Vítězové uspěli v konkurenci více než sedmi desítek vědců mladších 33 let, které nominovaly české vysoké školy a Akademie věd ČR na základě kvality jejich výzkumné práce v rámci doktorského studia. Ceny samotné pak předávaly francouzští nobelisté a významní světoví vědci - Jean-Maria Lehn, Jean-Pierre Sauvage a Serge Haroche.
Celkem Francouzské velvyslanectví ocenilo 21 mladých laureátů v kategoriích chemie, počítačové vědy, lékařství, farmacie, jaderný výzkum a humanitní a společenské vědy.
Cenu H. Becquerela za jaderný výzkum získal Petr Distler (ČVUT v Praze), Cenu Sanofi za farmacii získal Zdeněk Škrott (Univerzita Palackého v Olomouci), Cena Jacquese Derridy za humanitní a společenské vědy získal Josef Wilczek (Masarykova univerzita), zvláštní cenu CEFRES (Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách) pak získal Michal Šípoš (Etnologický ústav AV ČR). Cenu Jean-Maria Lehna za chemii získal Zdeněk Farka (Masarykova univerzita) a Cenu Alberta Schweitzera za lékařství získala Marina Pařízková (Univerzita Karlova). Cenu Josepha Fouriera za počítačové vědy získal Michal Balážia (Masarykova univerzita). Ocenění získávají od partnerů jak finanční odměnu, tak možnost účastnit se odborných stáží na předních francouzských pracovištích.
Každoroční ocenění Velvyslanectví Francie v ČR skutečně podporuje a zviditelňuje excelentní výsledky mladých vědců. Zdeněk Škrott, který zvítězil v soutěži o Cenu Sanofi za farmacii, se ve své výzkumné práci věnuje možnostem využití disulfiramu pro léčbu rakoviny. „Tento lék se desítky let používá proti alkoholismu. Jeho protinádorová aktivita je již dlouho známá, zatím však není jisté, jakým mechanismem účinkuje,“ popsal Zdeněk Škrott, kterému se podařilo nový metabolit disulfiramu, jenž je odpovědný za protinádorovou aktivitu, identifikovat.
Velvyslanectví Francie ovšem neocenilo pouze vítěze, ale i udělovalo i druhé a třetí místo. Například Jana Fabová z Univerzity Palackého v Olomouci se v soutěži o Cenu Cena Jacquese Derridy za společenské a humanitní vědy umístila na třetím místě. Ve své práci Language varieties based on Italian language and their use in Nova Trento and Nova Veneza in Brazil se věnovala výzkumu italských dialektů v Brazílii. „Ocenění mě velmi potěšilo. Když jsem s výzkumem začala, vůbec jsem nevěděla, jestli jsem se vydala správnou cestou. Nevěděla jsem odkud začít a jestli to, co dělám, dělám dobře. Tato cena mi však potvrdila, že moje několikaletá práce měla smysl, a to je pro mě obrovské zadostiučinění,“ popsala Jana Fabová.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci, AV ČR
