Zástupci české vlády, ministerstva školství, Akademie věd i českých vysokých škol podepsali Memorandum o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v České republice. Slavnostní podepisování se se konalo ve čtvrtek 19. prosince na Úřadu vlády.

Aby české podniky mohly úspěšně konkurovat na globálním trhu, musí přijít s vlastními originálními výrobky a službami. Často však zapomínají na ochranu nových technických řešení prostřednictvím patentů a také nedostatečně chrání své know-how a obchodní tajemství. Mnohdy ani nezačlení do svých interních předpisů všechny potřebné postupy, které souvisejí s vytvořením a ochranou těchto nehmotných statků.

Vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity popsali strukturu fága P68, který ničí bakterie zlatého stafylokoka, jenž může způsobovat i život ohrožující infekce. Stále větší počet bakterií totiž odolává léčbě antibiotiky, a tak se vytvářejí nové a nové generace těchto léčiv. Výsledkem však je, že už existují bakterie, na které žádné léky nezabírají. V boji s nimi mohou lidem pomoci fágy, což jsou bakteriální viry, které je dokáží zlikvidovat.

Společnost alevia pořádá v úterý 8. 12. 2020 on-line workshop na téma Právní rámec výzkumu a vývoje.

Společnost alevia pořádá v úterý 15. 9. 2020 v Praze workshop na téma Rozvoj lidských zdrojů ve výzkumné organizaci.

Spolupracující stroje se mohou uplatnit v rámci záchranářských operací v těžko přístupném terénu, kde by mohl být pohyb záchranářů příliš riskantní. Navíc senzory, kterými jsou roboty vybavené, výrazně předčí lidské smysly.

Mezinárodní spolupráce je jedním z důležitých aspektů posilování vlastní konkurenceschopnosti. Byť jsou pro většinu českých společností logickým partnerem subjekty ze zemí Evropské unie, zajímavé příležitosti nabízí i Kanada, desátá největší ekonomika světa, s velmi vyspělým a rozvinutým systémem podpory výzkumu a vývoje.

Vítězslav Jarý působí na Fyzikálním ústavu AV ČR. V roce 2011 získal cenu Becquerel za jaderný výzkum. Jaké do budoucna očekává změny ve vědecké oblasti, které se věnuje? A využívají podle něj čeští výzkumníci dostatečně možnosti účastnit se evropských projektů?

Forma uhlíku, která má výšku jednoho atomu a uspořádání podobající se včelím plástvím, to je grafen. Tým pod vedením Pavla Pazdery z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se k práci s grafenoidy dostal přes nabídku na spolupráci s firmou Senergos, která měla zájem využívat je v klimatizačních jednotkách.

Jan Zapletal získal v roce 2017 cenu Josepha Fouriera za svůj výzkum na téma Paralelní metody hraničních prvků pro HPC (High Performance Computing). Pozoruje nějaké rozdíly mezi Českem a Francií ve sféře výzkumu? A s čím se podle něj může dostat do konfliktu nadšení pro vědu?