facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Pandemie COVID-19 odkrývá poptávku po open access

17. 9. 2020
Pandemie COVID-19 odkrývá poptávku po open access

Ani ne rok poté, co byl odhalen první případ nemoci COVID-19, zasáhla pandemie globálně do všech oblastí života. Působí nejen ničivě, ale může katalyzovat i některé důležité změny, které by mohly svět posunout vítaným směrem. Tato příležitost se týká i publikačního schématu v podobě otevřeného přístupu k vědeckým informacím - open access.

syd wachs slItfWbhijc unsplash 1

Kvůli rychlému nástupu COVID-19 se vědecká komunita začala zabývat zkoumáním této nemoci a chováním viru SARS-CoV-19. Jako odpověď na pandemii se komunita vydavatelů vědeckých článků rozhodla pro poskytnutí bezplatného přístupu ke kvalitnímu recenzovanému výzkumu souvisejícímu s COVID-19, který by byl za normálních okolností placený. Proto ve vědecké obci vybublala na povrch dlouhotrvající otázka, zda výzkum může být bezplatně přístupný komukoliv. Pokud by se tak skutečně stalo, argument pro otevřený přístup je, že by věda byla doopravdy transparentní a šlo by o urychlení celého procesu.

„Open access vrací smysl vědecké komunikaci,“ uvedla v článku pro magazín iForum Tereza Simandlová, garantka pro open access na Univerzitě Karlově. Jak ale nastavit otevřený přístup tak, aby byl výhodný, jak pro vědecké týmy, tak pro vydavatele?

Výpadky v příjmu vědeckých institucí kvůli pandemii

Akademická obec je pandemií bez pochyb finančně zasažena, a to celosvětově. Velmi špatně na tom jsou například americké či anglické placené univerzity. Vybrané školné tvoří v USA kolem 34 % rozpočtu univerzity. Přerušená studia tak způsobují významný výpadek příjmu. V Anglii se očekává výpadek až 2,47 miliardy liber a v USA neuvěřitelných 23 miliard dolarů. Toto snížení příjmu bude mít samozřejmě dopad i na peníze, které univerzity vynakládají na výzkumnou činnost. Univerzity se proto snaží žádat vydavatele o výrazné slevy nebo žádají přechod k open access.

Pro vědeckou oblast na českých vysokých školách je situace sice jiná, ale neznamená to, že je nedotčená. Poptávka po open access roste i v Česku. Ve vědě má mnoho zastánců, ale zároveň skrývá plno otázek týkajících se přerozdělení peněz.

Open access s procesním poplatkem

Jedním z modelů, které otevřený přístup umožňují, je požadavek procesního poplatku po autorovi publikace. Tento přístup funguje velmi dobře v některých vědeckých odvětvích a v některých částech světa. Na druhou stranu tento způsob vytváří nerovnost pro autory, kteří nemají mnoho prostředků, nejsou v dobře financovaném odvětví vědy nebo jsou jednoduše z chudších zemí. Pro představu, publikovat například ve Scientific Reports stojí necelých 42 tisíc korun.

Tento krok s sebou nese znevýhodnění pro instituce, které vědecké časopisy nejen odebírají, ale také v nich publikují. Americká chemická společnost konstatuje, že z šesti tisíc institucí, které se přihlásily k odběru neplaceného přístupu s procesním poplatkem pro autora, se jich pouze 300–500 podílí na vytváření 85 % publikovaných článků. Záleží tedy na těchto vědeckých institucích, zda jsou ochotny akceptovat finanční zátěž, která z této formy publikování vyplývá.

Navíc se ukazuje, že přechod na open access s procesním poplatkem nebude finančně atraktivní pro komerční vydavatele a možná bude i devastující pro výzkumné společnosti, které pod svojí hlavičkou vydávají také časopisy.

Spojení s komerčním vydavatelem

Je možné očekávat, že tlak na otevřený přístup nastartuje slučování nezávislých výzkumných společností s velkými vydavateli. Už v minulém roce bylo diskutováno mnoho partnerství a posun k otevřenému přístupu s procesním poplatkem by mohl být důležitým hnacím motorem pro další spojenectví.

Americká společnost pro biochemii a molekulární biologii (ASBMB) se například spojila s komerčním vydavatelem Elsevier, který má zkušenosti s přechodem předplácených časopisů na plný otevřený přístup. Stejně tak Instituce pro Inženýrství a technologii (IET) oznámila svoje spojení s Wiley.

Plán S

Výčet všech zádrhelů možná dělá dojem, že open access je ve slepé uličce, ale nemusí tomu tak být. Vlády momentálně vydávají na vědu více finančních prostředků než kdykoliv jindy. Vlády a grantové agentury také stále více podporují a chápou hodnotu otevřeného přístupu.

Dobrým začátkem pro transformaci vědy k otevřenému přístupu může být Plán S, zveřejněný v roce 2018 s podporou evropských fondů. Tato iniciativa, podle jejíhož návrhu musí výzkumníci provádějící výzkum financovaný z veřejných peněz zpřístupnit publikaci ke čtení online zdarma už v okamžiku jejího zveřejnění, má podporu přibližně 20 grantových agentur ve 13 různých zemích Evropy.

Také doporučení Evropské komise ze dne 25. dubna 2018 o přístupu a uchovávání vědeckých informací vyžaduje zpřístupnit 100 % vědeckých publikací financovaných z veřejných prostředků otevřeným přístupem. Česko má v tomto směru zpracovanou Národní strategii otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím a vloni schválený Akční plán, stanovující kroky, které je třeba ve vztahu k doporučení Evropské komise naplnit.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)

Zdroj: The Scholarly Kitchen, World Economic Forum, The Guardian


O otevřeném přístupu ve vědě jsme mluvili také v nedávném rozhovoru s ředitelem Národní technické knihovny Martinem Svobodou.