S Mariánem Hajdúchem, ředitelem Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a národním ředitelem velké výzkumné infrastruktury EATRIS-CZ, jsme si povídali o aktuální situaci kolem testování na nový typ koronaviru. Jak testování probíhá a jaké je jeho největší úskalí? A co by se ještě dalo pro zlepšení situace udělat?

Právo sociálního zabezpečení je dobrodružné téma, tvrdí Kristina Koldinská z Právnické fakulty UK. Inspirativní žena, která už krátce po čtyřicítce získala profesorský titul, rozsáhle publikuje a patří mezi respektované právní experty v celé Evropě. A kromě toho stíhá vychovávat dvě děti a pravidelně se věnovat charitativní činnosti.

Pandemie koronaviru odhalila, že mezinárodnímu společenství chybí účinné mechanismy spolupráce. V prvních fázích krize se jako nejúčinnější ukázala „izolacionistická“ opatření, ta však nemohou být řešením dlouhodobým. Současně se ukazuje, že rozhodnutí vlád a krizových štábů jsou přijímána, jsou-li podložena srozumitelnými expertními poznatky. Věda tak nabízí společný globální jazyk pro věcnou diskusi a formulaci návrhů řešení těch největších výzev.

Agentura UKRI (United Kingdom Research & Innovation), která financuje veřejný výzkum ve Velké Británii, zveřejnila nový návrh na řešení otázky otevřeného publikování výstupů z vědeckých projektů. Nejpozději od roku 2024 by měly být povinně zveřejňovány v otevřeném formátu.

Společnost IOCB Tech, dceřiná firma Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) zaměřující se na transfer technologií, darovala 7 milionů korun na výzkum a vývoj nových diagnostických testů pro onemocnění COVID-19.

V průběhu letošního roku stoupne role IT architektů, stejně tak i „emoční“ umělé inteligence. Světu budou vládnout zelené inovace, dojde i k vzestupu tzv. internetu věcí. Nejen to predikují analytici společností jako Deloitte, Telenor či Gartner. Některé technologie nám jsou již známé a „pouze se vylepšují“, některé jsou však úplně nové a dosud neznámé – je však jasné, že všechny mohou významně změnit naše životy.

Ještě jako studentka zpovídala pro bakalářskou práci profesora Radima Palouše, prvního porevolučního rektora Univerzity Karlovy. Jana Wohlmuth Markupová se však neptala toliko jeho, ale zajímaly ji širší souvislosti a také rodinné sítě – coby orální historička totiž skládala obraz Rodiny Paloušovy, jakožto jednoho z center českého disentu, jak se jmenovala její studie.