S bývalou předsedkyní Technologické agentury ČR, ředitelkou Středočeského inovačního centra a ministryní životního prostředí Rut Bízkovou o směřování a výzvách české vědy, a o nápadech a zkušenostech, které by mohly být přínosem pro její působení ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace, jejíž členkou se stala letos v lednu.

Měnící se trh práce ovlivňuje také podobu zaměstnání v oblasti výzkumu a vývoje. Tradiční kariérní dráhy vědců ve velkých výzkumných institucích v některých případech přestávají fungovat. Výzkumníci a badatelé proto hledají nové cesty a způsoby, jak své znalosti uplatnit.

Plagiátorství je stinnou stránkou současné vědy. Detekci tohoto nežádoucího chování dnes usnadňují nejrůznější moderní technologie. Na to, do jaké míry jsou tyto systémy účinné a prakticky použitelné, se zaměřili vědci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Představitelé čtyř českých výzkumných ústavů navrhli vládě zapojení svých institucí do testování na koronavirus. Znalosti vědců z oblasti biologie, biochemie a medicíny a přístrojové vybavení ústavů by mohlo významně navýšit exitující testovací kapacity zdravotnického systému.

Může se zdát, že svět kvůli pandemii koronaviru výrazně přibrzdil své hektické tempo. Díky moderním technologiím se ale část ekonomiky přesunula do virtuální oblasti a funguje dál. A s ní i portál Vědavýzkum.cz.

Uzavřenost podnětům odjinud a zaměstnávání vlastních absolventů je pro školy hrozbou. Anglista a pedagog František Tůma z Masarykovy univerzity si to uvědomil už loni a napsal o tom společně s Petrem Knechtem studii nazvanou „Akademický inbreeding jako rakovina vysokého školství, nebo nezbytnost?“