facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

V evropských investicích do vědy panují propastné regionální rozdíly

21. 9. 2019
V evropských investicích do vědy panují propastné regionální rozdíly

V roce 2017 investovala Evropská unie do výzkumu celkem 317 miliard eur, což je v průměru 620 eur na jednoho obyvatele. Rozložení těchto investic je však značně nevyvážené - téměř polovina prostředků se vynaložila v pouhých sedmadvaceti z 266 evropských regionů. Vyplývá to z nedávno vydané zprávy Evropského statistického úřadu.

Regionální statistika Eurostatu v oblasti VaV se zaměřuje na takzvanou intenzitu výzkumu a vývoje, tedy výši výdajů vůči hrubému domácímu produktu, a lidské zdroje ve výzkumu a vývoji. Srovnávanou jednotkou jsou takzvané regiony soudržnosti, označované jako NUTS II.

V roce 2016 vydávaly evropské regiony na výzkum a vývoj v průměru 2,06 % svého HDP, výrazně méně než je Evropskou komisí stanovený cíl (3 %). Nejvíce regionů, které do VaV investovaly přes tři procenta svého HDP, najdeme v Německu, a to hned devět. Čtyři se nacházejí ve Francii, po třech mají také Velká Británie, Nizozemsko, Švédsko, Itálie a Španělsko a po jednom nalezneme v Dánsku a v Rakousku.

Tím ale výčet končí. Až na výjimky je východní polovina evropské mapy zbarvena sytě oranžovou barvou značící výdaje na výzkum a vývoj pod úrovní 1 % HDP, a to včetně většiny Polska, pobaltských států nebo jižní poloviny Itálie. V Česku je dlouhodobě nejnižší intenzita výzkumu a vývoje v regionu Severozápad, tvořeném Ústeckým a Karlovarským krajem, naopak nejvyšší je v regionu Jihovýchod, taženém především brněnskou aglomerací.

eurostat R D intensity 2016

Rekordně do výzkumu investují v Brunšviku

Na druhé straně můžeme najít i regiony, které evropský cíl plní nadstandardním způsobem. Těch, které do výzkumu investují 4 a více procent svého HDP, je v Evropě celkem jedenáct.

V rámci Francie je to například region Midi-Pyrenées, který je sice jedním z nejméně zalidněných v Evropě, na druhou stranu zde ve městě Toulouse sídlí jeden ze dvou hlavních závodů evropského výrobce dopravních letadel Airbus Industries.

Dalším příkladem je belgická provincie Brabant Wallon, kde sídlí mimo jiné nejstarší belgická univerzita, Katolická univerzita v Lovani a je zde také silný farmaceutický průmysl. Výzkum a vývoj má na zdejším HDP zhruba 6,5 procentní podíl.

Absolutním rekordmanem co do intenzity VaV je však dolnosaský Braunschweig. Stejnojmenné čtvrtmilionové město bylo již v roce 2007 vyhlášeno jako německé „City of Science“. Vedle tří zdejších univerzit v okolí sídlí na 27 výzkumných institucí a 250 průmyslových společností působících v high-tech sektoru, což je důvodem toho, že do výzkumu zde plyne více než 10 % celkového HDP. Zářným příkladem fungující spolupráce výzkumného a průmyslového sektoru je i brunšvické letiště Research Airport, které hojně využívají zákazníci právě z oblasti vědy, a které je zároveň významným střediskem leteckého výzkumu.

Nejvíce lidí ve výzkumu pracuje v západním centru Londýna

Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji v Evropě od roku 2005 do roku 2015 vzrostl o více než čtvrtinu na odhadovaných 2,86 milionu osob a asi 1,9 milionu plných pracovních úvazků (FTE).

Největší podíl osob pracujících v oblasti výzkumu a vývoje, téměř pět procent všech zaměstnanců, najdeme v regionu Inner London – West, který zahrnuje londýnské čtvrti jako City, Camden nebo Westminster, jež jsou sídlem řady vysokoškolských institucí. Mezi regiony, kde podíl pracovníků ve VaV překročil 2% podíl, se zařadila i Praha.

Celá regionální ročenka Eurostatu s kapitolou o výzkumu a vývoji je dostupná zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)