facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Vlády investují další prostředky do výzkumu koronaviru

14. 3. 2020
Vlády investují další prostředky do výzkumu koronaviru

Zatímco se globální krize v souvislosti s pandemií koronaviru COVID-19 prohlubuje, vlády z celého světa investují nouzové prostředky na výzkum účinné léčby nové choroby. I přesto vývoj nových terapeutických prostředků zabere mnoho měsíců.

cdc w9KEokhajKw unsplash 1

Počet vlád, které se rozhodly uvolnit mimořádně prostředky na investice do výzkumu a vývoje, který má pomoci řešit aktuální pandemii, se stále zvyšuje. Evropská unie se rozhodla do aktuálně otevřené veřejné výzvy investovat dalších 37,5 milionu eur. Kanada už v úterý 10. března oznámila v souvislosti s výzkumem koronaviru investice ve výši 179 milionů eur. K podobnému kroku přistoupila také Velká Británie, Spojené státy, Austrálie, Nový Zéland nebo Čína. Kromě toho soukromé nadace jako Gates Foundation, Wellcome Trust a další ohlásily nové programy na podporu výzkumu zaměřeného na boj s novou chorobou.

Řada expertů však varuje, že bez ohledu na snahy jednotlivých vlád urychlit výzkum si na výsledky budeme muset počkat. Otestovanou a dostupnou účinnou vakcínu na aktuální typ koronaviru lze očekávat nejdříve za 12 až 18 měsíců. Protáhnout se mohou zejména klinické zkoušky. Nezanedbatelný čas ovšem zabere také samotné trvání soutěže. Podle šéfa Innovative Medicines Initiative, výzkumné iniciativy Evropské unie v oblasti farmakologie, Pierra Meuliena, bude trvat přinejmenším do června, než budou moci úspěšní uchazeči v novém kole soutěží čerpat finanční prostředky.

Také šest největších evropských výzkumných organizací, kam patří německé Helmholtz Association of German Research Centres, Leibniz Association, Max Planck Society, francouzské National Centre for Scientific Research (CNRS), italská National Research Council (CNR) a španělská Council for Scientific Research (CSIC), vyzvaly ke společnému postupu na dlouhodobém plánu financování interdisciplinárního výzkumu se zaměřením na virová onemocnění.

„K tomu, abychom virům lépe porozuměli, potřebujeme dlouhodobě investice,“ říká Otmar Wiestler, lékař a prezident Helmholtz Association. „Musíme se naučit, jak zvládat tyto situace, protože je pravděpodobné, že se objeví i další podobné viry,“ vysvětlil Wiestler.

Podobného názoru je i Martin Stratmann, prezident Společnosti Maxe Plancka. Podle něj jsou globální infekce novou normou: „Měli jsme HIV epidemie. Měli jsme SARS, měli jsme Ebolu. Tentokrát to není tak smrtící – mohlo to být tedy horší.“ Podle něj ale aktuální situace zdůrazňuje jiný aspekt problému. Totiž to, jak rychle se infekce z jednoho čínského města stane globální pandemií.

Evropa přitom má hned několik vynikajících center v oblasti virologie. Velké množství finančních prostředků se však soustředilo na konkrétní onemocnění, jako je HIV nebo hepatitida typu C. „To, co nám schází, je výzkum právě v těchto obyčejných virech, které napadají dýchací soustavu. Potřebujeme víc porozumět základnímu mechanismu jejich fungování,“ dodává Wiestler.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Sciencemag, Sciencebusiness (1, 2, 3, 4)