Přestože zastoupení žen mezi studujícími magisterského a doktorského studia v České republice v průběhu posledních 20 let roste, tato skutečnost však zatím nemá vliv na situaci ve výzkumu samotném. Největší propad v zastoupení žen ve vědě je mezi absolventkami doktorského studia a následnou další vědeckou kariérou (psali jsme také zde). Jeden z důvodů pro ztrátu vědkyň je složité kloubení vědy a rodičovství. Vedle nedostatečných možností péče o malé děti u nás (psali jsme například zde) byl dlouhou dobu na vině systém grantové podpory znevýhodňující mladé vědkyně, kterým z důvodu péče o malé děti nastala mezera v kariéře.
Vývoj situace dlouhodobě sleduje NKC – gender a věda (pracoviště Sociologického ústavu AV ČR, které se zaměřuje na podporu genderové rovnosti ve výzkumu). Toto pracoviště také vydalo v roce 2020 materiál – Genderová rovnost ve výzkumu a vývoji – příručka pro poskytovatele, v němž je popsáno několik oblastí, kde může potenciálně docházet k nerovnostem mezi muži a ženami, jsou zde uvedeny příklady praxe od nás i ze zahraničí a vše je doprovázeno doporučeními, jak se se situacemi vyrovnat. Nejdůležitější je, aby pravidla, jak postupovat v případě rodičovství, byla jasná a daná, což se dříve nedělo a výzkumnice nevěděly, zda si vůbec mohou v době plánování grantu plánovat také rodinu.
V předchozím díle jsme popsali, jak si v podpoře žen a rodičů obecně stojí největší české grantové agentury – GA ČR a TA ČR. V tomto díle se zaměříme na AZV, návratové granty a evropskou perspektivu.
Nejmenší z námi oslovených grantových agentur – Agentura pro zdravotnický výzkum Česká republiky – AZV, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví, začala s implementací agendy až před necelými dvěma lety. Informace k problematice mateřství a rodičovství jsou na stránkách agentury k nalezení pouze v sekci FAQ, kde je také uvedena kontaktní osoba.
AZV vznikla roku 2014 s cílem podpořit aplikovaný výzkum ve zdravotnictví. Přestože ve zdravotnictví a medicínských oborech je poměr žen a mužů prakticky vyrovnaný, a přestože v roce vzniku agentury již debata o podmínkách grantových agentur směrem k ženám a rodičům běžela, začala agentura téma rodičovství a vědy řešit až na základě „celospolečenské debaty a žádostí samotných navrhovatelek/řešitelek a taktéž podnětů od hodnotitelů projektů,“ jak uvádí Iva Škach Vrbíková, vedoucí Oddělení projektové podpory a tajemnice Vědecké rady AZV ČR. Mimochodem, tento orgán má pouze jednu ženu z 16 a stejná situace je v předsednictvu AZV – žena je zde pouze Eva Zažímalová mezi dalšími šesti muži. Stejně tak mezi hodnotiteli projektů je mezi předsedy a místopředsedy těchto panelů podle Výroční zprávy z roku 2022 pouze jediná žena z 20. AZV rozdala v roce 2022 na výzkum přes 1 mld. korun.
Jaké podpůrné prostředky tedy AZV zavedla? V rámci podávání návrhu projektu lze v Podprogramu 2 (Juniorské projekty) odečíst dobu mateřské/rodičovské dovolené, dlouhodobé nemoci, případně pauzu způsobenou jinými objektivními důvody, od časového limitu 8 let od udělení akademického titulu Ph. D. nebo jeho ekvivalentu. Tuto nově zavedenou možnost odečtu při přerušení kariéry v soutěži VES 2024 u grantů pro juniorní výzkumníky Podprogram 2 využilo 12 z 52 navrhovatelek a celkově vzrostl mezi lety 2023 a 2024 počet žen – navrhovatelek z 53 na 66 %.
Při hodnocení návrhu projektu AZV přihlíží k přestávkám v kariéře z důvodu mateřské a rodičovské dovolené, nemoci či péče o blízkou osobu. V rámci řešení projektů je možná změna řešitele/řešitelky po dobu mateřské/rodičovské dovolené, případně zkrácení úvazku. Je možné prodloužit dobu řešení projektu, nelze jej však přerušit. Také AZV umožňuje zahrnout náklady na péči o děti a další závislé osoby mezi doplňkové náklady.
Evropské snahy
Proč je ale téma žen ve vědě a narovnávání podmínek u nás stále ožehavé a nedořešené téma? „Jde o agendu, kterou mnozí vnímají jako ohrožení kvality vědy samotné. Věda ale ani nyní nefunguje meritokraticky, jelikož z ní odcházejí lidé ne proto, že by byli nekvalitní, ale proto, že jsou nekvalitní pracovní podmínky včetně nízkých platů, nejistý kariérní výhled, netransparentnost a inbreeding, stereotypy vůči vědkyním-matkám, ale i sexismus a sexuální obtěžování. Situace se ale mění, a to je důležité,“ dodává Marcela Linková, vedoucí NKC – gender a věda.
Stále jsou však rozdíly mezi tuzemskými grantovými agenturami a například evropskými ERC granty obrovské. „ERC má ustavenou Pracovní skupinu pro gender a diverzitu, má svůj Plán genderové rovnosti a realizuje školení pro hodnotitele v oblasti předcházení genderovým předsudkům. Také pravidelně publikuje detailní statistiky o uchazečích a úspěšnosti dle typů grantů a vědních oblastí v časových řadách tak, že je možné sledovat vývoj v čase,“ upozorňuje na situaci u ERC grantů Linková a dodává, proč jsou evropské aktivity na poli genderu ve vědě důležité: „Poskytují možnost spolupráce, sdílení zkušeností a výměny informací o zaváděných opatřeních. V rámci námi koordinovaného projektu Horizontu Evropa GENDERACTIONplus funguje tzv. Community of Practice evropských grantových agentur, v rámci níž se řeší otázky od integrace genderové dimenze, přes otázky genderových předsudků v hodnocení až po to, jakou roli mají grantové agentury při řešení problematiky genderově podmíněného násilí včetně sexuálního obtěžování.“
Návratové granty
Speciálním grantem zaměřeným na ženy ve vědě je potom prestižní Talentový program L’Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě. Ten byl založen v Paříži v roce 1998 za účelem podpory žen – vědkyň. Program si klade za cíl oceňovat úspěchy již etablovaných vědkyň a vliv jejich odborné činnosti na současnou společnost, ale rovněž poskytovat podporu mladým vědkyním na počátku jejich kariéry. Od svého vzniku se postupně rozšířil do mnoha států světa a vyznamenal více než 4 100 žen ze 110 zemí. V České republice byl talentový program realizován poprvé v roce 2006 a každoročně oceňuje nadějné vědkyně, vybrané odbornou porotou. Za tu dobu ocenil již 47 českých vědkyň a rozdal mezi ně cca 10 milionů korun. V roce 2024 plánuje ocenit 3 vědkyně, mezi něž rozdělí 600 000 Kč. Tyto prostředky mohou vítězky využít jakkoliv. Žadatelky musí splňovat kritéria dokončeného Ph. D. vzdělání, věku pod 40 let a jejich výzkumný projekt musí být realizován v České republice. „L'Oréal Pro ženy ve vědě má nepochybně pozitivní dopad na konkrétní vědkyně, protože poskytuje prostředky, které je možné využít na cokoli, včetně hlídání dítěte. V tom jde o unikátní ocenění a myslím, že to je i hlavní aspekt, které vědkyně, které jej získaly, oceňují,“ popisuje Marcela Linková.
Podmínky pro ženy a rodiče ve vědě se snaží narovnávat také speciálně zacílené granty. Mezi ně patří například Pamětní grant Martiny Roeselové, který již několik let uděluje NF IOCB Tech. Ten je určen vědcům – rodičům v přírodních vědách, kteří pečují o malé dítě, a hradí se z něj výhradně náklady na jejich péči. Příběhy laureátů tohoto grantu jsme přinesli například zde nebo zde. Výhodou tohoto grantu je, že jej mohou využívat také doktorandky a doktorandi.
To není možné u speciálního návratového granty Career Restart Masarykovy univerzity, které univerzita uděluje od roku 2021. Podmínkou je totiž dokončené Ph. D. vzdělání. Mezi další podmínky patří předchozí zaměstnání na MU, stejně jako domluvený alespoň poloviční úvazek zase na MU. Tím má grant mj. pomoci udržet kontinuitu vědeckých týmů na univerzitě. Výzkumníci můžou grant ve výši půl milionu korun po dobu dvou let využívat na hrazení péče o dítě. Univerzita jich letos plánuje udělit 10.
Také Grantová agentura ČR v současné době finalizuje novou skupinu grantových projektů Návratové granty, které plánuje poslat k posouzení Radě pro vědu, výzkum a inovace a následně ke schválení vládě. Vyhlášení první soutěže se předpokládá již v příštím roce.
Tento článek vznikl v rámci série textů o silných a slabých stránkách české vědy, kterou podpořil Nadační fond IOCB Tech.
Autor: Vendula Lužná (Vědavýzkum.cz)
Zdroje: respondenti, NKC – gender a věda, Agentura pro zdravotnický výzkum ČR, Evropská rada pro výzkum, Nadační fond IOCB Tech, For women in science, Masarykova univerzita
První díl zde.
