Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Nobelovy ceny za rok 2017

9. 10. 2017

Byly předány letošní Nobelovy ceny, nejprestižnější ocenění ve světě vědy. Ve třech oceňovaných vědeckých oborech zvítězil objev řídících principů cirkadiánních rytmů, možnost měření gravitačních vln a kryoelektronová mikroskopie. Každoroční cenu provází ale také kontroverze.

Jak jsme již informovali, letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young a to za objasnění mechanismů, které řídí cirkadiánní rytmy organismů – nebo laicky řečeno, naše vnitřní biologické hodiny. Směr tohoto bádání má svou tradici i v Česku. Helena Illnerová, bývalá předsedkyně Akademie věd ČR, se zabývala vlivem změny délky dne během ročních období na biologické hodiny v mozku savců. Tento výzkum na Fyziologickém ústavu AV ČR nadále rozvíjí i Alena Sumová a její tým.

Nobelovou cenou za fyziku byl oceněn nový způsob pozorování vesmíru, takzvaný detektor LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory). Ten umožňuje pozorovat gravitační vlny. Jejich existenci sice předpověděl už před sto lety Albert Einstein ve své všeobecné teorii relativity, ale dlouho se mělo za to, že gravitační vlny nebudeme možná nikdy schopni pozorovat. Poprvé v historii se ale gravitační vlny podařilo naměřit 14. září 2015. Vznikly kolizí dvou černých děr vzdálených 1,3 miliardy světelných let od Země a podařilo se je zachytit i přesto, že po takové vzdálenosti byly nesmírně slabé. Za tento objev byli odměněni tři Američané, Rainer Weiss, Bary Barish a Kip Thorne.

Ředitel Astronomického ústavu AV ČR, Vladimíra Karas, řekl pro AVČR.cz, že detekce gravitačních vln představuje kvalitativní posun ve výzkumu kosmu. Jde podle něj o zcela nové okno do vesmíru, které dosud zůstávalo astronomům zakryté: „Jde totiž o detekci a analýzu dosud nejslabšího signálu přirozeného původu.“

Cenou za chemií za rok 2017 byl odměněn vývoj kryoelektronové mikroskopie, která zlepšuje pozorování biomolekul. Ocenění tak poputuje k Jacquesovi Dubochetovi, Joachimovi Frankovi a Richardu Hendersonovi. Tato metoda dokáže překonat dřívější omezení mikroskopických technik a umožňuje získat trojrozměrný obraz sledovaných částic. Podle Královské švédské akademie věd metoda zahájila novou éru v biochemii. Prostřednictvím kryoelektronové mikroskopie je možné biomolekuly velmi rychle zmrazit v průběhu konkrétního biochemického procesu, takže je lze zachytit a zkoumat jejich charakter v různých fázích chemických reakcí. Kromě lepší zobrazovací metody může kryolektronová mikroskopie napomoci i při vývoji nových léčiv. Umožňuje totiž velice dobře zobrazit biochemické procesy membránových bílkovin, na které léčiva často cílí. Kryoelektronovou mikroskopii využívají i různá pracoviště Akademie věd, včetně Biologického centra, Fyzikálního ústavu nebo Ústavu molekulární genetiky.

Udělování Nobelových cen provází ale také řada kritických ohlasů. Předmětem časté kritiky je znevýhodňování žen při udělování cen. Například z 204 udělených Nobelových cen za fyziku ženy dostaly jen dvě. Mnoho záslužných objevů také oceněno nebylo, protože Nobelovu cenu není možné udělit post mortem. Problémem je i charakter ocenění – cenu mohou získat skupiny do maximální velikosti tří osob. Na projektu detekce gravitačních vln ale pracovalo víc než 1000 vědců z 20 zemí světa. Magazín Atlantic také připomíná, že individuální objev je dnes už spíše vzácnost – na výzkumech se podílejí týmy čítající desítky lidí, jejichž práce přispěla k zásadním objevům. Ty ale Nobelova cena nijak neocení.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Akademie věd, Atlantic, Cell Press

Partneři webu a spolupracující instituce