Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Vysoké odměny odhalují problematická místa vysokých škol

30. 3. 2018
Vysoké odměny odhalují problematická místa vysokých škol

Velkou diskusi vyvolal článek v Lidových novinách ze čtvrtka 22. března 2018., který poukazuje na odměny bývalé děkanky stavební fakulty a současně prorektorky Českého vysokého učení technického v Praze. Té bylo za rok 2017 vyplaceno včetně odměn 5,5 milionu korun, což činí v průměru 445 tisíc měsíčně. Více o tom na Rádiu Zet hovořil Aleš Vlk.

Ředitel Středoevropského technologického institutu na Masarykově univerzitě v Brně a bývalý ředitel odboru vysokých škol a náměstek ministra Jiří Nantl uvádí i další věci. Podle jeho slov na vysokých školách v podstatě neexistuje personální a mzdová politika.

Systém je pak velmi demotivující a to zejména pro akademiky, jež přicházejí z vnějšku. „Patrně bychom nejen v soukromém, ale dnes už i ve veřejném sektoru obtížně hledali instituce srovnatelné z hlediska počtu zaměstnanců a objemu spravovaných prostředků, které by byly v oblasti personální politiky tak zaostalé jako české veřejné vysoké školy. Je to ovšem výsledek dlouhého vývoje,“ řekl Nantl.

Dříve zmiňovaná kauza podle slov Aleše Vlka otevírá ještě dvě zásadní otázky. První je to, zda a do jaké míry si na sebe mohou vysoké školy vydělávat jako podnikatelské subjekty. Tyto možnosti totiž značně omezují evropské předpisy dotýkající se problematiky hospodářské soutěže a takzvané veřejné podpory.

Druhou otázkou je nakládání s veřejnými prostředky – vysoké školy totiž hospodaří především s prostředky z veřejných zdrojů – ať už od ministerstva školství, tak od různých agentur či ostatních poskytovatelů. A vedoucí pracovníci včetně vedení fakult by měli vždy konat s náležitou péčí při správě cizího majetku – včetně pravidel účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti.

Článek obsahuje pouze úryvky z rozhovoru s Alešem Vlkem na Rádiu ZET. Celý rozhovor si můžete pustit zde.

 

Zdroj: Youradio News