facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Jižní Afrika kvůli koronaviru mění svou vědeckou strategii

31. 5. 2020
Jižní Afrika kvůli koronaviru mění svou vědeckou strategii

Jihoafrická republika patří k zemím s nejvýkonnějším výzkumem v Africe, který přináší významné objevy v oblastech medicíny, zemědělství nebo astronomie. Investice do výzkumu jsou jednou z cest, jak se země snaží řešit přetrvávající chudobu a sociální problémy. Desetiletý plán na podporu vědy teď však kvůli pandemii koronaviru čeká revize.

cape town

Jižní Afrika je z hlediska výzkumu, vývoje a inovací nejsilnější – nebo minimálně jednou z nejsilnějších – zemí na celém kontinentu. Historické úspěchy jihoafrické vědy jsou četné. Na své konto si může připsat první úspěšnou transplantaci srdce či vynález výpočetní tomografie. Nyní se zde také staví rádiový teleskop, který překonává dosud největší zařízení na pozorování vesmíru téměř stonásobně.

Kromě astronomie, ve které země patří mezi světovou špičku, zde má své silné místo i výzkum infekčních onemocnění jako je malárie, tuberkulóza nebo virus HIV. Nejlépe hodnocená univerzita podle mezinárodních žebříčků je University of Capetown, která se nachází v Kapském městě. Jenom z ní vzešlo pět nositelů Nobelovy ceny.

Od konce apartheidu v roce 1994 se země intenzivně snažila prostřednictvím rozvoje vědeckých infrastruktur vyřešit některé zásadní sociální a ekonomické problémy. Těch je přitom mnoho. Na konci roku 2019 země trpěla nezaměstnaností dosahující výše téměř 29 %. Obrovský problém je v Jižní Africe také chudoba. Pod její hranicí zde totiž žije na 49 % bezmála šedesátimilionové populace.

Jihoafrická vláda se investicemi do vzdělání, inovací a technologického rozvoje snažila některé z těchto problémů řešit. Nikoliv bez úspěchu. Od pádu apartheidu země ztrojnásobila množství vědeckých publikací, zvětšil se počet žen i obyvatel tmavé pleti na vědeckých pozicích a zvýšilo se i množství doktorských studentů. Jednou z překážek, které růst země v oblasti výzkumu a vývoje limitují, je ale nedostatek financí. Země ročně do tohoto sektoru investuje 0,8 % svého hrubého domácího produktu. Přestože jde o výrazně vyšší číslo, než je africký průměr (pouze 0,3 %), srovnatelné země jako Malajsie, Portugalsko nebo Turecko do výzkumu investují mnohem více. Jihoafrická republika se i proto rozhodla v roce 2020 přijmout, poprvé po 20 letech, komplexní národní strategii výzkumu a vývoje. Do procesu jejího schválení ale nyní vstoupila globální pandemie koronaviru.

Plánovaná výzkumná strategie dozná změn

Podle dokumentu, který jihoafrická vláda zveřejnila minulý rok, se sice neplánuje, že by reforma měla nařízený fixní rozpočet, země chce ale adresovat některé z největších výzev v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Jde zejména o to, jak převést výsledky výzkumu do konkrétních ekonomických příležitostí. Jižní Afrika z tohoto důvodu chce například založit inovační fond a zvýšit i relativně nízké množství patentů.

Podle Mmamoloko Kubayi-Ngubane, bývalé ministryně pro vědu a technologie, musí Jižní Afrika podpořit rozvoj moderních technologií, i proto že řada tradičních zaměstnání mizí kvůli pokračující automatizaci. „Musíme stavět na pokrocích v takových oblastech, jako je biotechnologie, nanotechnologie a pokročilé výrobní technologie,“ řekla Kubayi-Ngubane v roce 2018.

Země chce také podpořit citlivé téma inkluze v oblasti vědního prostředí. Přestože se situace zlepšuje, stále existují disproporce mezi vědci tmavé a bílé pleti. Podle informací časopisu Nature v roce 2015 působí v akademickém prostředí přes 49 % vědců bílé pleti,  zatímco celkově se jich v tamější populaci nachází přibližně 8 %. Přestože za poslední dekádu procento vědců černé pleti v jihoafrické vědě rostlo, vláda chce tuto tendenci nadále podporovat. Jihoafrická věda se potýká také s problémem nedostatku žen ve vědě, zejména s nedostatkem vědkyň černé pleti.

Koronavirová krize však plánovanou desetiletou strategii pozastavila. Schvalovat se přitom měla už letos v létě. Nyní ji bude jihoafrická vláda projednávat znovu a v důsledku pandemie se chystá řada změn.

Spolupráce s Evropskou unií je zatím ve hvězdách

„Není možné tvrdit, že krize nezměnila způsob, jak o této věci přemýšlíme,“ řekl Daan du Toit, zástupce ředitele pro mezinárodní spolupráci na jihoafrickém vládním Oddělení pro vědu a inovace. „Stejně jako evropský Horizon Europe i náš plán bude po pandemii vypadat trochu jinak. Orientace našeho plánu – zajistit, aby investice do výzkumu podpořily ekonomiku a řešily nerovnosti – se však nezměnil. To, co se změnilo, je kontext. Naší první prioritou je zajistit fond na boj proti koronaviru, který podpoří zachování dosavadních pracovních míst,“ vysvětlil du Toit. Přestože země koronavirem dramaticky zasažena nebyla, očekává se, že následná ekonomická krize Jižní Afriku těžce poznamená. Podle du Toita bude reformovaný plán reagovat na řadu problémů, kterou s sebou koronavirus přinesl. Plánují se výzkumné mise zaměřené na výzkum virů, epidemiologii, ale i zajištění dostatku potravin a vzdělání.

Přestože Jižní Afrika a Evropská unie spolupracují v oblasti výzkumu a vývoje už od roku 1996 a v rámci programu Horizon 2020 se podpořilo 161 společných výzkumných projektů, o podmínkách spolupráce v dalším evropském rámcovém programu se zatím nejedná. „O účasti na programu Horizon Europe jsme zatím nehovořili. Pro nás je vztah s Evropskou unii velmi důležitý. Žádné konkrétní diskuze se zatím neodehrály. To přitom není žádná kritika EU. Musí nejprve vyřešit COVID-19 a formu spolupráce s Velkou Británií,“ řekl Daan du Toit.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: ScienceBusiness (1, 2), Times Higher Education, Nature, World Economic Forum, The Conversation