Názory

Mendelovi dědicové luští taje rostlin

Výzkumné středisko CEITEC rozvíjí v Brně silnou skupinu rostlinných biologů. Nový excelentní tým Karla Říhy vysoutěžil 97 milionů korun.

Základní údaje: Martin Rychlík; 23.3.2017

Ženy v české vědě: koho to zajímá?

Podíl žen v české vědě zůstává velmi nízký. Podíl na vědeckém publikačním výkonu je ještě nižší. A ještě nižší je jejich podíl na publikacích nejšpičkovějších. Trendy navíc zlepšení neslibují. O příčinách této situace nadále panují hlavně dohady založené na nejrozmanitějších osobních zkušenostech a dojmech. Kvalitních analýz a výzkumů na toto téma je málo a stát si žádné nezadává.

Základní údaje: Daniel Münich; 21.3.2017

statistika

Poslanecká novela Euronovely zákona 130/2002 Sb. : z bláta do louže

V jednom z předchozích textů jsem se kriticky vyjádřil k potřebnosti a obsahu návrhu poslance Váchy et al. na novelu Euronovely zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, která vstoupila v platnost teprve 17. června 2016.

Základní údaje: Jiří Chýla; 20.3.2017

Půlmiliardová „infuze“ do robotů

Nejúspěšnější v soutěži o podporu excelentních týmů bylo ČVUT. Získalo pět dotací, z toho tři pro nový kybernetický ústav CIIRC.

Základní údaje: Martin Rychlík; 16.3.2017

Žijeme v době „akcelerující“ vědy

Promiň, nemám čas.“ „Spěchám.“ To v naší době zaznívá až příliš často. Co se za touto mantrou moderního člověka skrývá? Zatímco sociologický klasik Thorstein Veblen psal roku 1899 o takzvaně zahálčivé třídě, jež dávala svůj status najevo okázalým utrácením a neuspěchaností, dnes vědci zkoumají fenomén sociálního zrychlení i zdroje časového presu, mizení volna.

Základní údaje: Martin Rychlík; 10.3.2017

Ženy a muži vědecky publikující

V IDEA dokončujeme studii o genderových publikačních rozdílech v Česku. Zjištění budeme prezentovat na veřejném semináři 16. března 2017. Odhalíme informace o kterých se dosud dalo jen spekulovat: Jak moc se liší publikační výkon a produktivita mužů a žen? Kdo se více zaměřuje na publikování v nejvýznamnějších časopisech? Jsou monogenderová spoluautorství častější než by bylo přirozené?

Základní údaje: Daniel Münich; 8.3.2017

publikace

Co (ne)znamená zápis do seznamu výzkumných organizací

Článek Návrh nařízení vlády o zápisu do seznamu výzkumných organizací obsahuje na první pohled ne příliš zajímavou informaci o návrhu Nařízení vlády o zápisu do seznamu výzkumných organizací, který podle nedávno schválené novely zákona 130/2002 Sb. vede a spravuje MŠMT. Přesto stojí za to se nad smyslem takového seznamu zamyslet.

Základní údaje: Jiří Chýla; 7.3.2017

Ostudně nízké mzdy akademických pracovníků humanitních fakult Univerzity Karlovy.

V září loňského roku mě v Lidových novinách zaujaly dva příspěvky pozastavující se nad skandálně nízkými mzdami pracovníků Pedagogické a Filosofické fakulty Univerzity Karlovy (jejich autory byli doc. Hník a prof. Humpál). Na stejné téma napsal pod názvem „Tahle fakulta bude chudá“ rozsáhlý článek P. Zídek v příloze Orientace LN dne 6.6.2015.

Základní údaje: Václav Hořejší; 3.3.2017

Nepromrhejme našich pět miliard na výzkum pro zahraniční instituce

Dlouhodobě fungující instituci nelze vybudovat na externistech. Škole i vědeckému ústavu, které jsou budovány na vratkých základech, hrozí promrhání investic a neúspěch.

Základní údaje: Jiří Nantl; 2.3.2017

Slovensko: Kam by mala smerovať reforma VŠ a prečo

Dnešná doba je turbulentná. Búrlivá atmosféra sa nevyhýba ani vysokým školám, zasahuje ich základy a núti ich premýšľať o šanciach na prežitie. Príčin neistôt je niekoľko. Mnohé sú globálne, ďalšie sú regionálne viazané. Všetky však majú jedno spoločné: vysoké školy nežijú v izolácii a nevyhnú sa spoločenským trendom, ktoré na ne doliehajú z vonkajšieho prostredia. Univerzity boli od svojho vzniku v centre spoločenského diania, ktorému sa nielen prispôsobovali, ale neraz ho aj významne ovplyvňovali. Nie náhodou už v stredoveku mali pozíciu „tretieho centra moci“ popri cirkvi a štáte.