Předseda německé Fraunhoferovy společnosti rezignoval kvůli obvinění ze zneužití finančních prostředků
Šéf největší německé organizace pro aplikovaný výzkum Fraunhofer-Gesellschaft rezignoval na svou funkci poté, co nezvykle veřejný skandál, týkající se cestovních a osobních výdajů, přiměl ministra pro výzkum k vyslovení požadavku na změnu v představenstvu.
V prohlášení zveřejněném 25. května 2023 Fraunhoferova společnost uvedla, že Reimund Neugebauer, který byl jejím prezidentem téměř 11 let, odstoupil „po vzájemné dohodě“. Neposkytla žádné další vysvětlení, ale uvedla, že jeho nástupcem bude Holger Hanselka, který je v současné době prezidentem Technologického institutu v Karlsruhe.
Oznámení bylo učiněno během výroční Fraunhoferovy konference, která se letos konala v Drážďanech, uprostřed skandálu, který otřásl celou oblastí německého aplikovaného výzkumu. Neugebauerovo funkční období mělo původně trvat do roku 2024, ale v únoru Spolkový účetní dvůr v Německu informoval o „četných porušeních“ finančních pravidel, včetně překročení limitů výdajů členů výkonné rady na hotelové pobyty a pronájem luxusních automobilů.
Více k tématu jsme psali na Vědavýzkum.cz zde.
Mariyu Gabriel dočasně ve funkci nahradí Margrethe Vestager
Evropská komise potvrdila, že komisařka pro výzkum Mariya Gabriel rezignovala na svou funkci v Bruselu a bude se věnovat sestavení příští bulharské koaliční vlády. Gabriel odcestovala zpět do Sofie, aby pomohla své středopravicové straně GERB sestavit vládní koalici poté, co minulý měsíc v předčasných volbách získala 26,5 % hlasů. Mariya Gabriel by se v následujících měsících měla stát bulharskou premiérkou.
Oblast jejího původního působení bude rozdělena na dvě části: místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas převezme školství, kulturu a mládež, místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestager bude dočasně zodpovědná za oblast inovací a výzkumu.
Reakce na pověření Vestager jsou však smíšené. Jeden z hlavních hlasů pro výzkum, poslanec Evropského parlamentu Christian Ehler, uvedl, že mít na starosti Vestagerovou není „příliš uklidňující“.
Naproti tomu Mattias Björnmalm, generální tajemník univerzitního sdružení CESAER, uvedl, že Vestagerová a Schinas budou „spolehlivou dvojicí rukou“. Důležitá práce na strategiích EU v oblasti digitalizace, dat a umělé inteligence bude totiž i nadále pokračovat.
O tématu jsme informovali v blogu CZELO.
Rumunsko podniká kroky k ukončení boje o gama paprsek v laserové laboratoři
Rumunský národní institut fyziky a jaderného inženýrství IFIN-HH a konsorcium EuroGammaS dosáhly dohody, která by mohla ukončit roky trvající soudní spory o zařízení, které má doplnit jeden z nejvýkonnějších výzkumných laserů na světě v infrastruktuře extrémního světla (ELI-NP) v Bukurešti.
Dohoda odblokovává napjatou situaci, která se táhla od roku 2015 kvůli laseru, který měla společnost EuroGammaS podle smlouvy s ELI-NP vyrobit a instalovat. Rumunský ministr pro výzkum Sebastian Burduja po setkání v ELI-NP se zástupci konsorcia EuroGammaS v květnu 2023 uvedl, že k průlomu v jednání došlo díky „mimořádnému týmovému úsilí na diplomatické, právní a administrativní úrovni“.
ELI-NP byla první výzkumnou infrastrukturou vybudovanou ze strukturálních fondů EU a měla být součástí konsorcia evropských výzkumných infrastruktur ELI-ERIC, které propojuje laserovou laboratoř v Rumunsku s obdobnými laboratořemi v Česku a Maďarsku.
Rumunsko se dopustilo chyb při uzavření smlouvy se společností EuroGammaS na vybudování gama svazku, který je sekundární k hlavnímu laserovému systému vysoké intenzity v ELI-NP. Nyní se zdá, že díky diplomatickému úsilí v uplynulém roce jsou obě strany připraveny zakopat válečnou sekeru a pokračovat v projektu.
Dohoda by mohla otevřít cestu k zastavení soudních sporů u rumunských soudů a umožnit pokračování spolupráce mezi společnostmi ELI-NP a EuroGammaS.
Švýcarsko oznámilo záložní financování pro žadatele o podporu z programu Horizont Evropa
Švýcarská federální rada vyhlásila granty ve výši 625 milionů eur pro výzkumné pracovníky, kteří se letos chtějí účastnit programu Horizont Evropa a dalších programů EU, jako je Euratom, ITER a Digitální Evropa.
Švýcarsko není přidruženou zemí programu Horizont Evropa a v současné době je vyloučeno i z dalších programů EU, což znamená, že švýcarští výzkumní pracovníci nemají přístup k financování ze strany Evropské komise. Mohou se však účastnit přibližně dvou třetin výzev programu Horizont Evropa, pokud mají vlastní finanční prostředky.
Mezi části programu Horizont Evropa, do kterých nemají švýcarští výzkumní pracovníci přístup, patří výzvy k individuálnímu financování, jako je Evropská rada pro výzkum (ERC), Evropská rada pro inovace (EIC) a individuální projekty, které jsou součástí akcí Marie Skłodowska-Curie.
Švýcarští výzkumní pracovníci mají rovněž zakázáno účastnit se projektů v oblasti kvantové vědy, vesmíru a vysoce výkonné výpočetní techniky, a to z důvodu omezení EU týkajících se citlivých technologií.
Financování bude fungovat jako provizorium, zatímco Brusel a Bern budou pokračovat v rozhovorech o budoucnosti bilaterálních vztahů, které by mohly otevřít cestu k přidružení Švýcarska k programu Horizont Evropa.
Španělsko přijalo národní strategii otevřeného přístupu
Španělsko schválilo čtyřletou národní strategii otevřeného přístupu k vědě, podle níž budou všechny výstupy výzkumu financovaného z veřejných zdrojů po zveřejnění zdarma k dispozici. Podle této strategie se otevřený přístup stane standardem pro veškerý výzkum financovaný přímo či nepřímo z veřejných prostředků.
Vláda prostřednictví nové strategie cílí na to, aby opatřeními posílila kvalitu a transparentnost vědy ve Španělsku, umožnila rychlejší šíření znalostí a podpořila přechod na digitální a nízkouhlíkové hospodářství. Rozpočet, který byl v roce 2023 ve výši 23,8 milionu eur, bude každoročně zachován až do roku 2027.
LERU zvolilo Lindu Doyle svou novou předsedkyní
Dne 12. května 2023 zvolili rektoři Ligy evropských výzkumných univerzit (LERU) novou předsedkyní LERU Lindu Doyle, prorektorku Trinity College v Dublinu. Zároveň jmenovali dva nové členy správní rady: Henrika C. Wegenera, rektora Kodaňské univerzity, a profesora sira Petera Mathiesona, prorektora a ředitele Edingburské univerzity. Společně budou dohlížet na činnost LERU a stanovovat její politiku a strategie na příští tři roky. Prof. Kurt Deketelaere byl znovu jmenován generálním tajemníkem LERU.
EU a Korejská republika zahájily formální jednání o přidružení k programu Horizont Evropa
Evropská komise a Korejská republika zahájily 22. května 2023 formální jednání o přidružení Koreje k programu Horizont Evropa. Spolupráce mezi EU a Korejskou republikou v oblasti výzkumu a inovací se řídí Dohodou o vědeckotechnické spolupráci, která vstoupila v platnost v roce 2007, a kterou sleduje a řídí Smíšený výbor pro vědeckotechnickou spolupráci.
Korea formálně vyjádřila svůj zájem o přidružení k programu Horizont Evropa předložením dopisu o záměru během 7. zasedání Společného výboru pro vědeckotechnickou spolupráci, které se konalo 14. února 2022 v Soulu.
Přidružení k programu Horizont Evropa by znamenalo, že korejské výzkumné a inovační subjekty by se mohly účastnit výzev programu Horizont Evropa ke spolupráci zaměřených na globální výzvy za stejných podmínek, jako subjekty z členských států EU. Kromě toho by měly přístup k financování z programu Horizont Evropa a mohly tak některé akce koordinovat.
Zástupci korejských orgánů by navíc měli právo působit jako pozorovatelé v programových výborech, které utvářejí obsah pracovního programu Horizont Evropa. Sdružení by rovněž přispělo k širším a silnějším mezilidským sítím.
Tisíce lidí protestují proti novému mexickému zákonu o vědě
Více než 14 000 lidí podepsalo dopis protestující proti schválení nového zákona o vědě v Mexiku. Jeho odpůrci tvrdí, že nová legislativa upevňuje moc nad vědou v rukou vlády a ignoruje přání vědecké komunity.
Signatáři dopisu, kteří plánují uspořádat protestní pochod, také tvrdí, že mexická vládnoucí strana prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora zákon uspěchala a jeho schválení podle nich neproběhlo podle běžných parlamentních procedur.
Zákon by podle kritiků mohl mít trvalé negativní dopady na různé aspekty vědy a vzdělávání, od financování výzkumu až po práva duševního vlastnictví. Významnou obavou vyplývající ze zákona je snížení financování základní vědy, nebo potenciální ohrožení práv duševního vlastnictví. Zákon totiž například stanovuje, že pokud projekt získá vládní financování, veškeré výsledné duševní vlastnictví zůstane majetkem vlády, pokud nedojde k předchozí dohodě. Obavy se týkají také oblasti budoucího vzdělávání výzkumných pracovníků.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
