Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace (CZELO) vznikla v Bruselu v roce 2005 a jejím hlavním cílem je podpora výzkumníků působících v České republice při zapojování do mezinárodních výzkumných projektů a evropské výzkumné spolupráce.
Kancelář CZELO poskytuje aktuální informace o evropském výzkumu (se zaměřením především na rámcový program EU pro vědu a inovace) a svými aktivitami usiluje o propagaci výsledků výzkumu realizovaného v České republice prostřednictvím organizace různých větších či menších akcí určených pro zástupce evropských institucí, partnerské kanceláře a jiné organizace sídlící v Bruselu.
CZELO je financováno z programu INTER-EXCELLENCE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a jako projekt je realizováno Technologickým centrem AV ČR (TC AV ČR). Kancelář je součástí české sítě regionálních a oborových kontaktních organizací, které poskytují služby k rámcovým programům EU – NINET. Úzce spolupracuje s Národním informačním centrem pro evropský výzkum neboli skupinou národních kontaktních pracovníků pro rámcové programy (NICER). Všechny služby kanceláře jsou poskytovány zdarma.
Klíčoví evropští stakeholdeři
CZELO je také součástí sdružení s názvem IGLO. Jde o neformální síť styčných kanceláří pro výzkum a inovace v Bruselu. V rámci této sítě, která sdružuje více než 25 kanceláři ze zemí EU a států asociovaných k rámcovému programu. Pomocí IGLO je rovněž možné vyhledávat partnery do projektů nebo propagovat český výzkum, připadne šířit povědomí o českém výzkumném prostředí.
Evropské technologické platformy (ETP) jsou sdružení, která propojují nejvýznamnější hráče (průmyslové podniky, oborová sdružení a svazy, vysoké školy a další výzkumné organizace, finanční instituce, národní orgány veřejné správy, asociace uživatelů a spotřebitelů) ve strategicky významných technologických odvětvích. Cílem těchto sdružení je definovat a naplňovat vize střednědobého až dlouhodobého výzkumu, vývoje a inovací (tzv. strategická výzkumná a inovační agenda, Strategic Research and Innovation Agenda, SRIA).
ETP by měly být schopné mobilizovat výzkumné a inovační kapacity (nejen) svých členů a naplněním SRIA dosáhnout lepšího postavení svého oboru na evropském i světovém trhu. ETP hrají důležitou úlohu směrem k Evropské komisi – mají poradní funkci a podílí se na přípravě pracovních programů (výzev) rámcových programů. Členové technologických platforem mezi s sebou následně vytvářejí konsorcia a připravují návrhy projektů do H2020: proto je aktivní členství zásadní i pro české relevantní subjekty.
Klíčové instituce jsou také samotné orgány EU, například Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), STOA Panel (Science and Technology Option Assessment), Generální ředitelství Evropské komise včetně Společné výzkumné středisko (JRC, Joint Research Centre). Brožura také mapuje fungování výkonných agentur, které se od institucí a orgánů EU liší tím, že se jedná o samostatné právní subjekty zřízené za účelem provedení konkrétních úkolů podle práva EU. Jde například o Výkonnou agenturu Evropské komise pro malé a střední podniky (EASME), Výkonnou agenturu Evropské rady pro výzkum (ERCEA) či o Výkonnou agentura pro výzkum (REA).
V Bruselu je v současnosti zastoupeno také kolem stovky vysokých škol ze zemí Evropské unie i dalších – kromě institucí ze zemí asociovaných k Evropskému výzkumnému prostoru také z Ruska či Japonska. Existují různé formy zastoupení: univerzita může vyslat svého zaměstnance a vytvořit tak určitý druh pobočky. Další model je založený na spolupráci více vysokoškolských institucí a zřízení společné reprezentace. Kromě toho sídlí v Bruselu také zástupci velkých celoevropských sítí, jako je například Evropská asociace univerzit (EUA), The Guild, síť univerzit hlavních měst Evropy UNICA, sdružení konferencí rektorů, sdružení evropských škol CESAER či evropská asociace pro vysokoškolské vzdělávání EURASHE.
Celou brožuru naleznete zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Technologické centrum AV ČR
