Při výzkumu měsíčních hornin bude NASA nově spolupracovat s Čínou
Významná spolupráce mezi Spojenými státy a Čínou je regulována americkým zákonem. Ten zakazuje využívání prostředků, jež vlastní NASA, na čínské projekty nebo na projekty společností vlastněné Čínou. Kooperaci však lze uskutečnit v případě, že NASA potvrdí Kongresu, že nehrozí riziko přenosu jak technologií, tak dat do Číny, a za předpokladu, že se na studiích nepodílejí čínští úředníci zapojení do porušování lidských práv.
Právě k tomuto schválení došlo v průběhu listopadu, kdy NASA ve svém oznámení adresovaném vědcům, jež financuje, uvedla, že zmíněné osvědčení Kongresu poskytla. Výzkumní pracovníci spojení s NASA tak budou mít přístup k 1,7 kilogramu měsíční půdy a hornin, které v roce 2020 přinesla na Zemi úspěšná mise Čchang-e 5.
Pro Spojené státy bude přístup k měsíčním horninám přínosný zejména díky možnosti porovnat je se vzorky z misí Apollo. Tato komparační studie může přinést poznatky o tom, jak měsíční materiály zvětrávají a jaký je tepelný vývoj Měsíce.
Lze však říci, že v tomto směru ze spolupráce těží více Spojené státy, neboť NASA se s Čínou o vzorky z mise Apollo nepodělila.
„Hledáme možnost výměny vzorků, která by umožnila Číňanům ucházet se o vzorky Apolla nebo spolupracovat s americkými vědci bez omezení. My, vědci, toužíme po tom, aby se zeď mezi oběma zeměmi zbořila!“ okomentoval situaci Long Xiao, planetární geolog z China University of Geosciences.
Vědecký panel parlamentu EU terčem kritiky kvůli nedostatečné transparentnosti
Funkcí nezávislého vědeckého poradního panelu Evropského parlamentu (European Parliament's Science and Technology Options Assessment – STOA) je poskytovat parlamentu vědecké poradenství při projednávání složitých právních předpisů. Panel, který byl založený v roce 1987 a tvoří jej 27 poslanců Evropského parlamentu, si zprávy a výstupy nechává vypracovat od nezávislých výzkumných pracovníků.
V současné době se však STOA stal předmětem kontroverze kvůli nezávislé zprávě o navrhované reformě farmaceutické legislativy EU, která byla po třech dnech od zveřejnění bez vysvětlení stažena. Bojovníci za transparentnost se v této souvislosti podle serveru Politico tážou, zda hlavním důvodem tohoto úkonu nebyl politický tlak ze strany Pernille Weiss z Evropské lidové strany (EPP) a rovněž předsedy panelu Christiana Ehlera, jenž od doby svého jmenování prosazoval výrazné posílení panelu. Ehler podle svých slov chtěl STOA povýšit na „arbitra a hlídacího psa pro hlavní rámec vědy a akademické obce v Evropě“.
Sekretariát STOA po stažení zprávy a negativní odezvě uvedl, že návrh studie byl zveřejněn předčasně – ještě předtím, než byly zodpovězeny otázky spojené s metodikou autorů a důkazů, které stojí za jejich doporučeními. Nato však při dalším zasedání panelu několik členů namítlo, že pro odložení zveřejnění zprávy o farmaceutickém průmyslu neexistuje žádný důvod, neboť nebylo požadováno žádné odborné posouzení.
Incident tak dal vzniknout diskusi o reformě STOA, tak aby v panelu byly zastoupeny všechny politické skupiny, což by mělo zlepšit jeho důvěryhodnost. Kritizované vnitřní procesy navíc mohou zpochybňovat vědce, kteří výstupy navrhují. Své obavy vyjádřili i poslanci Evropského parlamentu, kteří nejsou zapojeni do činnosti STOA.
„Pokud existuje byť jen sebemenší podezření, že tyto zprávy jsou cenzurovány nebo staženy nebo je autor zprávy z politických důvodů požádán o přezkoumání své vlastní zprávy, nevypadá to příliš dobře,“ okomentoval situaci europoslanec Marc Botenga pro Science Business.
Existuje korelace mezi akademickým úspěchem v sociologii a hudbou?
Hudba může zlepšit náladu, snížit úzkost či vyjádřit nepopsatelné emoce. Existuje však spojitost mezi hudební aktivitou a akademickým úspěchem? Les Back, vedoucí katedry sociologie na University of Glasgow, ve svém článku tvrdí, že ano. Ve své práci Back tento trend sleduje od zakladatelů sociologie Maxe Webera, Theodora Adorna a Williama Edwarda Burghardta Du Boise přes Howarda Beckera a Rolanda Barthese – oba poslední zmínění byli jazzoví pianisté – až po současnost, kdy se několik bývalých profesionálních hudebníků dostalo na akademickou půdu.
„Weber v očích veřejnosti či akademiků působí jako velmi přísný německý intelektuál. Byl však také nadšený zpěvák a klavírista,“ uvedl Les Back v rozhovoru pro Times Higher Education a zároveň odkázal na skutečnost, že Weber napsal první sociologii hudby, tedy dílo Racionální a sociologické základy hudby (Die rationalen und soziologischen Grundlagen der Musik).
V části práce, v níž se Back věnuje současnosti, hovořil s 28 sociology o jejich hudebním zázemí. Mezi zúčastněnými byli známý kulturní kritik Paul Gilroy, nyní profesor humanitních věd na UCL (talentovaný kytarista), kanadská datová socioložka Evelyn Ruppert, působící na Goldsmiths, University of London (jazzová trumpetistka), a David Beer, profesor sociologie na University of York (dříve kytarista indie rockové skupiny).
Francie ohlašuje zásadní změny v systému výzkumu
Francouzský prezident Emmanuel Macron 7. prosince představil plán reforem, jehož úkolem bude vyřešit dlouhodobé stížnosti na těžkopádnost francouzského výzkumného systému. Soubor reforem, jenž je autoritami označován za „nejzásadnější změnu“ posledních dvaceti let, má omezit byrokracii a podle slov Macrona postavit vědu „do centra politického rozhodování“.
Součástí ohlášených změn má být nově vytvořená dvanáctičlenná prezidentská rada pro vědu, součástí které budou i nositelé Nobelovy ceny ekonom Jean Tirole a fyzik Alain Aspect. Ty doplní – v celkovém složení sedmi mužů a pěti žen – další vědci z řady oblastí, a to včetně filozofie, sociologie, informatiky, medicíny a ekologie. Cílem této skupiny expertů bude poskytování odborné pomoci prezidentovi v klíčových otázkách.
Dalšími změnami má být i zjednodušení administrativních procesů, snížení počtu hodnocení kvality, rozhodování o financování grantů do šesti měsíců namísto jednoho roku, podpora spolupráce mezi univerzitami a veřejnými výzkumnými institucemi. Univerzity se také mají dále dočkat zlepšení autonomie – bude jim umožněn dohled nad univerzitními výzkumnými skupinami, v rámci kterých jsou zapojeni výzkumní pracovníci z národních agentur.
Evropská komise uvítala politickou dohodu o Aktu o umělé inteligenci
Začátkem prosince se vedoucí představitelé EU dohodli na dlouho avizovaném Aktu o umělé inteligenci, tedy nové legislativě, jejímž cílem je zavést dodatečné a odstupňované kontroly užití AI. Na základě postupu budou systémy AI rozděleny na základě rizika do čtyř kategorií: minimálně rizikové, vysoce rizikové, nepřijatelně rizikové a obsah s rizikovým potenciálem, u kterého bude nutné zlepšit transparentnost.
U poslední kategorie tak bude nutné uživatele upozornit, že například komunikuje s chatbotem, či dostatečně jej informovat o skutečnosti, že zobrazovaný obsah je generovaný umělou inteligencí.
Evropská komise tak v tomto směru aktualizovala Evropský kodex chování pro integritu výzkumu (European Code of Conduct for Research Integrity) za účelem zahrnutí pokynů týkajících se umělé inteligence.
Hluboké škrty ve výdajích na výzkum byly díky lobbingu jihokorejských vědců odvráceny
Jihokorejští vědci si oddechli poté, co došlo k zamezení některých navrhovaných škrtů ve financování výzkumu. Dokonce se díky lobbingu vědeckých pracovníků mírně podpoří i základní výzkum. Celkové výdaje na výzkum a vývoj však přesto klesnou o 8 %, což znamená, že Jižní Korea poprvé za 33 let sníží rozpočet pro tyto oblasti.
Jihokorejská vláda během září překvapila nejen mnoho svých vědců, když náhle navrhla snížit výdaje na výzkum o 10,9 % v roce 2024 a přesunout zdroje do řady nových iniciativ.
Návrh však podle slov Ji-Joon Songa, strukturálního biologa z Korejského institutu vědy a techniky (Korea Advanced Institute of Science and Technology – KAIST), vyvolal odpor výzkumných pracovníků. Ti poté zorganizovali občanské úsilí, které překračovalo hranice institutů a oborů a zahrnovalo i petice a osobní setkání s poslanci Národního shromáždění z vládnoucích i opozičních stran.
„Vysvětlovali jsme, jak by rozpočtové škrty v základním výzkumu zásadně ovlivnily výzkumné prostředí,“ uvedl Ji-Joon Song.
Poslanci Národního shromáždění v reakci na toto úsilí oznámili kompromisní usnesení jen několik dní předtím, než 21. prosince schválili revidovaný rozpočet na rok 2024. V něm se požaduje, aby celkové výdaje na výzkum a vývoj klesly o 8 % na 28,6 bilionu wonů (22 miliard amerických dolarů). Podpora základního výzkumu však nyní mírně vzroste, a to o necelá 2 % na 2,63 bilionu wonů (2 miliardy amerických dolarů).
„Pozvedli jsme svůj hlas a vláda skutečně vyslechla naše obavy a pokusila se situaci zlepšit. Je to opravdu slibné,“ okomentoval odvahu vědců Song. Některé otázky, jako je financování programu na podporu pro začínající vědce a výzkumné pracovníky na regionálních univerzitách či plánované snížení financování velkých programů, které podporují výzkum v národních ústavech, však zůstávají nezodpovězeny.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
