Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Průmyslová práva a licence: Průmyslový vzor

30. 3. 2018
Průmyslová práva a licence: Průmyslový vzor

V dalším díle seriálu o otázkách průmyslových práv a licencí se budeme zabývat tématem průmyslových vzorů. Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, které spočívají zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení.

Právní úprava průmyslových vzorů je obsažena v zákoně č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, v platném znění.

Podmínky ochrany

Průmyslový vzor je způsobilý ochrany, je-li nový a má-li individuální povahu. Průmyslový vzor aplikovaný na výrobku, který představuje součástku složeného výrobku, nebo průmyslový vzor v takovém výrobku ztělesněn se považuje za nový a mající individuální povahu jen tehdy, jestliže součástka zůstává i po začlenění do složeného výrobku při běžném užívání výrobku viditelná, a jestliže viditelné znaky součástky splňují samy o sobě požadavek novosti a individuální povahy. Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzor, který je v rozporu se zásadami veřejného pořádku nebo s dobrými mravy.

Průmyslový vzor se považuje za nový, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor. Průmyslové vzory se považují za shodné, jestliže se jejich znaky liší pouze nepodstatně.

Průmyslový vzor vykazuje individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti.

Rozsah, počátek a doba trvání ochrany

Rozsah ochrany je dán vyobrazením průmyslového vzoru tak, jak je zapsán v rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví. Ochrana zapsaného průmyslového vzoru trvá 5 let od data podání přihlášky. Vlastník zapsaného průmyslového vzoru může tuto dobu ochrany opakovaně obnovit, a to vždy o 5 let, až na celkovou dobu 25 let od data podání přihlášky průmyslového vzoru. Žádost o obnovu lze podat během posledního roku příslušného pětiletého období, nejpozději v den, který se číslem a pojmenováním shoduje se dnem podání přihlášky průmyslového vzoru. Se žádostí je vlastník průmyslového vzoru povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu. Není-li poplatek zaplacen, platí, že žádost nebyla podána.

Právo k průmyslovému vzoru

Právo k průmyslovému vzoru má původce nebo jeho právní nástupce. Spolupůvodce má právo na průmyslový vzor v rozsahu odpovídajícímu jeho podílu na vytvoření průmyslového vzoru. Přihlášku průmyslového vzoru je oprávněn podat ten, kdo má na něj právo (přihlašovatel). Vytvořil-li původce průmyslový vzor ke splnění úkolu vyplývajícího z pracovního poměru, z členského nebo z jiného obdobného vztahu, přechází právo na průmyslový vzor na toho, kdo původci vytvoření průmyslového vzoru zadal, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno. Původce je v tomto případě povinen zadavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení průmyslového vzoru. Neuplatní-li zadavatel ve lhůtě 3 měsíců od vyrozumění o vytvoření průmyslového vzoru vůči původci právo na průmyslový vzor, přechází toto právo zpět na původce. Původce, který vytvořil průmyslový vzor v pracovním poměru, na nějž zadavatel uplatnil nárok, má vůči zadavateli právo na přiměřenou odměnu.

Přísluší-li práva ze zapsaného průmyslového vzoru několika osobám (spoluvlastníkům), řídí se vztahy mezi nimi obecnými předpisy o podílovém spoluvlastnictví. Pokud není spoluvlastníky dohodnuto jinak, má právo využívat průmyslový vzor každý z nich.

Spory o právo na průmyslový vzor

Spory o určení práva na průmyslový vzor rozhodují soudy. Žalobu na určení oprávněného přihlašovatele, popřípadě vlastníka zapsaného průmyslového vzoru lze podat do 2 let od zápisu průmyslového vzoru do rejstříku; to neplatí, jestliže přihlašovatel nejednal v dobré víře. Úřad na návrh odejme vlastníku zapsaného průmyslového vzoru ochranu, jestliže z rozhodnutí soudu zjistí, že mu právo na průmyslový vzor nepříslušelo. Na návrh osoby, které přísluší právo na ochranu průmyslového vzoru, Úřad zapíše tuto osobu jako vlastníka průmyslového vzoru. Návrh na přepis vlastníka průmyslového vzoru je nutno doložit rozhodnutím
soudu.

Účinky zapsaného průmyslového vzoru

Zápis průmyslového vzoru poskytuje jeho vlastníku výlučné právo užívat průmyslový vzor, bránit třetím osobám užívat jej bez jeho souhlasu, poskytnout souhlas s užíváním průmyslového vzoru jiným osobám nebo na ně právo na průmyslový vzor převést. Užíváním průmyslového vzoru se rozumí zejména výroba, nabízení, uvedení na trh, dovoz, vývoz nebo užívání výrobku, ve kterém je tento průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, nebo skladování takového výrobku k uvedeným účelům. Práva ze zapsaného průmyslového vzoru platí ode dne podání přihlášky. Nebyl-li průmyslový vzor zveřejněn, jeho vlastník může uplatňovat práva ze zápisu vůči třetím osobám jen tehdy, není-li průmyslový vzor užíván v dobré víře.

Ohrožení nebo porušení práva

V případě neoprávněného zásahu do práv ze zapsaného průmyslového vzoru se může jeho vlastník domáhat u soudu zejména toho, aby rušení práva bylo zakázáno a aby následky porušení byly odstraněny. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má vlastník průmyslového vzoru právo na její náhradu, pro náhradu škody se použije ustanovení občanského zákoníku. Byla-li tímto zásahem způsobena nemajetková újma, má vlastník průmyslového vzoru právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění.

Přihláška průmyslového vzoru

Přihláška průmyslového vzoru se podává písemně u Úřadu. Může být u Úřadu podána rovněž přihláška (průmyslového) vzoru Evropské unie, na takovouto přihlášku Úřad vyznačí den jejího podání a do 14 dnů ji předá Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). Za předání přihlášky je přihlašovatel povinen zaplatit úhradu nákladů spojených s přijetím a předáním přihlášky.

Má-li přihláška průmyslového vzoru založit právo přednosti, musí obsahovat žádost o zápis průmyslového vzoru do rejstříku; jméno a příjmení nebo obchodní firmu přihlašovatele a adresu trvalého pobytu nebo místa podnikání, je-li přihlašovatelem osoba fyzická, a obchodní firmu nebo název a sídlo, je-li přihlašovatelem osoba právnická; vyobrazení každého průmyslového vzoru, o jehož zápis je v přihlášce žádáno a další náležitosti vyžadované zákonem. Přihláška může obsahovat žádost o zápis jednoho průmyslového vzoru (jednoduchá přihláška průmyslového vzoru) nebo žádost o zápis více průmyslových vzorů (hromadná přihláška průmyslového vzoru).

Zánik a výmaz průmyslového vzoru

Právo ze zapsaného průmyslového vzoru zaniká, jestliže uplyne doba ochrany nebo se ho vlastník vzdá. Zapsaný průmyslový vzor Úřad vymaže z rejstříku, např. jestliže průmyslový vzor neodpovídá pojmu průmyslového vzoru nebo pokud průmyslový vzor nesplňuje požadavky kladené na něj tímto zákonem.

Práva k průmyslovému vzoru se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku průmyslových vzorů. Zapsaný průmyslový vzor může být předmětem práva zástavního. Zástavní právo vzniká zápisem do rejstříku. Zapsaný průmyslový vzor může být předmětem výkonu rozhodnutí.

Průmyslový vzor Společenství

Systém komunitární ochrany vzorů existuje paralelně vedle systémů národních a nezávisle na nich. Základní podmínky ochrany jsou takové, že vzor musí být nový a musí mít individuální povahu. „Vzor“ znamená vzhled výrobku či jeho části, vyplývající zejména z charakteristických znaků linií, obrysů, barev, tvaru, struktury a/nebo materiálů výrobku samotného a/nebo jeho zdobení. Jde o znaky zjistitelné lidskými smysly, a to zrakem či hmatem. Není důležité, zda vzhled má povahu estetickou či funkční. „Výrobek“ znamená průmyslově či řemeslně vyrobený předmět, včetně součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobku, obalů, úpravy, grafických symbolů a topografických znaků, ale s vyloučením počítačových programů. Výčet možností je jen demonstrativní. Lze chránit i průmyslový vzor pro část výrobku.

„Složený výrobek“ znamená výrobek, který se skládá z několika součástek, které mohou být vyměněny a které umožňují demontáž a novou montáž výrobku. Zvláštní podmínka se týká součástek složených výrobků a má význam zejména v automobilovém průmyslu. Aby vzor požíval ochrany, musí součástka i po začlenění do výrobku při jeho normálním použití zůstat viditelná a viditelné znaky samy o sobě musí být nové a individuální. To znamená, že některé náhradní díly jsou z ochrany vyloučeny.

Vzor se považuje za nový, nebyl-li přede dnem podání přihlášky, resp. přede dnem vzniku práva přednosti, zpřístupněn veřejnosti totožný průmyslový vzor. Vzory jsou totožné, liší-li se jejich charakteristické znaky jen v nepodstatných detailech. Novost je objektivní kritérium. Není důležité, zda je vzor výsledkem tvůrčí činnosti jeho tvůrce, nebo zda byl okopírován. Novost se posuzuje ve světovém měřítku. Byl-li vzor zapsán nebo jinak zpřístupněn veřejnosti kdekoli ve světě, není nový. Průmyslový vzor má individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se významně liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti před podáním přihlášky, resp. před vznikem práva přednosti. V tomto případě není podstatné, že novější vzor se od staršího liší množstvím detailů, pokud je celkový dojem u obou vzorů podobný.

Přihláška průmyslového vzoru Společenství se podává u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

 

Autor: David Karabec

Text je výňatkem z publikace: KARABEC, David. Průmyslová práva a licence. 1. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2017. 68 s. Edice EDUCOpress. ISBN 978-80-7408-155-2.


Podívejte se na také předchozí publikované díly ze seriálu o průmyslových právech a licencích: patenty na vynálezy, užitné vzory, dodatková ochranná opatření a ochranné známky.

Partneři webu a spolupracující instituce