nitru nervových buněk, zlepšit vzdělávání žáků ve školách či více porozumět evoluci buněčných organel – drobných útvarů přítomných v buňkách rostlin a řas.

„Považujeme za nesmírně důležité oceňovat práci vědců a vědkyň, proto jsme i letos vybrali pět nejlepších grantových projektů. Bylo mi ctí předat Cenu předsedy Grantové agentury ČR laureátům, ovšem velmi mě mrzí, že ji nemohl udělit předseda GA ČR Jaroslav Koča, výjimečný vědec i člověk, který nás nedávno nečekaně navždy opustil. Ceny jsme udělili již poosmnácté a letošní výběr projektů opět dokazuje, že základní výzkum je v České republice na světové úrovni,“ říká místopředsedkyně ČR Stanislava Hronová.

Laureáti Ceny předsedy GA ČR jsou vybíráni na doporučení několika stovek vědců, kteří hodnotí projekty financované GA ČR. Přes třicet projektů postoupilo do užšího výběru, z nichž byly vybrány vítězné projekty z pěti oblastí základního výzkumu: technických věd; věd o neživé přírodě; lékařských a biologických věd; společenských a humanitních věd a zemědělských a biologicko-environmentálních věd.

„Grantová agentura ČR každý rok finančně podpoří stovky výzkumných projektů, a to na základě transparentního výběrového procesu. Jsme jedinou institucí v České republice, která již 28 let poskytuje účelovou podporu výhradně na projekty základního výzkumu. Budeme se snažit i nadále o vytváření vhodných podmínek pro kvalitní základní výzkum tak, aby vedl k dalším úspěchům českých vědců a vědkyň,“ uvádí místopředsedkyně GA ČR Stanislava Hronová.

Svou řeč na předávání pronesla také předsedkyně Akademie věd České republiky Eva Zažímalová. Ta samozřejmě také ocenila práci všech oceněných, zároveň se ale vyjádřila k pár aktuálním aspektům vědeckého prostředí. „Ráda bych si dovolila dvě systémové poznámky, které ovšem vůbec nejsou mířené na Grantovou agenturu. Tou první poznámkou je velmi nevhodný poměr institucionálního a účelového financování. Přehnané účelové financování je zkrátka inhibiční pro jakoukoli výzkumnou instituci a myslím si, že u nás se ten poměr dostává na nevhodnou úroveň. Jsou například ústavy Akademie, kde institucionální financování tvoří kolem 25 % jejich rozpočtu, což je naprosto vražedné, protože by bez účelové podpory nemohly existovat. Druhá má poznámka se týká transferu znalostí a technologií. O Grantové agentuře i Akademii se tvrdí, že se zaměřují pouze na základní výzkum. To ale není pravda, protože i u projektu, který se zaměřuje na základní výzkum, se může ukázat, že jeho výsledky lze rychle aplikovat. Nemá proto smysl škatulkovat. Výzkum je prostě kontinuum, které začíná tím blue sky výzkumem a pak má různé mezistupně až po úspěšnou aplikaci. Tím to ale nekončí, tyto peníze by se měly zase vrátit do vědy. Zkrátka jde o kruh, který nejde rozpojit.“

S tím, že základní a aplikovaný výzkum jsou jedna strana téže mince, se ztotožňuje i Pavel Doleček. „V poslední době se ukazuje, že kategorie základního a aplikovaného výzkumu se zkrátka nepoužívají. Beru to tak, že výzkum jako takový se prolíná.“ Náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a vzkumu na MŠMT také dodal, že ocenění vědci by se měli snažit svou práci přiblížit veřejnosti. „Jste těmi, kteří by měli výzkum komunikovat a také popularizovat. Vy jste teď ti klíčoví a je na vás, abyste veřejnosti ukázali, co děláte a k čemu je věda dobrá.“

Na poznámku k rozdělení aplikovaného a základního výzkumu navázal také 1. místopředseda RVVI Pavel Baran. „Na výzkum nahlížíme jako na celek a dobře víme, že základním výzkumem jdeme ke křenům poznání a teprve na to navazují ty další etapy výzkumu. Myslím, že RVVI si toto dobře uvědomuje a nakonec i s tím související potřebu finančních zdrojů. V této souvislosti bych rád zmínil, že ve vládě nakonec skončil návrh rozpočtu dle RVVI. Není to ideální, ale na druhou stranu je to takové umění možného. Ovšem uspět nám dalo opravdu velikou práci.“ Ve svém projevu Pavel Baran také vyzdvihl důležitost internacionalizace. „Je třeba podporovat mezinárodní aspekt, ale to je nutné zaplatit. Nesmíme zapomenout, že například v případě Grantové agentury je třeba počítat s tím, že jen vyhodnocování zahraničních projektů vyžaduje daleko masivnější finanční zdroje než u ostatních projektů.“

Laureáti a jejich oceněné projekty 

Cena předsedy Grantové agentury se udělila v kategorii technických věd, věd o neživé přírodě, lékařské a biologické vědy, společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-enviromentální vědy.

V oboru technických věd cenu získal Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR za projekt Vliv organických látek produkovaných fytoplanktonem na vlastnosti vloček tvořených během koagulace/flokulace při úpravě vody.

Projekt zkoumal, jaký vliv mají organické látky, které produkují sinice, na úpravu vody při různé intenzitě míchání. Přinesl zásadní zjištění – pokud se změní intenzita míchání, nedochází ke změně velikosti vloček, které odstraňují znečišťující příměsi vody, plynule, ale skokově. Tyto podmínky ve výsledku rozhodují, jak bude celý proces úpravy vody účinný. Projekt tak přispěl k prohloubení teoretických znalostí úpravy vody koagulací a flokulací, které lze využít ke zlepšení stávajících technologií úpraven vody, a díky tomu zajistit pitnou vodu.

Za svůj projekt Chirální bambusurily získal ocenění v oblasti věd o neživé přírodě Vladimír Šindelář z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Jeho projekt se zabýval takzvanými bambusurilami – organickými látkami, jejichž molekula se podobá části bambusového stvolu, podle něhož ji laureát, který je jejich objevitelem, pojmenoval. Blíže se zaměřil na chirální bambusurily, jejichž molekula není totožná s jejím zrcadlovým obrazem. Zjistil, že jsou schopny k sobě přednostně vázat pouze jeden z dvojice chirálních aniontů, čímž lze rozdělit dvojice aniontů a získat jen ty, které vykazují požadované vlastnosti. Díky tomu je možné využít bambusurily především při přípravě léčiv.

V oblasti lékařských a biologických věd byl oceněn Zdeněk Lánský z BIOCEVu za projekt In vitro rekonstituce mitochondriálního transportního komplexu. Díky tomuto projektu byl objeven mechanismus, který umožňuje molekulárním motorům najít schůdnou cestu v přeplněném nitru buňky. Přinesl zjištění, jak molekulární motory přepravují mitochondrie v nervových buňkách na dlouhé vzdálenosti a jak tento mechanismus zvyšuje spolehlivost transportu. Objasnění molekulárního mechanismu přináší poznatky významné pro další výzkum regulace transportu mitochondrií.

Oceněna byla také Klára Šeďová z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, a to v oblasti společenských a humanitních věd. Cenu obdržela za projekt Vztah mezi charakteristikami výukové komunikace a vzdělávacími výsledky žáků.

Projekt prokázal, mimo jiné prostřednictvím speciálně vyvinuté aplikace, že verbální zapojení žáků ve škole podporuje učení. Žáci, kteří při výuce komunikují, dosahují lepších výsledků než žáci, kteří v tichosti sledují pokyny učitele. Projekt přinesl zjištění, která lze využít ve školách ke zkvalitnění vzdělávání žáků a také odhalil, že komunikace během výuky může kompenzovat znevýhodnění dané méně podnětným rodinným zázemím žáků.

V oblasti Zemědělských a biologicko-enviromentálních věd letos uspěl Marek Eliáš z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, a to za svůj projekt Temná strana biologie plastidů: evoluce a funkce leukoplastů u řas. Uvedený projekt zásadně přispěl k lepšímu pochopení evoluce a funkce takzvaných plastidů – buněčných organel přítomných v buňkách rostlin a řas. Zmapoval metabolické funkce plastidu jednobuněčného bičíkatého organismu – bezbarvého krásnoočka. Odhalil také novou linii nefotosyntetizujících řasových bičíkovců s extrémně velkým plastidovým genomem a odkryl skrytý plastid v měňavkovitém organismu rodu Leukarachinon.

Cena předsedy GA ČR je pravidelně udílena od roku 2003 třem až pěti laureátům jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce. Doposud bylo oceněno celkem 80 výjimečných vědců a jejich projektů. Každý laureát obdrží v rámci ocenění finanční odměnu ve výši 100 000 Kč. Ceny jsou udělovány v pěti oblastech základního výzkumu: technické vědy; vědy o neživé přírodě, lékařské a biologické vědy; společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-enviromentální vědy.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (SA)

Zdroj: Grantová agentura ČR