Hodnocení Nature Index sestavuje nakladatelství Springer Nature, významný „hlas" v oblasti vědy a vzdělávání, jež vzniklo v roce 2015 spojením vydavatelství Nature Publishing Group, Macmillan Education a Springer Science+Business Media. Odkaz společnosti lze však na základě historie zmíněných společností datovat až do poloviny 19. století. Kvantifikované hodnocení žebříčků Nature Index tak vybízí spojovat jej jedním dechem s často skloňovaným pojmem „excelence“ v oblasti vědy.
Limitace Nature Index a proces hodnocení
Společnost Springer Nature si však uvědomuje určitá omezení každoročních žebříčků a zmiňuje limitace hodnocení, jako je omezení se pouze na články v časopisech a opomenutí dalších podstatných vědeckých výstupů, jako například duševní vlastnictví, další data, software či vysoce kvalifikovaní vědci / pracovníci institucí. Index Nature dále sleduje jen malou část celkového počtu publikovaných výzkumných článků a pokrývá pouze přírodní vědy a nově také zdravotnické vědy. Hodnocení tak podle oficiálního zdroje / dodatku na oficiálních stránkách „předkládá nezpracované údaje, jež mohou přispět k další analýze“.
O zahrnutí dané instituce do hodnocení rozhoduje více faktorů. Tím určujícím je velikost instituce a také složení výzkumných oborů v rámci daného subjektu. Nature Index se však nepokouší normalizovat údaje podle těchto faktorů, a v dodatku o limitacích tak na oficiálních stránkách stojí: „K hodnocení institucí nebo jednotlivců by se neměly používat pouze metriky Nature Index. Doporučujeme uživatelům, aby kombinovali údaje z otevřeného zdroje Nature Index s dalšími informacemi, měřítky a nástroji.“
Nature Index je databáze afiliací autorů a institucionálních vztahů. Index sleduje příspěvky k výzkumným článkům publikovaným ve 145 relevantních přírodovědných a zdravotnických časopisech, které vybrala nezávislá skupina vědců. Nature Index tak poskytuje absolutní a dílčí počty publikací článků na institucionální a národní úrovni a jako takový je ukazatelem globální výzkumné produkce a spolupráce. Podíl, klíčový ukazatel Nature Index, na základě kterého jsou instituce a země seřazeny, měří příspěvek každého státu nebo instituce k indexu prostřednictvím podílu přidružených výzkumných pracovníků, kteří jsou autory daného článku. Upravený podíl zohledňuje malé rozdíly v celkovém počtu článků v Nature Index každý rok tak, aby bylo možné provést meziroční srovnání. Hodnocení dále rozděluje zahrnuté instituce do pěti skupin: akademické, vládní, neziskové-nevládní, péče a zdraví a podnikové.
Čína na první příčce
Podle upraveného podílu – zmíněného měřítka – zaznamenala mezi roky 2021–2022 největší posun Čína. V přírodních vědách, jež zahrnují biologické a fyzikální vědy, chemii a vědy spojené se životním prostředí, vzrostl tento podíl pro Čínu ve zmíněném období o 21 %. Zmíněný vzestup tak Číně zajistil první místo v žebříčku, čímž Říše středu sesadila Spojené státy na druhou příčku.
Čína navíc dominovala nejen v národním srovnání, ale i na institucionální úrovni. Zhruba 50 % z 20 institucí s nejvyšším upraveným podílem u článků z oblasti přírodních věd v roce 2022 sídlila v Číně. Každá ze zahrnutých čínských institucí pak zaznamenala mezi lety 2021 a 2022 vzestup, zatímco každou nečínskou instituci naopak postihl pokles. Jedinou institucí, která v rámci tohoto trendu vybočuje z řady – se ztrátou pouhého 0,1 % upraveného podílu – je University of Cambridge ve Velké Británii. Dalším podstatným zlepšením, kterého Čína dosáhla, je pak zvýšení četnosti publikací v oblasti biologických věd. Tedy segmentu, ve kterém měly Spojené státy nad Říší středu podstatný náskok. Podle žebříčku pomohla Číně náskok dorovnat zejména Fudan University v Šanghaji, která zvýšila v tomto období svůj upravený podíl v biologických vědách o 65 %.
„Čína se snaží zvýšit počet svých mezinárodních publikací tím, že se primárně zaměřuje na nejlépe hodnocené časopisy,“ popsal Xin Xu, výzkumný pracovník v oblasti vysokoškolského vzdělávání na Oxfordské univerzitě ve Velké Británii, úspěšnou strategii Číny, která ji dosadila na první pozici žebříčku. Xu však v této souvislosti dodává hypotézu, že vzestup Číny může v nadcházejících letech značně zpomalit. Důvodem je změna národní politiky, jež se soustředí na podporu publikací v domácích časopisech.
Indie na vzestupu
Druhou zemí, jež v průběhu let 2021–2022 zaznamenala nejpodstatnější posun, je Indie, jejíž upravený podíl vzrostl o 5 %. Indie se tak zařadila do prvních deseti nejúspěšnějších zemí žebříčku, a to navzdory faktu, že zdaleka naplno netěží ze svého potenciálu. Eldho Mathews, vědecký pracovník Národního institutu pro plánování a správu vzdělávání v Dillí, uvádí, že země stále investuje do výzkumu a vývoje méně než 1 % svého hrubého domácího produktu. To je mnohem méně než Čína (2,4 %) nebo Spojené státy (3,4 %). Mathews dále upozorňuje na druhý negativní trend Indie, jenž zemi blokuje ve využití celého potenciálu. Většina významných výstupů, jež byly brány v potaz v rámci šetření, totiž nepochází z tamních univerzit.
„Většina těchto výsledků pochází z vládních výzkumných ústavů, nikoli z univerzit,“ zmiňuje Mathews a dodává, že tuto úlohu zastávají například zemědělské výzkumné ústavy, jež jsou v tomto směru v Indii vysoce ceněny. Další podobné instituce pak významně přispívají v oblasti biotechnologií a zmírňování klimatických změn. K neustálému pokroku podle pracovníka Národního institutu pro plánování a správu vzdělávání v Dillí rovněž aktuálně dochází i v oborech umělé inteligence, jako je strojové učení.
Zpomalený Západ a další poražení
Na rozdíl od zmíněných států, jež v daném období zaznamenaly významný vzestup, může čtenář z výsledků Nature Index nabýt dojmu, že západní země „ztrácejí půdu pod nohama“. Velká Británie i Německo ztratily přibližně 9 %. Ve stejném období upravený podíl Spojených států ve všech 82 přírodovědných časopisech v Nature Index klesl o 7 %. Za jeden z faktorů, který tento stav mohl ovlivnit, pak lze označit možný vliv konfliktu na Ukrajině. Vliv této události je pak nepřekvapivě nejvíce patrný na masivním propadu Ruska v žebříčcích, jehož upravený podíl se snížil o 17 %. Jedná se o největší pokles ze všech zemí v první dvacítce.
Simon Marginson, výzkumník v oblasti vysokoškolského vzdělávání a ředitel Centra pro globální vysokoškolské vzdělávání na Oxford University, v této souvislosti vysvětluje, že invaze na Ukrajinu a probíhající válka podle něj přiměly mnoho ruských vědců opustit mezinárodní projekty. „Údaje nepochybně ukazují na odtržení ruské vědy a intelektuality od globálních znalostních sítí. Spolupráce s euroamerickými kolegy, kterou dříve stát vítal, nyní přináší riziko, že budou označeni za zahraničního agenta,“ doplňuje Marginson.
Popsaným trendům se pak zcela vymyká Japonsko. Ačkoli je pro zemi charakteristické, že má dlouhou historii inovací, Japonsko zaznamenalo pokles upraveného podílu o téměř 10 %. Xu v této souvislosti zmiňuje, že výzkumníci na japonských univerzitách však přijímají mezinárodní spolupráci relativně pomalu. Zejména pak ve srovnání s vědci v Číně. Výzkumní pracovníci v Japonsku také nadále publikují většinu svých prací spíše v domácích – tedy japonských – časopisech. Ty však nejsou zahrnuty v Nature Index.
Nejen poslední hodnocení Nature Index si můžete přečíst zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
Zdroje: Springer Nature Group (1, 2), Nature (1, 2, 3, 4, 5), Statista
