Korejská republika se připojuje k Horizontu Evropa
Kromě nedávno opětovně přidružené Velké Británie, která společně s Evropskou komisí dosáhla dohody a zahájila svou účast v Horizontu Evropa a programu Copernicus od 1. ledna 2024 (o události vás portál Vědavýzkum.cz informoval v tomto článku), hlásí rámcový program Evropské unie pro výzkum a inovace na období 2021–2027 další posilu.
Korejská republika oficiálně dokončila jednání o přistoupení k Horizontu Evropa, a stala se tak první přidruženou asijskou zemí mimo evropský region. Celý proces se udál v rychlém tempu – formální rozhovory s Komisí byly zahájeny přibližně před deseti měsíci.
Signe Ratso, členka správní rady Generálního ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise, která byla za EU jednou z hlavních osob ve vyjednávání, uvedla, že „Jižní Korea chce rozšířit své globální vědecké a technologické vazby a pro EU je přirozeným partnerem“.
Stejně jako v případě nedávno přidružených mimoevropských zemí k rámcovému programu v rámci pilíře II – Kanady a Nového Zélandu – bude podle Ratso částka, kterou Jižní Korea poskytne do společného fondu, záviset na finančních prostředcích získaných výzkumnými pracovníky tohoto asijského státu. Ti pravděpodobně získají přístup k financování v rámci pilíře II programu Horizont Evropa v roce 2025.
Možných příčin rychlého a „hladkého" procesu přidružení k Horizontu Evropa ze strany Korejské republiky je – jak nastiňuje portál Science Business – celá řada. První z nich tkví ve skutečnosti, že ačkoli je země stále lídrem v některých technologických oblastech jako jsou polovodiče, její výzkumný systém je zaměřený spíše interně. Korea tak vyvíjí snahu udržet krok v období prohlubující se technologické konkurence. Další z nich má původ v obavě z úniku technologických inovací do Číny. Za tímto účelem byla v zemi v srpnu minulého roku zavedena nová bezpečnostní opatření v oblasti výzkumu poté, co v období 2018–2022 došlo k téměř 100 únikům průmyslových technologií – včetně 24 v oblasti kritických polovodičových technologií.
Aféra na Harvard University: Expertka na výzkum poctivosti měla při svém výzkumu falšovat data
Zpráva Harvard Business School, v níž se řeší údajné falšování dat, kterého se měla dopustit uznávaná profesorka zmíněné instituce Frencesca Gino specializující se na behaviorální tematiku – zejména pak na otázku poctivosti, doporučuje její propuštění. Studie, které Gino publikovala, obsahují spoustu nedostatků, pro které vědkyně „nepředložila dostatečné vysvětlení“.
Téměř 1300stránkový dokument, který podrobně popisuje postup Business School při vyšetřování obvinění z nesprávného postupu při výzkumu členů fakulty, se dostal na veřejnost poté, co federální soudce v polovině března nařídil jeho odtajnění.
Celý proces byl zahájen před třemi lety, kdy Data Colada – blog zaměřený na investigativní analýzu a replikaci akademického výzkumu – poprvé veřejně obvinil Francesku Gino z podvodu s daty. Podle Harvard Crimson, vysokoškolského deníku Harvard University založeného v roce 1873, však tomuto obvinění předcházely práce studentů univerzity, ve kterých bylo na nesrovnalosti a nepodložené praktiky vědkyně poukazováno. Nápadná pak byla i její produktivita, neboť četnost publikovaných studií z její strany výrazně překračovala normu.
Po oficiálním zahájení vyšetřování Gino podala na univerzitu žalobu za poškození pověsti, v rámci které po instituci požadovala odškodnění ve výši 25 milionů dolarů. V této souvislosti aktuálně však není jasné, zda bude zamítnuta, či bude pokračovat.
Francesca Gino uvádí v souvislosti se svým pochybením podle reportu dva důvody. Jako první vysvětlení uvádí čestný omyl, který pravděpodobně způsobili její výzkumní asistenti. Jako druhé vysvětlení nabízí, že „s daty manipuloval někdo jiný než ona sama“. Oba argumenty však byly zamítnuty a šetření dospělo k závěru, že se vědkyně „významně odchýlila od uznávaných postupů příslušné výzkumné komunity a úmyslně, vědomě nebo z nedbalosti se dopustila nesprávného vědeckého postupu“.
Podle nové studie Trumpovy útoky zvýšily důvěru veřejnosti ve vědu
Průzkum zaměřený na pohled veřejnosti na vědce ve Spojených státech během prezidentství Donalda Trumpa, který vedl Jon Miller, politolog z University of Michigan, poukazuje na strmý nárůst důvěry v aktéry vědy. A to navzdory skutečnosti, že republikánský prezident a představitelé administrativy často útočili na adresu Anthonyho Fauciho, tehdejšího šéfa Národního institutu pro alergie a infekční nemoci při Národním ústavu zdraví.
Millerova studie porovnává odpovědi téměř 3 000 lidí ve Spojených státech, kteří byli dotazováni koncem roku 2016, krátce před Trumpovým nástupem do funkce, a znovu koncem roku 2020, téměř rok po pandemii, kdy Trumpovo funkční období končilo.
Podle studie podíl lidí, kteří nemají vyhraněný názor na to, zda důvěřují informacím od vědců a vědeckých orgánů (neutrální hodnocení na pětibodové škále), klesl ze 75 % na 29 %. Dále pak lidé, kteří vyjadřují nízkou nebo velmi nízkou důvěru ve vědeckou odbornost, vzrostla ze 2 % na 13 %, zatímco skupina lidí, kteří si vědy velmi váží, poskočila z 22 % na 57 %. Tyto hodnoty nastaly bez ohledu na politickou příslušnost respondentů. Respondenti sympatizující s Republikánskou stranou se stali jak mnohem důvěřivějšími, a to o 20 procentních bodů, tak i méně důvěřiví (nejde o totožné respondenty). Mnohem vyšší důvěry pak nabyli stoupenci Demokratické strany. „Přibližně 87 % vyjádřilo vysokou nebo velmi vysokou důvěru v roce 2020 ve srovnání s pouhými 42 % v roce 2016,“ jak uvádí studie.
Podle Jennifer Hochschild, politoložky z Harvard University, dává tento nárůst dokonalý smysl. Na základě jejích dřívějších zjištění pandemie donutila lidi opustit jejich komfortní zónu a srovnávat informace, protože zjistili, že „cena za to, že se mýlí, je vysoká“.
Velká Británie vstoupila do Chips JU – v oblasti polovodičů získá 35 milionů liber
Díky účasti ve zmíněném programu Horizont Evropa získají nyní britští vědci a podniky zabývající se polovodiči lepší přístup k financování výzkumu. Dohodou, kterou Velká Británie uzavřela s Evropskou komisí 14. března, se tak země připojuje jako účastnický stát do Chips Joint Undertaking, tedy programu společného podniku pro čipy. Subjektům se v této oblasti dostane podpory 35 milionů liber.
Velká Británie se tak stává v tomto směru významným přínosem pro Evropu, jejímž cílem je v oblasti zajistit vlastní autonomii v oblasti výroby a inovací polovodičů, a tedy i posílit odolnost a konkurenceschopnost v tomto klíčovém technologickém sektoru, v rámci kterého jsou využívány od umělé inteligence po zdravotnictví.
V návaznosti na první aktualitu je třeba zmínit, že se tak Velké Británii otevírají v této oblasti nadějnější vyhlídky na společné financování řady projektů s Jižní Koreou. Ty se zaměří na způsoby využití polovodičových čipů za účelem zlepšení výkonu prostřednictvím pokročilých obalů. Vstup Velké Británie do Chips JU tak značně prohloubí tuto kooperaci s Korejskou republikou po rámcové dohodě (Semiconductor Framework), kterou oba státy podepsaly v listopadu loňského roku.
„Vážíme si toho, že se Velká Británie může podílet na projektech v programu EU Chips Joint. Působení v něm nám umožní spolupracovat s klíčovými partnery z EU na rozvoji a komercializaci vysokonapěťové výkonové elektroniky, kterou vyvíjíme v rámci IKC REWIRE, a také vysokofrekvenční vysokoenergetické technologie, kterou vyvíjíme v rámci programů Velké Británie, Spojených států a Evropské kosmické agentury (ESA),“ okomentoval zmíněný vstup Martin Kuball, předseda Královské akademie inženýrství v oblasti nových technologií a profesor fyziky na University of Bristol.
Tweetování studií zvyšuje zapojení, ne však citace
Podle nového šetření publikovaného v časopise Nature, v rámci kterého bylo analyzováno 550 článků, nevede zveřejnění výzkumné práce na sociální síti X k nárůstu citací. Tento výsledek spojený se zmíněnou sociální sítí, dříve známou jako Twitter, byl verifikován v aktuálním období – po jejím odkoupení Elonem Muskem v roce 2022 – kdy vědci začali platformu opouštět v důsledku rozsáhlejších změn (o kterých vás portál Vědavýzkum.cz informoval v tomto článku).
Průzkum prováděla 11členná skupina vědců v období před nástupem nového vlastníka Elona Muska a před narůstajícími stížnostmi, jež byly spojené s kvalitou platformy. Na sítě postovali vybrané články a srovnali pak počet jejich citací s články, které nepostovali. Postování článku na sítě zvýšilo počet jejich stažení a skóre v Altmetrice, nikoliv však počet citací ve vědeckých článcích.
Výsledky studie potvrzují závěry studie od Stefanie Haustein z University of Ottawa, jejíž výzkum z roku 2013 zjistil nízkou korelaci mezi příspěvky na platfomě X (v té době Twitter) a citacemi.
Další krok Švýcarska za možností podávat ERC granty
Evropská rada přijala mandát k jednání se Švýcarskem. Po prvotním formálním zahájení rozhovorů umožní přechodná opatření podávání žádostí Evropské radě pro výzkum v letošním roce a celý program v roce 2025 – za předpokladu, že bude včas dosaženo dohody.
„Na základě tohoto mandátu (který byl schválen Švýcarskou federální vládou 8. března) bude nyní Komise moci zahájit formální jednání se Švýcarskem o rozsáhlém balíčku opatření,“ uvádí prohlášení Evropské rady. „Očekává se, že jednání budou zahájena v nadcházejících dnech.“
Švýcarským akademikům se tak otevírá možnost žádat o granty ERC v rámci tzv. přechodných opatření. Ta se budou vztahovat i na všechny výzvy programu Horizont Evropa v roce 2025, ale až poté, co obě strany sjednají dohodu o přidružení. V tomto ohledu je možné, že ji podepíší jak orgány EU, tak Švýcarska před koncem roku 2025. První výzvou ERC, která by v tomto směru mohla být k dispozici, budou pokročilé granty na rok 2024 otevřené 29. května.
Jedná se tak o přerušení delší pauzy, která započala v roce 2021 vyloučením Švýcarska z programu Horizont Evropa, kdy Bern odstoupil od širších rozhovorů o vytvoření nového právního rámce pro vztahy mezi Švýcarskem a EU. Pokud bude následující kooperace úspěšná, skončí tak frustrující a pro švýcarský výzkum „škodlivé období“. Švýcarští rektoři univerzit v tomto směru opakovaně varovali, že toto odloučení Švýcarska poškozuje výzkumnou zdatnost země.
Autor: Jan Michal (Vědavýzkum.cz)
Zdroje: Evropská komise (1, 2), Evropská rada, Horizont Evropa (1, 2), Science Business (1, 2, 3, 4), Data Colada, Science, Nature, Harvard Crimson, PLOS ONE, Chronicle of Higher Education, Oxford Academic, Grant Garant, GOV. UK (1, 2)
