facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

V pražském CAMPu proběhla debata s vědci Expedice Neuron

18. 5. 2019
V pražském CAMPu proběhla debata s vědci Expedice Neuron

V úterý 14. 5. 2019 se v přednáškovém sále Centra architektury a městského plánování, které sídlí v areálu Emauzského kláštera, konala debata Expedice Neuron – na cestě k objevům. Přítomni byli tři vědci, kteří vyprávěli o svých cestách a objevech, jež mohli učinit díky podpoře Nadačního fondu Neuron.

neuron v campu

Cílem Nadačního fondu Neuron je zvyšovat prestiž vědců v České republice a skrze jejich příběhy podporovat národní sebevědomí v naší společnosti. Každoročně uděluje těm nejlepším z nejlepších Ceny Neuron včetně osobní prémie. V prosinci 2018 Fond uděloval ceny již po osmé, tentokrát se rozdělilo neuvěřitelných 9,5 milionu mezi 10 špičkových českých vědců. Součástí nadačního fondu je i projekt Expedice Neuron, který podporuje terénní výzkum českých vědců po celém světě.

V příjemném prostředí CAMPu své výpravy a objevy představili tři čeští badatelé: Jan Dungel, Marie Šabacká a Tomáš Jůnek. Jan Dungel vyprávěl o objevení nového druhu opice, Marie Šabacká seznámila publikum se vzácnými tropickými ledovci. Tomáš Jůnek zase představil cíl své expedice do Afriky, která teprve započne. V CAMPu vládla uvolněná atmosféra i díky moderátorovi akce, cestovateli Petru Horkému, se dostalo i na otázky z publika.

Zapomenutý druh opice v amazonské džungli

Jako první z vědců svůj výzkum představil přírodovědec a malíř Jan Dungel. Již 28 let jezdí na výpravy do amazonského pralesa, kde zkoumá místní flóru a faunu, kterou zároveň přenáší i na malířské plátno. Patří mezi největší znalce Amazonie u nás.

V roce 2017 pod záštitou Expedice Neuron objevil zapomenutý druh opice uakari, který byl Evropany naposledy spatřen v 19. století. Primáta, kterého znovuobjevil v srdci brazilského pralesa pod horou Neblinou popsal, vyfotografoval i namaloval. „Neuron fandí české vědě a také snům. Díky jeho podpoře byla naše expedice do Amazonie první, která ve volné přírodě na film i fotograficky zdokumentovala nově popsaný druh primáta uakari neblinského,“ uvedl Dungel. Budoucnost samotné Amazonie je prý však nejistá, krajina se za posledních 30 let podle Dungela změnila k nepoznání. Největší podíl na tom má těžba surovin a ilegální vypalování lesů farmáři, hlavně chovateli dobytka.

Marie Šabacká zkoumá život na ledovcích

Jako další své ledové objevy představila polárnice Marie Šabacká, která se se svým týmem v roce 2018 nejen vydala zkoumat ledovce na severu, ale zejména má v úmyslu získat vzorky z tropických ledovců v Africe. Ty totiž vinou globálního oteplování rychle mizí, a s nimi tak i cenné informace o ekologii a klimatu, které se v nich ukládaly tisíce let.

Cílem expedice je popsat dosud neznámou diverzitu a produktivitu afrických ledovců pohoří Rwenzori v Ugandě. Srovnáním s temperátními (Norsko, Alpy) a polárními ledovci (Svalbard) chce Šabacká zjistit, zda tropické ledovce jsou jen nejjižnějšími výspami rozsáhlých polárních ekosystémů, nebo zda hostí zcela unikátní a izolovaná společenstva. Ústup těchto tropických ledovců má často silný socio-ekonomický dopad na místní obyvatele. Proto má tato expedice kromě vědeckých cílů i populárně naučný charakter. Dvěma členy expedice budou přední čeští filmaři Rudolf Havlík a Václav Tlapák. Spolu s nimi vznikne dokumentární film nejen o vědecké práci a ledovcích, ale také o životě lidí z kmene Bakonjo, kteří žijí v podhůří, a tudíž se jich ztráta ledovců přímo dotýká.

Tomáš Jůnek se s Arthurem Sniegolem vydává zachraňovat poslední divočinu rovníkové Afriky

Poslední slovo měl Tomáš Jůnek, který se společně s Arthurem Sniegonem v srpnu vydá na expedici do africké divočiny. Prales v konžské pánvi, na pomezí Republiky Kongo a Gabonu, tamní vlády čím dál více zpřístupňují těžebním společnostem, které nenávratně ničí krajinu kvůli dřevu a nerostům. Zásluhou zdejších pytláků se dostávají do kritického ohrožení populace goril, slonů a dalších velkých savců. Jůnek tvrdí, že jestli to takto půjde dál, ve střední Africe do roku 2100 žádný prales nezůstane. Chráněné území je to prý „více na papíře než ve skutečnosti“. Celou situaci navíc komplikuje nestabilní situace v některých afrických zemích. Cílem expedice je zmapovat ve spolupráci s místními komunitami aktivity v pralesech rovníkové Afriky a bojovat zde proti devastaci přírody i pytláctví. Překvapením celé debaty byl Skype hovor s Arthurem Sniegonem, který se již v Africe nachází.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

 

 


O projektu Expedice Neuron

Vznik projektu Expedice Neuron inspiroval v roce 2015 slavný cestovatel Miroslav Zikmund. Vznikl s cílem navázat na slavnou éru Z + H a podpořit české vědce v terénním výzkumu po celém světě. Díky příspěvkům mecenášů NF Neuron podpořil již osm úspěšných expedic do různých koutů naší planety, a to v celkové hodnotě 2,8 milionů korun.