Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Menší státy ve vědě více spoléhají na spolupráci se zahraničím

18. 8. 2018
Menší státy ve vědě více spoléhají na spolupráci se zahraničím

Vědci z menších a méně rozvinutých států Evropské unie spolupracují ve větším měřítku se zahraničními kolegy. Naopak nejvýznamnější státy v oblasti výzkumu a vývoje mnohem více využívají domácí spolupráce. Slovinsko a Česká republika se tomuto trendu mírně vymykají.

Databáze Nature Index, která zkoumá data z 82 žurnálů označených experty za nejlepší na světě, nedávno zveřejnila statistiky týkající se vědecké spolupráce zemí Evropské unie. Tento výzkum je založen na tzv. multilateral collaboration score (MCS), což je  index určený k zjišťování míry a podoby spolupráce institucí, států a skupin. Započítány jsou pouze práce, na kterých se podílí 3 a více institucí. Více informací o indexu včetně podrobného vysvětlení jeho výpočtu je k dispozici zde. Výzkum popisovaný níže zjišťuje především poměr mezi 3 druhy vědecké spolupráce: domácí, v rámci EU a mimo EU, a to na úrovni států. 

Větší státy více využívají domácí spolupráci, Francie extrémně

Mezi nejlepší pětici států EU, které celkově nejvíce spolupracují, patří dle zmíněných dat Německo, Velká Británie, Francie, Španělsko a Itálie. V případě těchto zemí je poměr domácí spolupráce v porovnání s ostatními zkoumanými velmi vysoký. Většinou je míra domácí spolupráce téměř v poměru 1:1 s četností spolupráce s ostatními státy EU. Výjimkou jsou francouzští vědci, kteří výrazně upřednostňují domácí spolupráci – ve 48,2 % zkoumaných případů kooperovali právě se svými kolegy ve Francii. Průměrný poměr domácí spolupráce v rámci EU je přitom 17,5 %.

Naopak menší státy, které celkově méně spolupracují, se spoléhají především na kolegy z jiných států EU. Míra domácí spolupráce se u států jako Slovensko, Chorvatsko, Rumunsko, Litva či Lotyšsko pohybuje mezi 8 až 10 %. V Bulharsku, které je nejvýrazněji závislé na partnerech v EU (téměř 65 % případů), tvoří spolupráci v rámci Bulharska dokonce necelá 3 %. Z menších zemí, a to včetně zemí Skandinávie nebo oblasti Beneluxu, má největší podíl domácí spolupráce Slovinsko (24,2 %), které následuje Česká republika. Češi spolupracují mezi sebou ve 21,3 % ze zkoumaného vzorku. Kooperace s odborníky z EU zabírá celkem 44,5 %, ve zbytku případů čeští vědci spolupracují s kolegy ze zemí mimo EU.

Rozdíly v rámci V4

Ze zemí Visegrádské skupiny jsou na tom v oblasti spolupráce velmi podobně Polsko a Česká republika. V celkové četnosti spolupráce jsou nad průměrem EU. Poměr zkoumaných forem spolupráce je také velice podobný. Pouze v případě Polska se méně často vyskytuje domácí spolupráce. Polští vědci naopak více spolupracují s kolegy ze zemí mimo EU. Maďarsko celkově spolupracuje trochu méně, v poměr domácí spolupráce se ale blíží České republice (20,1 %). Slovensko se v souhrnných hodnotách kvantifikujících vědeckou spolupráci pohybuje na spodních příčkách. V rámci Slovenska spolupracují tamější odborníci pouze v 8,1 % případů. 

spolupráce EU.png

 

Autor: Vědavýzkum.cz (NS)

Zdroj: Nature Index (1, 2)