facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Josef Kuthan: Symbióza akademie věd a vysokých škol v soudobém podání

19. 8. 2020
Josef Kuthan: Symbióza akademie věd a vysokých škol v soudobém podání

Spor o nové výzkumné centrum CATRIN mezi vedením Univerzity Palackého a její Přírodovědeckou fakultou je dle mého názoru logickým důsledkem chaosu panujícím v České republice pokud jde o chápání základního poslání vysokých škol na jedné straně a mimoškolských výzkumných center na straně druhé.

Jak je obvyklé ve vyspělých státech na západ od našich hranic, na univerzitách a vysokých školách obecně vychází členění oborů z potřeb výuky včetně pedagogických aspektů a proto je v podstatě jedno-oborové. V rámci jednotlivých oborů může být zde pěstována věda i navazující výzkumná činnost, pokud tomu odpovídá kvalifikace i schopnosti vysokoškolských učitelů. Vedle cílené výuky studentů, tvorby učebnic a navazujících textů jako hlavního univerzitního poslání je běžné také zveřejňování pracovních výsledků v odborných časopisech a knihách i v patentové literatuře, kde se může uplatnit také mezioborová součinnost uvnitř dané vysoké školy i mimo ní. Naproti tomu mimoškolská výzkumná centra jsou většinou mnoha-oborová, protože jejich základním posláním je vytvářet konečná řešení uplatnitelná bezprostředně v praxi. Proto přijímají do svých řad absolventy vysokých škol různých oborů a kvalifikací (Bc., Ing., Mgr., MUDr., PhDr., JUDr., Ph.D. apod.), kteří během studia prokázali předpoklady pro výzkumnou práci. Vedle publikační činnosti v odborných časopisech a patentové literatuře poskytují svým zřizovatelům kompletní podklady vyřešených výzkumných projektů, které se stávají také vlastnictvím jejich zadavatelů, grantových agentur apod.

Na rozdíl od tradiční struktury vysokých škol v podstatě nenarušené minulým politickým režimem, byl v něm systém našich předválečných státních výzkumných ústavů obohacen o více než padesát akademických pracovišť kopírujících v podstatě členění vysokoškolské výuky, např. archeologie, astronomie, filozofie, fyzika, historie, chemie, jazyk český a biologie, případně v jejich speciálním zaměření, například v mém oboru anorganická chemie, organická chemie a biochemie, fyzikální chemie a elektrochemie. Tyto ve své většině nové výzkumné ústavy byly zastřešeny státem kontrolovanou a dotovanou institucí pojmenovanou jako Československá akademie věd (ČSAV), přestože přesahovala svou vlastní výzkumnou činností a kompetencemi tradiční aktivity zahraničních akademií věd mimo sovětský blok. Její úlohu převzala i soudobá Akademie věd ČR (AV ČR) snad navíc se získáním jisté dávky autonomie ve srovnání se svojí předchůdkyní. V souladu se soudobým světovým vývojem orientovaným nejen na základní, ale především na aplikovaný výzkum, byla a stále je nucena čelit problémům svého v podstatě mono-oborového charakteru. Vedle vnitřního členění jednotlivých ústavů rozvíjí jakousi trvalou pracovní a personální symbiózou s vysokými školami, která se zdá být skutečně českou originalitou. Na půdě akademických ústavů se stále více pohybuje vzrůstající počet profesorů a docentů jmenovaných „partnerskými“ vysokými školami, jednotlivé ústavy AV ČR získávají akreditace k různým částem vysokoškolské výuky a hranice mezi hlavním posláním vysokých škol a výzkumných ústavů se zamlžují. Není divu, že se v této atmosféře někteří představitelé vysokých škol obtížně orientují a projevují nadšení vytvářet i na univerzitní půdě výzkumná centra podobná těm, která by už dávno měla existovat v rámci AV ČR, nebo u velkých průmyslových či zemědělských podniků. Navíc u nich není zřejmé, kde jde o skutečnou vědu a nikoliv jen o cílevědomou výzkumnou činnost třebaže vysoké odborné úrovně.

Vnitřní spor o zřízení výzkumného centra CATRIN na Univerzitě Palackého v Olomouci se dle mého soudu vyznačuje tím, že část jejich učitelů se tomuto chaotickému vývoji vzepřela. Prostředky pro vysoké školy od MŠMT nejsou ve srovnání s přímou položkou ve státním rozpočtu pro AV ČR nikterak závratné a nedivím se děkanovi Přírodovědecké fakulty Martinu Kubalovi a jeho spolupracovníkům, že nechce oslabovat svěřenou fakultu všeobecně uznávané úrovně odchodem více než 200 kvalifikovaných pracovníků z fakulty. Překvapuje mne také zvláštní chápání akademické svobody uvnitř této univerzity, kde učitelé také jiných oborů se snaží většinově vnucovat svá stanoviska svým přírodovědcům. Nové finanční prostředky a významné přínosy, které od „mezioborového“ centra CATRIN možná očekávají představitelé univerzity, mohou být vedle uspokojení osobní prestiže některých jednotlivců jen iluzí, pokud tato nová instituce nedosáhne v historicky krátké době prokazatelně lepších výsledků než stávající katedry a ústavy Palackého univerzity. Její vztah k výuce studentů jako základnímu poslání univerzity se mi zdá na základě dostupných informací dosti problematický a není divu, že jej podporují strůjci zmíněné symbiózy ústavů AV ČR s našimi vysokými školami.

 

Autor: Josef Kuthan

 

O aktuálních událostech na Univerzitě Palackého, na které Josef Kuthan ve svém blogu naráží, jsme psali zde.


kuthanJosef Kuthan

je profesor pro obor organické chemie, nyní v důchodu. Působil na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze jako vysokoškolský učitel, vedoucí výzkumné skupiny, proděkan a prorektor. Během dlouhodobého pobytu experimentálně pracoval na Friedrich-Schiller-Universität Jena/Thüringen a externě přednášel na Albert-Ludwigs-Universität Freiburg im Breisgau. Člen New York Academy of Sciences, Spektroskopické společnosti Jana Marka Marci Praha, a nositel Strieborné medaile - Slovenská technická univerzita Bratislava a Pamětní medaile - Tesla-Výzkumný ústavu přístrojů jaderné techniky Přemyšlení u Prahy.