facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Ohlédnutí za mezinárodní konferencí KRECon 2021

2. 12. 2021
Ohlédnutí za mezinárodní konferencí KRECon 2021

Ve dnech 11. až 12. listopadu 2021 se uskutečnil v Národní technická knihovně (NTK) již 9. ročník mezinárodní konference Knowledge, Research and Education Conference, zkráceně KRECon. Téma letošního ročníku byla Otevřená věda - výzvy a příležitosti.

KRECON

Konference KRECon 2021 byla z pohledu organizátorů a účastníků velmi úspěšná. Přispěla, za přítomnosti mezinárodně uznávaných expertů, k diskuzi a zvýšení povědomí o Open Science v českém prostředí. Na konferenci dorazilo téměř sto účastníků, mezi kterými byli začínající i seniorní vědci, tvůrci politik, poskytovatelé financí, zástupci 15 veřejných vysokých škol, Akademie věd ČR a dalších výzkumných institucí.

KRECon 1

První den konference byl věnován budoucnosti vědecké komunikace a výzkumným datům pohledem mezinárodních expertů. Druhý den se zaměřil na to, jak daleko jsme s implementací Otevřené vědy v České republice. Součástí konference byly i dva workshopy: Open Science for Early Career Researchers zaměřené pro začínající vědce a Winning Grants with Open Science pro ty, co poskytují podporu otevřené vědy.

Úvod konference

Konferenci oficiálně zahájil Martin Svoboda, ředitel NTK, který ve své úvodní řeči Communication of [Open] Science představil začátky vědecké komunikace až po současnost. Jako hlavní vyjednavač při Národním centru CzechELib se s týmem vyjednavačů snaží vyjednat v České republice co nejlepší podmínky otevřeného přístupu k vědeckým článkům mj. i formou transformačních smluv.

Moderátor konference Gareth O’Neill díky své erudici a hluboké znalosti problematiky Open Science kladl mnohdy velmi konkrétní dotazy i směrem k auditoriu. Otázka na úvod zněla: Co je Open Science? Definic totiž existuje opravdu mnoho. Na tuto, ale i na mnoho dalších otázek měly jednotlivé příspěvky konference postupně přinášet odpovědi.

#1 Budoucnost vědeckého publikování

Kostas Glinos, vedoucí oddělení pro Open Science v Evropské komisi, ve své prezentaci What Science? Getting the Rewards and Incentives Right mluvil o nedostačujícím a neefektivním hodnocení a odměňováním výzkumných pracovníků v souvislosti s uplatňováním principů otevřené vědy. Současný systém hodnocení podněcuje hon za publikacemi v časopisech s vysokým IF, nikoli sdílení dalších výsledků, a tím podporuje individualismus místo spolupráce.

Johan Rooryck, výkonný ředitel cOAlition S, ve svém příspěvku Plan S – hard road to Open Access představil silné principy na kterých je založen Plán S. Cílem je akcelerovat přechod na plný a okamžitý otevřený přístup k vědeckým publikacím. Budoucnost vidí v inovativních publikačních modelech a platformách založených zejména na tzv. diamantové cestě, kterou je možné podporovat vědeckými komunitami nebo učenými společnostmi a změnou autorského zákona.

Rebecca Lawrence, generální ředitelka F1000, se ve své prezentaci Open Research publishing Changing minds and practices věnovala způsobu budoucí komunikace vědeckých výsledků. Inovativní publikační platformy už existují (např. Open Research Europe) a lze na nich publikovat různé typy výsledků, kromě tradičních vědeckých článků, také software, metody, protokoly a další. Otázkou je, jak získat kredit i za jiné druhy výstupů, a ne jen za články.

#2 Budoucnost vědeckých dat

Karel Luyben, president EOSC Asociace, ve své prezentaci EOSC a web of FAIR data na úvod představil základní pilíře otevřené vědy (otevřené publikace, FAIR data a zapojení veřejnosti). Jejich podpora vyžaduje zapojení různých aktérů a jejich koordinaci na národní i institucionální úrovni (jde o tvorbu politik, systému hodnocení vědy, motivaci výzkumníků, dovednosti a znalost, a také o dostupnou infrastrukturu). Vizí pro EOSC je vytvořit Web of FAIR Data & Services, kde do roku 2040 předpokládá, že 50 % vědeckých dat bude naplňovat principy FAIR.

KRECon 2

Barend Mons, ředitel CODATA a lídr iniciativy GoFAIR, ve své prezentaci The hidden treasures of FAIR, mluvil o skrytých pokladech FAIR. Z jeho pohledu je nejdůležitější, aby počítače uměly data samostatně prohledávat a vyhodnotit. K tomu je potřeba, aby jednotlivé digitální FAIR objekty byly strojově zpracovatelné a propojené perzistentními identifikátory. Pro analýzu není ani potřeba data sdílet, ale umožnit data prohledávat. Na závěr to nejdůležitější uvádí poslední slide jeho prezentace.

Wolfram Horstmann, ředitel Göttingenské státní a univerzitní knihovny, měl prezentaci na téma Sustainable Research Data Management: Opportunities, Threats and Tactics. Jeho příspěvek o udržitelnost správy výzkumných dat byl pojat více filozoficky, aby vedl k zamyšlení a reflexi. Dle jeho slov zejména data a technologie nejsou v čase udržitelné, ale koncepty a lidé ano. Z jeho pohledu je znalost v lidech a ne v počítačích a pro udržitelný rozvoj je důležité stavět na stávajících infrastrukturách, mínil tím především knihovny, namísto toho, aby se vytvářely infrastruktury nové.

#3 Otevřená věda v České republice

Eva Hnátková, koordinátorka Open Science z NTK a VŠCHT Praha připravila krátké Shrnutí prvního dne. Rozvoj digitální technologie změnil způsob, jak žijeme, ale také jak „děláme”, komunikujeme a hodnotíme vědu. Pro zvýšení kvality vědy a jejího dopadu je důležité otevřít jednotlivé postupy a další výsledky v rámci celého výzkumného cyklu. To však vyžaduje změnu celého systému, podporu a koordinaci na národní i institucionální úrovni a zapojení mnoha aktérů.

Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu z MŠMT, hovořil o Pohledu na otevřenou vědu v českém prostředí. Téma pojal ze dvou pohledů, evropského konceptu a toho českého. Podle jeho slov je zapotřebí se na Open Science dívat obecněji a šířeji, protože je to průřezové téma, které se propisuje do více agend, jakými je i hodnocení vědy. Pan náměstek prozradil, že momentálně se mezi MŠMT a RVVI vede debata o možné Strategii Open Science.

KRECon 3

Luděk Matyska, za Masarykovu univerzitu a za CESNET, s tématem EOSC: implementační architektura v ČR představil, jak budeme v České republice budovat datovou infrastrukturu, která bude součástí vznikajícího Evropského cloudu pro výzkumná data (EOSC). Celý EOSC ekosystém umožní ukládání a zpřístupnění vědeckých dat včetně souvisejících služeb. Lépe spravovaná a FAIR zpřístupněná data jsou podle profesora Matysky základem budoucího rozvoje a excelentní vědy v ČR i mimo ni.

Na závěr Marián Hajdúch, zastupující RVVI, hovořil o Otevřené vědě v Národní politice VaVaI ČR 2021+. V rámci Opatření č. 8 má RVVI vytvořit “akční plán” navazující na Akční plán k Národní strategii otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím na léta 2017–2020. V této souvislosti byla v březnu 2021 na 366. zasedání zřízena Pracovní skupina pro formulaci potřeb výzkumu v oblasti zveřejňování a využití výzkumných dat, do které byl zvolen jako předseda.

Po prezentacích v jednotlivých sekcích následovala k tématu vždy otevřená panelové diskuze s pozvanými hosty a publikem. Videozáznamy a prezentace z KRECon 2021 jsou dostupné na webu konference.

Za programový a organizační tým Všem děkujeme a těšíme se na další spolupráci.

 

Autorka: Eva Hnátková, Open Science koordinátorka, Národní technická knihovna / VŠCHT Praha

Foto: NTK