Názory - Results from #600

Na kůrovce zacílí i drony

Lýkožrouti smrkoví čili kůrovci ohrožují existenci středoevropských smrkových lesů. A tak není divu, že právě na ně se zaměří nový vědecký projekt. Lídrem týmu České zemědělské univerzity (ČZU), jenž z fondů EU vysoutěžil 246 milionů korun, je švédský profesor Fredrik Schlyter.

Základní údaje: Martin Rychlík; 14.5.2017

Nejsme jen „záplata“, ale bonus pro vědce

„Pro další rok připravujeme vyhlášení nových grantových projektů pro skutečně vynikající vědce – s podporou asi 550 milionů korun,“ říká nová předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.

Základní údaje: Martin Rychlík; 9.5.2017

V Plzeňském kraji vyrůstá nová generace vědkyň. Příklady úspěšných žen jim nechybí

Zobrazení na úvodní stránce: Ano
Textové pole: Get Smart Plzeňský kraj

Oslavili jsme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Ačkoliv Plzeňský kraj patří v počtu žen věnujících se vědě k těm horším, inspirativní příběhy vědkyň představuje veřejnosti a budoucnost vidí i v jedinečné komunitě mladých nadaných.

Výzkumné infrastruktury: příležitost pro českou vědu

Přinášíme projev Dalibora Štyse na Akademickém sněmu AV ČR z prosince roku 2013. Co se od té doby změnilo a co zůstalo stejné? Jak využíváme příležitost, kterou nabízejí výzkumné infrastruktury a strukturální fondy?

Základní údaje: Dalibor Štys; 5.5.2017

Je publikácia viac než študent?

Hon za počtem publikací je jedním z mnoha společných rysů české a slovenské vědy. Jozef Hvorecký píše o tom, jak snahy tamní Akreditační komise a tlak na publikování vede k zanedbávání vzdělávací činnosti. Není divu, že studenti pak často odcházejí do zemí, kde se hodnocení kvality řídí jinými kritérii.

Základní údaje: Jozef Hvorecký; 4.5.2017

Akademiky láká sněmovna i Senát

Tituly před jménem i za jménem. Těmi se mohou pyšnit politici, kteří mají akademické zázemí. Mezi takové vrcholné politiky se chce zařadit Jiří Drahoš, někdejší předseda Akademie věd, jenž ohlásil dokonce kandidaturu na prezidenta ČR. Na nejvyšší akademickou hodnost – na profesuru – byla obzvláště hrdá předminulá hlava státu: Václav Klaus.

Základní údaje: Martin Rychlík; 3.5.2017

Byrokratizace vědy: Máme co jsme chtěli

Vysoká byrokratizace české vědy úzce souvisí s absencí hodnocení výzkumných organizací (kromě AV ČR). Poměr financování výzkumu a vývoje (VaV) je příliš vychýlen směrem ke grantům. Granty jsou totiž hodnoceny, ale výzkumné organizace nikoliv. V takové situaci je problematické podíl institucionálního financování navyšovat. Ale také nelze čekat, že sníží míru byrokracie.

Základní údaje: Daniel Münich; 1.5.2017

byrokracie

Věda jako společenská služba a Národní programy udržitelnosti

Hned na začátku konference o byrokratizaci vědy mne zaujal náměstek ministra financí Tomáš Vyhnánek tvrzením, že věda není tak úplně společenská služba. Ne, že bych to úplně nečekal, je to totiž reflexe reality, kdy si politici mezi sebou říkají: Když nemáme nové technologie, když nejsou průmyslové spolupráce a když ti vědci ani neučí, k čemu nám ta věda vlastně je?

Základní údaje: Dalibor Štys; 30.4.2017

Hledá se vědec

Věda je z podstaty hodně mezinárodní. První výsledky z nového profesního portálu ResearchJobs.cz ale ukazují, že české veřejné vysoké školy a ústavy loví hlavně Čechy. Na jeden inzerát publikovaný v angličtině připadají tři v češtině.

Základní údaje: Martin Rychlík; 28.4.2017

Byrokracie ve vědě

Jak zde již bylo reportováno, před několika dny se konala půldenní konference na téma „Byrokratizace vědy, aneb proč nebudeme mít nobelistu?“, na kterou jsem byl též pozván. Pozoruhodné bylo, že se nedostavil nikdo z MŠMT, pravděpodobně největšího viníka té dnešní byrokratizace vědy. Většina desetiminutových příspěvků panelistů byla podle mého názoru příliš krotká, dalo by se i říci jalová; zvláště příspěvek místopředsedy RVVI Markse byl mnohomluvný, ale bez jasného názoru, jak s problémem naložit. Nejjasněji a nejkonkrétněji hovořil Radek Zbořil z Univerzity Palackého v Olomouci.

Základní údaje: Václav Hořejší; 27.4.2017

Polemika s Jiřím Chýlou aneb mysleli jsme to dobře ...

V minulém týdnu do probíhajících debat o hodnocení výzkumu a taktéž o bilancování působení vicepremiéra pro vědu v tomto volebním období přispěl Jiří Chýla. Jeho vstup potěšil vládní sekci pro výzkum, která na twitteru inzerovala tento příspěvek jako polemiku se mnou a Danielem Münichem, resp. našimi komentáři v Lidových novinách dne 5. 4. 2017. Domnívám se však, že radost na Úřadu vlády nebyla na místě, neboť o skutečnou polemiku nejde. S Jiřím Chýlou se v našem pohledu v něčem shodujeme a ve spoustě věcí ovšem zcela míjíme.