Projekt využije výsledky výzkumu špičkových vědeckých týmů, které se zaměří na vývoj nových technologií pro klíčové oblasti, jimiž jsou udržitelná energetika, nové materiály nebo robotizace a automatizace v průmyslu. Nedílnou součástí projektu bude posouzení společenských a ekonomických dopadů transformace i vytvoření podmínek pro rychlý přenos výsledků do praxe.
REFRESH je založený na unikátním konceptu vzájemně provázaných tzv. živých laboratoří, v nichž se špičkový výzkum provádí v úzkém kontaktu s firmami a v souladu s požadavky koncových uživatelů. VŠB – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) a Moravskoslezské inovační centrum, s podporou vedení Moravskoslezského kraje, vytvořily na základě tohoto přístupu strategickou vizi transformace regionu s názvem SMARAGD (SMARt And Green District). Projekt REFRESH je klíčovým nástrojem pro její naplnění.
„Živé laboratoře jsou základnou pro mnohostrannou spolupráci. Budou reagovat na nejvýznamnější společenské problémy a přinášet jejich řešení. Cílem je zajistit podmínky pro příliv mladých lidí, špičkových vědců a investic do regionu, ale i vznik nových firem a startup projektů nebo zavedení inovací do výrobních procesů velkých podniků a společností. Tím dojde k výraznému posílení jejich konkurenceschopnosti v celoevropském měřítku. Do regionu přineseme novou energii i příležitosti, ukážeme perspektivu mladým talentovaným lidem a přispějeme k transformaci kraje na chytrý a zelený region,“ uvedl ředitel REFRESH a prorektor VŠB-TUO pro strategii a spolupráci Igor Ivan.
Nové materiály, vodíkové technologie i digitalizace
Čtyři vzájemně propojené živé laboratoře mají za cíl vyvinout materiály a technologie zaměřené na zelenou energetiku a snížení uhlíkové stopy, ale i zavést do praxe nové postupy digitalizace a robotizace průmyslových procesů a automatizace v dopravě. „Výzkumné týmy budou reagovat také na rostoucí poptávku po nových materiálech v energetice i jiných odvětvích průmyslu, v nichž se dosud používají drahé, z geopolitických důvodů nedostupné nebo obtížně recyklovatelné suroviny. Nedílnou součástí projektu bude i vývoj unikátních technologií pro řešení starých ekologických zátěží, čištění důlních vod a obecně revitalizaci postuhelné krajiny,“ řekl vedoucí Materials & Environment Lab a jeden z hlavních koordinátorů projektu Radek Zbořil.
Výzkumníci budou pracovat rovněž na využití alternativních zdrojů energie, vodíkových technologiích či inovativních metodách ukládání energie v moderních bateriových systémech. „Transformace energetiky směrem k využití udržitelných nízkouhlíkových technologií představuje klíčový krok k moderní a odolné společnosti. Právě do této oblasti směřuje výzkum Energy Lab, kde budeme systematicky zkoumat metody a technologie pro energetické zhodnocení alternativních paliv, včetně výzkumu přeměny a řízení energie i analýzy dopadu výsledků výzkumu na společnost a životní prostředí," uvedl vedoucí Energy Lab a ředitel Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO Stanislav Mišák.
V úzkém propojení s průmyslem bude postupovat i další z živých laboratoří - Industry 4.0 & Automotive Lab. „V rámci výzkumných programů a aktivit zaměřených na inovace zásadně urychlíme zavádění digitalizace s aplikacemi umělé inteligence, robotiky a technologiemi aditivní výroby v průmyslových provozech. Přicházíme s novými prostředky automatizace v dopravě, například ve formě chytrého parkování či antikolizních systémů ve veřejném prostoru,“ řekl vedoucí laboratoře a proděkan pro spolupráci s průmyslem Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO Petr Šimoník.
Technici a přírodovědci se propojí se sociálními vědci
Důležitou součástí bude sledování změn v regionu optikou společenských a humanitních věd. „Například situace v tradičních odvětvích, včetně podniku Liberty Ostrava, ukazuje, že region bude potřebovat sociální a organizační modely v oblasti nových kompetencí a technologií. Přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku bude možná rychlejší, než jsme očekávali. Chceme přispět k využití jejího potenciálu a současně zabránit tomu, aby „geografie nespokojenosti“ limitovala rozvoj regionu,“ objasnil vedoucí další živé laboratoře - Social Lab a prorektor OU Ondřej Slach.
Celkové náklady projektu činí 2,625 miliard korun, z toho jedna miliarda je určena na nové přístrojové vybavení. K národnímu superpočítačovému centru IT4Innovations a nedávno otevřenému Centru energetických a environmentálních technologií – explorer (CEETe) na VŠB-TUO přibudou další špičkově vybavená pracoviště: laboratoře zaměřené na palivové články a bateriové úložiště, nejvýkonnější národní mikroskopické centrum, polygon pro vývoj autonomních vozidel či jedno z největších univerzitních center 3D tisku ve střední Evropě. Do výzkumu v živých laboratořích se zapojí více než sto nových, převážně zahraničních vědců a unikátní infrastrukturu využije velká část ze současných více než 12 000 studentů univerzity.
Spolupráce s firmami i veřejnou správou
„Vzdělání, podnikání, inovace a spolupráce státní správy se soukromým sektorem a univerzitami jsou hodnoty, díky kterým můžeme významně urychlit proces transformace našeho regionu. V projektu REFRESH jsou všechny tyto oblasti propojeny, v Moravskoslezském kraji navíc vzniká i řada dalších strategických projektů, jejichž cílem je z našeho kraje vytvořit atraktivní region, který přitahuje nové talenty i investory. Chceme posílit konkurenceschopnost a udržitelnost našeho regionu a přispět k tomu, aby se zastavil odliv lidí, který nás bohužel stále trápí,“ doplnil hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška.
Obě univerzity se v projektu zavázaly vytvořit spoluprací s průmyslovými partnery příjmy ve výši 450 milionů korun. VŠB-TUO aktivně spolupracuje s více než 500 firmami, z nichž značná část má zájem se do výzkumu v živých laboratořích aktivně zapojit. Na přenosu výsledků do praxe bude VŠB-TUO spolupracovat také s německými kolegy z Fraunhoferovy společnosti. Tato světově uznávaná výzkumná instituce je partnerem projektu REFRESH, který běží dle stanoveného harmonogramu.
Vizualizace centra LERCO
Vedle projektu REFRESH budou z operačního programu Spravedlivá transformace hrazeny i další velké investice jako např. tzv. Černé kostky, což bude nová vědecká knihovna, či strategické vědecko-výzkumné centrum LERCO neboli Life Environment Research Center Ostrava, který získal dotaci ve výši 1,8 mld. Kč. LERCO má být špičkový vědecko-výzkumný hub, který poskytne místo pro 9 výzkumných týmů věnujících se biomedicíně, přírodním vědám a výzkumu behaviorálního zdraví. Na projektu LERCO se budou podílet Lekářská fakulta Ostravské univerzity, Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity a Pedagogická fakulta Ostravské univerzity a jako spoluřešitelé také VŠB – Technická univerzita Ostrava a Fakultní nemocnice Ostrava. Propojení s komerčním sektorem zajistí spolupráce s Moravskoslezským inovačním centrem (MSIC).
Na přelomu roku 2023 byla oficiálně zahájena stavba budovy za bezmála 700 milionů korun, která bude sloužit jako zázemí vědecko-výzkumným týmům. Stavba bude dokončena začátkem roku 2026, kdy se do ní nastěhují vědci z Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava. Po pilotním provozu bude v plném rozsahu funkční od 2027.
Operační program Spravedlivá transformace spolufinancovaný Evropskou unií je zaměřený na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. V České republice se kromě Moravskoslezského týká také Karlovarského a Ústeckého kraje. Cílem podpory je umožnit regionům řešit sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace.
Zdroj: VŠB - TUO, Ostravská univerzita
