Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Alice Valkárová: Po padesáti letech je snadné poznat kvalitní výzkum

25. 10. 2017

Grantová agentura ČR letos chystá nový program, který podpoří excelentní výzkum. O lákání výzkumníků ze zahraničí, úspěších mladých vědců a hodnocení vynikajících vědeckých výsledků mluvila redakce portálu Vědavýzkum.cz s Alicí Valkárovou, předsedkyní Grantové agentury ČR.

Alice Valkárová absolvovala Matematicko-fyzikální fakultu na Univerzitě Karlově, kde také od roku 1970 působí. Zaměřuje se především na částicovou fyziku, konkrétně na procesy difrakce v elektron-protonových interakcích. Působila v Rusku, podílela se i na stavbě a analýze dat z experimentálního zařízení H1 budovaného na urychlovači protonů a elektronů HERA v Hamburku. V letech 2006 - 2014 byla předsedkyní České fyzikální společnosti, v roce 2015 obdržela od Ministerstva školství prestižní Cenu Milady Paulové za celoživotní přínos vědě. Na podzim 2016 byla navržena na předsedkyni Grantové agentury, v jejímž čele nyní stojí. Kromě toho ráda maluje a také pěstuje bonsaje.

Váš obor je částicová fyzika. Ta se teď prudce rozvíjí, že? Jak vidíte její budoucnost?

To ano, především díky tomu, že byl spuštěn urychlovač LHC v CERNu. Já jsem ostatně pracovala na podobném urychlovači elektronů a protonů v Hamburku. A jak vidím budoucnost? Zdá se mi, že spuštěním toho velkého urychlovače se náš obor na nějakou dobu poněkud vyčerpal. Teď se dál uvažuje, že se budou stavět ještě další, větší urychlovače. Můj velmi osobní názor ale je, že to není úplně rozumné. Možná by se fyzici měli spíše zamyslet nad tím, jak kvalitativně zlepšit metody urychlování částic. Vypadá to, že se spíše zvyšuje kvantita na úkor nových myšlenek, které by rozvíjely princip urychlování.

České ERC granty

Grantová agentura ČR teď připravuje nové programy pro excelentní výzkumy, je to tak?

Ano, dnes o půlnoci (poznámka redakce: 12. 10. 2017) by nám mělo skončit mezirezortní připomínkové řízení, poté by to měla schvalovat vláda. Pokud to opravdu schválí, v roce 2019 bychom mohli začít financovat první projekty excelence.

To je vlastně relativně novinka, že…?

Ve skutečnosti ani ne. Dříve podporovalo ministerstvo školství takzvaná centra excelence, která později převzal GAČR formou projektů excelence. To byly pěti až sedmileté projekty, které příští rok končí. Teď bychom rádi navázali novou definicí projektů excelence. Od těch předešlých projektů excelence se ale dost liší.

V čem přesně?

Snažíme se ještě více přiblížit projektům, které uděluje Evropská výzkumná rada (ERC). Důraz je kladen především na nápad a na osobu navrhovatele. Další novinkou, kterou připravujeme, je hodnocení soutěžních projektů zahraničními panely, což pomůže vyloučit vliv osobních vztahů na hodnocení návrhů projektů. Dále by mělo být na projekty přiděleno podstatně víc peněz, také by měly trvat déle – až pět let. Jejich vyhodnocování by mělo být dále zjednodušené. Finanční stránka by se sice hodnotila každý rok, ale výsledky výzkumu až v polovině projektu a posléze na jeho konci. Poslední hodnocení by mělo proběhnout až za rok po skončení projektů. Máme totiž zkušenost, že i po skončení projektu mohou badatelé nadále publikovat. To je pochopitelné, někdy trvá velice dlouho – zvlášť v humanitních vědách – než se články publikují.
Navíc by v rozpočtu takových projektů měla být možnost investic do vybavení a větší platy pro vědce. Tím bychom chtěli přilákat i odborníky, kteří působí v zahraničí a například váhají, jestli se vrátit zpět, když tu nemají adekvátní platové podmínky. Navíc by to mohlo otevřít dveře zahraničním badatelům. Těch projektů ale zatím neplánujeme moc. Možná dvacet či třicet, podle toho kolik se nám přihlásí zájemců.

Po padesáti letech je snadné poznat kvalitní výzkum

To nás přivádí k širší otázce. Jak je podle vás možné poznat opravdu excelentní výzkum?

Velice těžko. Každý vám po padesáti letech řekne, co bylo excelentní. To je to, co se bude učit v učebnicích. Možná se to dá říct i po deseti letech, ale říct teď, co má potenciál být excelentní? To je velmi obtížné.
Šest let jsem působila i v hodnotících panelech ERC a ani tam to nemají úplně jasné, jak to přesně dělat. Můžete sledovat H-indexy nebo citovanost, jako to dělá kafemlejnek. To je ale zavádějící a strašně to záleží na oboru. V mém oboru, částicové fyzice, vědci pracují v obrovských skupinách. Může jim tak být sotva třicet let a přitom mohou mít H-index třeba šedesát nebo sedmdesát, protože pracují na experimentu, který ročně produkuje dvě stě publikací. Často se uvádí i příklad Petera Higgse, který v době, kdy dostal Nobelovu cenu, měl H-index pět, tedy pouze pět jeho publikací bylo citováno více než pětkrát.
Sledovat počty citací je samozřejmě také problém. Některé práce se ukážou jako zásadní až po několika letech, tudíž se ty citace nemusí objevit hned. Nebo naopak napíšete úplnou hloupost a ostatní badatelé vás budou hojně kritizovat. Jenže negativní citace se nedají dost dobře odlišit od těch pozitivních.

Další možností je peer-review hodnocení, které je drahé a zdlouhavé. Navíc je otázka, koho za odborníky máte v těch panelech. Jistě mohou být erudovaní, ale jak zaručíte, že mají ten nadhled, aby posoudili, které směry výzkumu mají potenciál?

Velmi jednoduché je kritérium kvality autora. Pokud daný autor už něco dokázal, tak je relativně vysoká pravděpodobnost, že se mu to povede znovu. Ačkoliv v ERC nám říkali, že z pěti nositelů Nobelových cen, kteří v rámci grantových soutěží ERC podávali žádost, získali projekt pouze tři.

Mluvili jsme o nových excelentních projektech, ale jaké další novinky plánujete v rámci vašeho vedení Grantové agentury?

Výrazně jsme začali pracovat na zjednodušení administrativy našich projektů. S tím jsou totiž veliké problémy, kterých jsme si vědomi. Příkladem může být vykazování osobních nákladů, za které nám spílají nejenom samotní řešitelé ale i instituce, na nichž se granty řeší. Je totiž nesmírně obtížné správně vykázat výdaje na platy a osobní náklady. Navíc se to velice často měnilo. My bychom to teď rádi zjednodušili.

Potom bychom rádi rozšířili i mezinárodní spolupráci. Snažíme se spolupracovat s některými zeměmi a podávat společné projekty – například s Německem, Rakouskem, Jižní Koreou či Taiwanem. Chtěli bychom to ale ještě rozšířit. Začali jsme jednat se středoevropskými zeměmi, abychom nějak spojili úsilí prosadit naše cíle v mezinárodních orgánech, jako je Science Europe. Také bychom rádi navázali spolupráci s Polskem, protože víme, že mnoho badatelů tam má kontakty. Také jsme mysleli na Francii a Izrael.

Veřejným prostorem v posledních měsících silně rezonovalo téma mladých lidí ve vědě. Jakým způsobem začínající vědce GAČR podporuje a co v tomto plánujete do budoucna?

Doteď jsme měli takzvané postdoktorské granty určené pro jednoho člověka, které byly velice úspěšné. Byly určené pro vědce těsně po dokončení dizertace. Poté přišla idea juniorských grantů, jejichž smyslem bylo zamezit vědeckému inbreedingu. Tedy tomu, aby se i nadějný člověk, který pracuje ve skupině pod vedením zkušeného supervizora, byl v určité fázi schopen se od svého vedoucí odpoutat a začít fungovat nezávisle. Původně měly juniorské projekty povinnou dvouletou zahraniční stáž, což se po opravdu silné kritice odborné veřejnosti zkrátilo na rok, později na půl roku. Až první kolo těchto projektů skončí, rádi bychom se zabývali tím, jestli splnily naše očekávání.

Ty původní postdoktorské projekty byly ale nad očekávání úspěšné. Například některé letošní Ceny předsedkyně Grantové agentury ČR získali právě ti postdoktorští výzkumníci (Poznámka redakce: Informovali jsme o tom již zde, o jednotlivých vítezných projektech si přečtete zde a zde). Šlo o opravdu vynikající projekty a zvítězily v tvrdé konkurenci se zavedenými vědci, kteří mají celé skupiny.

Mimo to, se obecně snažíme při hodnocení projektů zohlednit délku kariéry. To bude platit i v novém programu excelentních projektů. Když půjde o zajímavý projekt nadějného mladého vědce, nebudeme po něm pochopitelně chtít stejně úspěšnou dosavadní vědeckou kariéru jako po někom, komu je padesát.


Děkujeme za rozhovor!

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Partneři webu a spolupracující instituce