Pozice Jižní Koreje, jako jednoho z nejinovativnějších národů světa, je pozoruhodným úspěchem, vezmeme-li v úvahu, že v první polovině 20. století se jednalo o agrární japonskou kolonii a poté o bojiště. V žebříčku Bloomberg Innovation Index 2020 patří Jižní Koreji druhé místo hned za Německem, v Global Innovation Index 2019 pak zaujímá místo jedenácté. Obě srovnání naznačují, že Jižní Korea významně investuje do vědy a výzkumu, a to jak z vládního sektoru, tak hlavně ze soukromého. Právě také díky zavedení nového inovačního systému, který podporuje úzkou spolupráci mezi vládou, průmyslem a akademickou obcí, se může Jižní Korea pyšnit vedoucím postavením v informačních a komunikačních technologiích.
Čtyři pětiny peněz na výzkum pochází ze soukromého sektoru
Již v roce 2010 měla Jižní Korea 105 regionálních inovačních center, 18 technologických parků a 7 veřejných programů na posílení konkurenceschopnosti průmyslových skupin. Vláda svým financováním hojně podporovala jak samotný výzkum a vývoj, tak i rozvoj vědeckých, inženýrských a manažerských odborných znalostí. Nicméně největší investice postupně začaly vynakládat velké korporace. Současně se v zemi začaly objevovat malé a střední podniky zabývající se biotechnologiemi, umělou inteligencí nebo kybernetickou bezpečností. Těmto firmám, které založila nová generace podnikatelů, stát finančně kryl záda. Začala se tak významně rozvíjet národní technologická infrastruktura.
Soukromé výdaje na výzkum a vývoj v roce 2019 představovaly téměř 80 % všech celkových výdajů na výzkum a vývoj v Jižní Koreji. Tento raketový posun podpořily daňové pobídky a dovoz zahraničních technologií.
Jihokorejci sází na menší týmy a kreativitu
Pokud investice do výzkumu a inovací vztáhneme k hrubému domácímu produktu, je Jižní Korea po Izraeli druhá na světě. Z 2,1 % HDP v roce 2000, které odpovídaly tehdejšímu průměru zemí OECD, vzrostly v roce 2018 na více než 4,5 %.
V posledním desetiletí byly investice do základního výzkumu jednou z hlavních priorit jihokorejských vědců i politiků. Zemi pomohlo také zvolení současného liberálního prezidenta Mun Če-ina, který je otevřený novým výzvám a změnám. Země tak začala prosazovat financování „zdola nahoru“ a začala podporovat hlavně malé týmy výzkumných pracovníků. Zároveň vsadila na to, že síla těchto týmů tkví v kreativitě mladých inovativních vědců.
Vědci se vrací ze zahraničí domů
„Průmysl žádá univerzity, aby zajistily stále více a více doktorandů,“ říká Han Woong Yeom, fyzik na Pohang University of Science and Technology. „Pokud jde o investice, nikdy jsme na tom nebyli lépe než teď,“ dodává. Počet akademiků v zemi tak v posledních letech raketově vzrostl. Stejně tak i podíl akademiků, kteří se za poslední tři roky přestěhovali do Jižní Koreje z jiných zemí, je vyšší než celosvětový průměr, který činí 3,7 %. „Jižní Korea se stává centrem globálního talentu,“ myslí si Paul McCarthy, generální ředitel League of Scholars, akademické náborové firmy se sídlem v Sydney. Údaje australské firmy ukazují, že 4,3–4,9 % všech akademiků v Jižní Koreji se v letech 2017 až 2020 přistěhovalo ze zahraničí. Číslo zahrnuje jak výzkumné pracovníky narozené v zahraničí, tak i Jihokorejce, kteří se po práci v cizině rozhodli vrátit domů. Tyto údaje naznačují, že jihokorejská věda má potenciál významně se posouvat dopředu i v příštích letech.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroje: Nature (1, 2), NatureIndex
