Podle Johnsonové je potřeba provést systematickou a důkladnou analýzu ve vědě, aby se odhalily případy rasismu či sociální nerovnosti na amerických univerzitách a vědeckých institucích. Tato analýza by měla být završena ustavením organizace, která se tomuto zkoumání bude věnovat i nadále.
Vyšetřování se nezastaví na povrchu
„Jsem ráda za tento podnět,“ říká McNutt a dodává: „Mohli bychom zopakovat něco podobného, jako když jsme provedli rozsáhlý průzkum sexuálního obtěžování na akademické půdě v roce 2018. Obávám se, že systematický rasismus je zakořeněný velmi hluboko.“
Průzkum má navázat na předchozí studii o rasové rozmanitosti vědecké praxe a také na způsoby, které rozšíří zapojení v minulosti opomíjených menšin. Nynější studie jde ovšem hlouběji. Marcia McNutt požaduje provedení důkladných interních rozhovorů napříč vědeckou komunitou, které by měly odhalit, zda jsou všichni lidé ve vědeckých institucích patřičně oceňováni a podporováni. Univerzity by dále měly sestavit své programy tak, aby řešily otázky spravedlivého začleňování všech akademických pracovníků.
Akademici studii podporují
Téma rasismu je velmi skloňované po násilných smrtích George Floyda, Ahmauda Arbery a Breonny Taylor, na základě kterých začalo sílit hnutí Black Lives Matter. V USA propukají rasové nepokoje a nevyhýbají se ani akademickým kruhům. Stovky vědců například v červnu vyhlásily stávku. Akademičtí pracovníci na sociálních sítích sdílejí příběhy, jak se stali obětí předsudků kvůli barvě své pleti pod hashtagem #BlackintheIvory.
Odmítání rasismu je přetřásané téma i v redakcích uznávaných vědeckých časopisů. Časopis Nature publikoval článek černošských akademiků, který vyzýval ostatní k zamyšlení se nad rasismem na univerzitách. Editoři dalšího prestižního časopisu, Cell, zveřejnili prohlášení, že americká věda má problém s rasismem. S výčtem všech problémů začali ve své redakci, protože mezi 13 editory není ani jeden s tmavou barvou pleti. Poukazují na to, že celý problém je už v systému integrace mladých černošských studentů na univerzitách.
Je potřeba odstranit privilegované skupiny
Podle bývalé prezidentky American Public Health Association Camary Phyllis Jones si vědečtí pracovníci myslí, že akademická hodnost je důsledkem jejich tvrdé práce. Nezamýšlejí se ale nad tím, že měli hned od počátku velkou výhodu - byli to američtí občané s bílou pletí a většinou muži. Mnoho pracovitých a inteligentních lidí je znevýhodněno tím, že nejsou součástí těchto privilegovaných skupin.
„Někteří akademici nechtějí mluvit o rasismu,“ říká Cato Laurencin, předseda Kulatého stolu černošských mužů a žen ve vědě v rámci NASEM. „Velmi často je snazší mluvit spíše o potřebě rozmanitosti a nevědomých předsudcích. Tato slova naznačují, že to myslíme dobře, ale je na každém, jak si to přebere,“ dodává.
O strukturálním rasismu na akademické půdě je přesvědčen i Freeman Hrabowski, který v roce 2011 vedl studii o zrovnoprávnění menšin ve vědě a který byl u zrodu Meyerhoffova programu na podporu studentů.
Nadaný černoch s titulem PhD nemá jistou budoucnost
„V Meyerhoffově programu jsme podporovali mladé studenty, kteří jsou nadšení a chtějí pokračovat na doktorském studiu. Nedomysleli jsme ovšem, že talentovaný černošský vědec s titulem PhD nemá automaticky otevřené dveře pro další rozvoj na rozdíl od bílých absolventů,“ míní Hrabowski.
Model, ze kterého lze čerpat inspiraci, je už dlouho fungující ADVANCE program zabývající se konkrétními organizačními změnami pro rovnost pohlaví ve vědě. Dotuje ho americká National Science Foundation (NSF).
Kde sehnat peníze?
NSF se zavázala uvolnit 1,5 milionu dolarů, pokud by byl předložen návrh, jak se doopravdy vyrovnat s rasismem na vysokých školách. Celková suma, která byla schválena na podporu vyrovnání se s rasismem v akademickém prostředí, by měla podle Sněmovny reprezentantů dosáhnout 1,3 bilionu dolarů. Tuto částku musí ještě zvážit senát a je nepravděpodobné, že se to stihne do října, kdy začíná fiskální rok 2021.
Další možností je, že NASEM bude studii financovat sama, nebo se najde nevládní subjekt, který by vložil do šetření peníze. Nezávisle na tom, kdo zaplatí účet, NASEM tvrdí, že příprava studie započne ještě dřív, než bude zajištěno financování.
Klíčové sdělení, které by měla zpráva obsahovat, je samotná implementace změn do jednotlivých akademických institucí. Johnsonová si slibuje, že se potom podaří vymýtit rasovou nerovnost na základě barvy pleti.
Autor: Vědavýzkum.cz (ED)
Zdroj: ScienceMag, Nature
