Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Laureáti Ceny Neuron se představili v Operu

9. 12. 2018
Laureáti Ceny Neuron se představili v Operu

Nadační fond Neuron na podporu vědy rozdal již po osmé prestižní vědecké Ceny Neuron. Mezi deset špičkových vědců rozdělil 9,5 milionu korun. Slavnostní předávání se konalo 3. prosince 2018 v Praze a o den později proběhla v prostorách coworkingového centra Opero veřejná debata s laureáty.

gallery 77 16 v

V centru Opero, které se nachází přímo v centru Prahy u Staroměstského náměstí, se ve středu před 18 hodinou začali scházet laureáti, vědci, reportéři i laická veřejnost. V Operu vládla příjemná atmosféra, připraveno bylo i bohaté občerstvení.

Večer uvedl Pavel Hobza, místopředseda Správní rady a garant Vědecké rady pro obor chemie, který je mimo jiné i nejcitovanějším českým vědcem. Profesor Hobza oznámil, že tento rok se změnila strategie v udělování cen, do loňského roku totiž fungovaly spíše jako granty. Od letošního roku se předávají ceny, jinými slovy peněžní suma, kterou laureát může využít způsobem, jaký uzná sám za nejvhodnější. Ceny se rozdávají ve třech kategoriích. Nejdůležitější je kategorie věkově nejmladší – do 33 let, jež zahrnuje 7 vědních oborů. Pavel Hobza uvedl, že tento rok se však částka půl miliónu korun rozdala pouze v 6 oborech, kategorie Computer Science zůstala bez laureáta. Nestalo se tak z nedostatku peněz, ale protože je čím dál těžší každý rok v každé kategorii nalézt nového úspěšného vědce. Laureáta v každém oboru vybírá tříčlenná rada složená v čele s garantem.

Cena Neuron za významný vědecký objev je udělována až třem kandidátům, tento rok byli oceněni právě tři vědci, každý po 1 miliónu korun. Za hlavní Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě inkasoval Biolog Jan Klein 2 milióny korun. V těchto dvou kategoriích se na rozhodování podílí zároveň i Mezinárodní vědecká ráda.

gallery 77 5 v

Podporovat mladé vědce

Následovala debata s vítězi Ceny Neuron pro mladé nadějné vědce. Jako první byla na pódium pozvána Hana Macíčková Cahová, která získala cenu v oblasti Chemie. Vítězka objevuje nové chemické struktury v RNA, které jsou podstatné v dosud neznámých biochemických a imunologických procesech jak na úrovni buňky, tak těla. Pravděpodobně hrají významnou roli při zvládání stresu. Nejvíce ji žene vpřed každý nový objev v laboratoři. Došlo i na oblíbenou hudbu, kterou představují System of the a Down, ale například i opera.

Marek Mráz je jeden z mála mladých českých vědců, který uspěl v obrovské mezinárodní konkurenci a získal „evropskou Nobelovku“ – startovací ERC grant. Zaměřuje se na to, jak vzniká chronická lymfatická leukémie, tedy nejčastější forma této choroby u dospělých. Onemocnění způsobují buňky, které mají tělo chránit proti infekci. Proč se mění na nádorové, je předmětem jeho výzkumu. V jeho dosavadní životní kariéře ho ovlivnila práce v USA. Oceňuje, že když ho na univerzitě zajímala práce nějakého profesora, mohl za ním přijít. Na druhou stranu uvedl, že je v USA tak veliká konkurence, že někteří dobří vědci jsou neprávem odsouváni.

Jako třetí z mladých laureátů na pódium zavítal Lukáš Slodička. Tento fyzik se nebál realizovat experimenty, které v Česku ještě nikdo nepodnikl. Díky nim může studovat interakci záření a látky na jednoatomové–jednofotonové úrovni. Výsledky těchto experimentů pomáhají pochopit a kontrolovat fundamentální procesy absorpce, odrazu a emise světla a jejich potenciální využití pro oblasti telekomunikace a kvantových počítačů. Nejraději čte pohádky pro syna a knihy C. S. Lewise. Jeho cílem je vytvořit perfektní kvantovou žárovku.

Jako poslední ze zástupců mladých laureátů se představil matematik Benjamin Vejnar. Jedno z jeho prvních setkání s matematikou nastalo, když dostal od svých prarodičů knihu Matematika do kapsy. Dnes patří mezi nejtalentovanější mladé české matematiky. Věnuje se oboru topologie, konkrétně klasifikaci složitých topologických prostorů. Matematika ho fascinuje tím, že je to čistá věda odloučená od světa – nachází v ní něco, co dokáže být absolutně přesné.

gallery 77 1 v

Tři významné objevy

Druhá polovina večera patřila laureátům Ceny Neuron za významný vědecký objev. Fyzik Tomáš Jungwirth stojí za objevem, který předznamenává revoluci v oboru IT. Jako jeden ze zakladatelů antiferomagnetické spinotroniky totiž zjistil, že tzv. antiferomagnety umožňují až tisíckrát rychlejší zápis dat než běžná paměťová média. Navíc se podílel na tvorbě prototypu čipu, který se dá propojit s konvenční mikroelektronikou. I přes tento průlomový objev si zachovává skromnost a pokoru a upozorňuje, že na nic z toho by nepřišel bez širokého mezinárodního týmu v zádech. Ke kariéře vědce se dostal spíše náhodou, když na Matfyz následoval svého staršího bratra. Jak sám ale říká, věda ho nadchla až mnohem později ve Spojených státech. Tam se dostal jak k rychlému světu spinotroniky, tak k dynamickému světu hokeje, který si ve volném čase i dnes rád zahraje s celou rodinou.

Následovala debata s biologem Petrem Pyškem, který je druhým nejcitovanějším vědcem u nás a jedna z nejvýznamnějších světových osobností invazní ekologie. Jak totiž říká, nestěhují se jen lidé, ale také zvířata a rostliny. Migrace rostlin a živočichů mohou mít jak pozitivní, tak negativní dopady na životní prostředí, ekonomiku, zdraví. Ostatně propojování ekologie s dalšími obory je jeho specialita. Další jedinečnost jeho práce spočívá v tom, že založil databázi českých invazních rostlin, posléze s kolegy databázi světovou. Na tomto základě pak různé země světa mohou vytvářet seznamy rostlin, které se nesmějí do země dovážet. Když nepublikuje pro nejprestižnější vědecké časopisy, překládá do češtiny knihy o legendách rockové muziky nebo jezdí na oblíbené fotbalové zápasy.

A jako poslední vystoupil zástupce oboru Computer Science Tomáš Mikolov. Převrat v oboru zpracování přirozeného jazyka počítačem způsobil Tomáš Mikolov ještě jako student na Vysokém učením technickém v Brně: jeho modely jazyka založené na rekurentních neuronových sítích dokáží popsat strukturu jazyka mnohem přesněji než jakékoliv předchozí přístupy. Během práce pro Google pak vytvořil takzvaný word2vec model, který dokáže převést slova do vektorového prostředí. Důsledkem je dramatické zlepšení rozpoznávání řeči nebo automatických překladů. Je jedním z vědců, kteří stojí za skokovým zdokonalením Google překladače. Jeho vizí je, že jednou budou lidem pomáhat výkonní asistenti v podobě umělé inteligence, k jejichž rozvoji svými objevy zásadně přispívá. I když teď pracuje v New Yorku pro Marka Zuckerberga, nevylučuje, že se se svým výzkumem vrátí zpět do ČR. Jak říká, nacestoval se už dost a dobrá věda se dá dělat i u nás.

Biolog Jan Klein, oceněný v kategorii za celoživotní přínos vědě, se bohužel ze zdravotních důvodů debaty nemohl zúčastnit. Přesto je Jan Klein vědcem, který je často označován za pokračovatele J. G. Mendela nejen proto, že pochází ze stejného kraje. Díky jeho celoživotnímu výzkumu jsme schopni lépe chápat imunitní reakce organismu, které jsou zodpovědné za komplikace při transplantaci orgánů. Světovým objevem je pak jeho genetická charakterizace těchto mechanismů. Přitom to na začátku jeho kariéry vypadalo, že bude spíš botanikem. Květiny ho zajímaly od mládí a jako vystudovaný pedagog dokonce učil biologii na gymnáziu. I přes to, že jeho objevy jsou z oblasti genetiky, na květiny nikdy nezanevřel. Ani na vážnou hudbu, která je jeho druhou celoživotní vášní. Díky své píli, houževnatosti a touze po řešení vědeckých otazníků je dnes právem světovou vědeckou obcí vnímán jako jeden ze zakladatelů moderní světové imunogenetiky.

Dvouhodinovou debatu nejen o vědě a průlomových objevech provázela uvolněná nálada. Již nyní se těšíme na laureáty příštího ročníku Cen Neuron, jednoho z nejvýznamnějších vědeckých ocenění u nás.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Fotografie: Nadační fond Neuron