facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Jaká budoucnost čeká vysoké školy?

26. 5. 2020
Jaká budoucnost čeká vysoké školy?

Karanténní opatření způsobila po celém světě univerzitám celou řadu potíží. Ještě těžší rozhodnutí však na vysoké školy teprve čekají. V post-koronavirovém období se budou muset vyrovnat s výpadkem příjmů, ztrátou zahraničních studentů i požadavky na nová technologická řešení.

davide cantelli e3Uy4k7ooYk unsplash

V Evropě a v Asii se zdá, že virus je – alespoň prozatím – na ústupu a vysoké školy postupně obnovují své, byť mnohde stále omezené, fungování. Dlouhodobé následky pandemie koronaviru však mohou vzdělávací instituce zasáhnout mnoha různými, nepředvídanými způsoby.

Očekávaná ekonomická recese může na školy dopadnout různě: nepřímo, například ve zhoršené pozici nových absolventů při vstupu na trh práce, či naopak zcela přímo – výpadkem poplatků od studentů a školného či menší finanční podporou od státu. Lze také očekávat dramatický propad v množství zahraničních studentů, s jejichž příspěvkem do rozpočtu řada škol počítá. Nejobtížněji předvídatelné je pak chování samotných studentů, ať už se bude jednat o zvýšený požadavek na různé formy online či kombinované výuky nebo zájem o specifické obory.

Těžké časy evropských univerzit

Michael Murphy, prezident Evropské asociace univerzit (EUA) dokonce napsal, že: „Evropské univerzity se musí připravit na těžké časy. Současná krize sice ukázala důležitost výzkumu a inovací stejně jako vzdělání a talentu při překonávání pandemie, ale bylo by bláhové předpokládat, že to bude automaticky znamenat víc finanční prostředků během období šetření, kdy budeme muset splatit cenu za současnou krizi.“ Vyzývá proto, aby se evropské univerzity důkladně připravily na to ukázat jednotlivým národním vládám, proč by zrovna oblast vysokého školství měly očekávané ekonomické škrty minout.

Situace v Severní a Jižní Americe je ještě o poznání horší. Rozličné kalifornské univerzity ohlásily, že vyučovat online se bude i po celý podzimní semestr 2020, Harvard Medical School ohlásila, že první ročníky budou probíhat online. I britská University of Cambridge se rozhodla, že vyučování bude probíhat na podzim pouze prostřednictvím internetu. Obdobně se rozhodla i kanadská McGill University - většina kurzů bude probíhat výhradně digitálně. David Van Zandt, rektor New School in New York, zdůrazňuje, že pro mnoho škol bude další semestr rozhodující: „Tento podzim bude pro vysoké školy velká příležitost. Může je ale také drasticky poškodit. Nevíme, jestli se bude možné vrátit k běžné výuce, nebo jestli budou školy částečně otevřené. Ale virus funguje také jako akcelerátor. Přináší řadu změn, které bylo v oblasti vysokého školství třeba udělat.“

Lze tak pravděpodobně očekávat různé druhy škrtů, spojování programů nebo celých institucí či případný konec některých soukromých vysokých škol, které v minulých letech vznikly, aby uspokojily rychle rostoucí globální poptávku po vysokoškolském vzdělávání.

delfi de la rua A InfAQM lU unsplash

Právě ty školy, které jsou ve svých rozpočtech závislé na příjmech ze školného od zahraničních studentů, tedy zejména školy v anglosaském světě, nyní dost možná čekají značné problémy. V posledních letech počty studentů ze zahraničí – částečně i díky rozmachu střední třídy v rozvojových ekonomikách v Asii – rychle rostly a často investovaly nemalé prostředky do nových programů i infrastruktury, aby zahraniční studenty přilákaly. Školné, které platí, je totiž obvykle výrazně vyšší než platí domácí studenti. Podle Simona Marginsona, vedoucí Centre for Global Higher Education na University of Oxford, se jedná o fenomén, který bude trvat i několik let: „Pozice mezinárodního vzdělávání těžce utrpí. Než se počet studentů, kteří po celém světě cestují do jiných zemí za účelem vzdělání, vrátí tam, kde původně byl, bude to trvat alespoň pět let.“ Podle informací Financial Times to bude například pro australské univerzity znamenat ztrátu v roční výši až 4,6 miliard australských dolarů, což představuje téměř 14 procent jejich rozpočtu.

„To, co nyní uvidíme, bude odliv studentů ze Severní Ameriky, západní Evropy, Británie a Austrálie do jiných východoasijských zemí. Dá se přitom očekávat, že tento posun bude trvalý,“ domnívá se Marginson. Podle něj uvidíme velký rozmach škol v Číně, Jižní Koreji a Japonsku.

Post-koronavirová budoucnost univerzit

Světové ekonomické fórum už v dubnu 2020 zveřejnilo prognózu možných změn, které by pandemie koronaviru mohla v oblasti vysokoškolského vzdělávání způsobit nebo alespoň urychlit. Zaprvé se jedná o neočekávané novinky a inovace v oblasti digitálního vzdělávání. Zatímco přechod na digitální formy výuky byl na vysokých školách dosud relativně pozvolný, aktuální krize pravděpodobně školy přinutí přidat na tempu. A protože není jasné, jak dlouho bude uvolňování karanténních opatření trvat či zda se virus vrátí, školy jsou nuceny přijít s inovativními řešeními, jak efektivně učit po internetu. Lze také očekávat, že i samotní studenti si budou žádat pokročilejší a funkčnější řešení v oblasti online výuky, ať už prostřednictvím nových aplikací či většího tlaku na zavedení 5G sítí.

Druhou změnou, kterou Světové ekonomické fórum očekává, je nárůst spolupráce mezi soukromým sektorem a jednotlivými univerzitami. Právě v Asii se už velké technologické společnosti vrhly na příležitosti v oblasti vzdělávání, které jim aktuální krize poskytla, ať už se jedná o vývoj nových softwarových řešení či spolupráce na komplexních projektech online výuky. Stejný vývoj očekává i Scott Galloway, který vyučuje marketing na NYU Stern School of Business a který na sebe v minulých letech přilákal pozornost tím, že úspěšně předpověděl koupi amerického řetězce Whole Foods obchodním gigantem Amazon. Podle něj v blízké budoucnosti uvidíme partnerství mezi největšími technologickými řetězci a elitními univerzitami. Podle Gallowaye přitom projekty jako „MIT@Google“, „iStanford“ nebo „HarvardxFacebook“ univerzitám umožní přijít s technologickými řešeními, díky kterým budou moct masově nabídnout relativně levné hybridní online-offline studium. To podle Gallowaye povede k drastickým změnám v oblasti vysokého škoství a v důsledku pak k zániku stovek klasických univerzit.

Třetí potenciální změnou, na kterou Světové ekonomické fórum upozorňuje, je prohloubení globálních digitálních nerovností. Různá online řešení, na která školy budou stále častěji přecházet, jsou totiž krajně závislá na kvalitní internetové infrastruktuře. Zatímco tak výuka prostřednictvím nově vyvinutých aplikací na individuálních tabletech může být relativně normální v Hongkongu, řada škol v rozvojových zemí se musí kvůli špatnému připojení spokojit s emailem či zprávami přes aplikaci Whatsapp. Přechod na online výuku tak pravděpodobně prohloubí nerovnosti mezi regiony s kvalitní technologickou infrastrukturou a zeměmi, kde je vysokorychlostní připojení stále vzácný luxus.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroje: Times Higher Education (1, 2, 3), New York Magazine, Financial Times, New York Times, University World News, United Nations, World Economic Forum (1, 2), Inside Higher Education